Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  MARS na hvězdárnách v ČR

MARS na hvězdárnách v ČR

Velké přiblížení Země a Marsu přivádí na naše hvězdárny stále více zájemců o pozorování tohoto zajímavého úkazu. Přinášíme Vám proto stručný přehled hvězdáren, které pro tuto příležitost zřídili mimořádná pozorování.

update: 2003.08.28

Chybí v tomto seznamu hvězdárna ve Vašem okolí? Rádi ji do seznamu přidáme. Informace o mimořádných pozorováních Marsu posílejte na adresu info@astro.cz

Štefánikova hvězdárna Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy >> web
Mars na dosah ruky - od 23.8. do 7.9. výstava marsovských meteoritů - otevřeno do půlnoci (i v pondělí)
Astronomická přednáška 27.8. od 19:00 v Planetáriu

Hvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí >> web
Mimořádná pozorování planety Mars probíhají za jasného počasí v těchto termínech:27.8.2003 - od 23 hodin
28.8.2003 - od 23 hodin
29.8.2003 - od 23 hodin
30.8.2003 - od 20 hodin
6.9.2003 - od 20 hodin
13.9.2003 - od 20 hodin
20.9.2003 - od 20 hodin
Dále již pravidelně úterý a pátek od 20 do 22 hodinHvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí - pobočka Praha-Kolovraty >> web
27.8.2003 - od 22 hodin
30.8.2003 - od 22 hodin

Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně >> web
Za jasného počasí se zde pozoruje po celý tento týden každý večer vždy od 21:30 do 23:00 (kromě neděle). S našimi skutečně velkými dalekohledy přitom uvidíte na Marsu světlé polární čepičky a také několik dalších temných útvarů. A navíc - ve středu 27. srpna ve 20 hodin uvádíme pod umělou oblohou planetária naše speciální představení "Marťanské písky", které je - jak jinak - věnované právě této velmi zajímavé planetě.
V dalších týdnech máme pozorování opět od pondělí do soboty, vždy ve 20 hodin. Po celé září pak každou sobotu v 19 hodin uvádíme pod umělou oblohou planetária multivizuální pořad "Marťanské písky."

HaP J. Palisy v Ostravě >> web
V srpnu máme tradičně zavřeno, tato pozorování jsou mimořádná, ve dnech St 27. 8. - Čt 28. 8. - Pá 29. 8. - So 30. 8. Pozorování sice začne od 21.00 letního SEČ, ale Mars se nám objeví nad lesem až kolem 22.30.
Od příštího týdne fungujeme podle běžného schématu.

Hvězdárna v Úpici >> web
U nás na hvězdárně provádíme mimořádná pozorování, a to na rozdíl od běžného provozu, kdy máme otevřeno pro veřejnost večer středy a pátky, máme tento týden otevřeno každý den od 22 do 24 hodin.

Hvězdárna Valašské Meziříčí >> web
Hvězdárna Valašské Meziříčí má mimořádně otevřeno denně od pondělí 25. srpna do pátku 29. srpna od 20:30 hodin.
Pozorování je doplněno velkoplošnou prezentací o rudé planetě.

Hvězdárna České Budějovice >> web
Pozorování planety Mars v uterý 2.,9.,16.,23.,30., září a ve čtvrtek 4. a18., září - vždy od 21 hodin a konají se pouze za jasného počasí.
V úterý 23.9. navíc filmové pásmo o planetě Mars.

Hvězdárna Karlovy Vary>> web
Od 15. srpna audiovizuální pořad CÍL: PLANETA MARS
Pozorování noční oblohy (pouze je-li jasno) Pá a So ve 21:30

Hvězdárna Uherský Brod >> web
Hvězdárna Uherský Brod má mimořádně otevřeno denně od pondělí 25. srpna do soboty 30. srpna od 20:00 hodin.
Pozorování je doplněno velkoplošným promítáním filmů s astronomickou tématikou a 27.8. samostatnou přednáškou.




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »