Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  MARS na hvězdárnách v ČR

MARS na hvězdárnách v ČR

Velké přiblížení Země a Marsu přivádí na naše hvězdárny stále více zájemců o pozorování tohoto zajímavého úkazu. Přinášíme Vám proto stručný přehled hvězdáren, které pro tuto příležitost zřídili mimořádná pozorování.

update: 2003.08.28

Chybí v tomto seznamu hvězdárna ve Vašem okolí? Rádi ji do seznamu přidáme. Informace o mimořádných pozorováních Marsu posílejte na adresu info@astro.cz

Štefánikova hvězdárna Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy >> web
Mars na dosah ruky - od 23.8. do 7.9. výstava marsovských meteoritů - otevřeno do půlnoci (i v pondělí)
Astronomická přednáška 27.8. od 19:00 v Planetáriu

Hvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí >> web
Mimořádná pozorování planety Mars probíhají za jasného počasí v těchto termínech:27.8.2003 - od 23 hodin
28.8.2003 - od 23 hodin
29.8.2003 - od 23 hodin
30.8.2003 - od 20 hodin
6.9.2003 - od 20 hodin
13.9.2003 - od 20 hodin
20.9.2003 - od 20 hodin
Dále již pravidelně úterý a pátek od 20 do 22 hodinHvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí - pobočka Praha-Kolovraty >> web
27.8.2003 - od 22 hodin
30.8.2003 - od 22 hodin

Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně >> web
Za jasného počasí se zde pozoruje po celý tento týden každý večer vždy od 21:30 do 23:00 (kromě neděle). S našimi skutečně velkými dalekohledy přitom uvidíte na Marsu světlé polární čepičky a také několik dalších temných útvarů. A navíc - ve středu 27. srpna ve 20 hodin uvádíme pod umělou oblohou planetária naše speciální představení "Marťanské písky", které je - jak jinak - věnované právě této velmi zajímavé planetě.
V dalších týdnech máme pozorování opět od pondělí do soboty, vždy ve 20 hodin. Po celé září pak každou sobotu v 19 hodin uvádíme pod umělou oblohou planetária multivizuální pořad "Marťanské písky."

HaP J. Palisy v Ostravě >> web
V srpnu máme tradičně zavřeno, tato pozorování jsou mimořádná, ve dnech St 27. 8. - Čt 28. 8. - Pá 29. 8. - So 30. 8. Pozorování sice začne od 21.00 letního SEČ, ale Mars se nám objeví nad lesem až kolem 22.30.
Od příštího týdne fungujeme podle běžného schématu.

Hvězdárna v Úpici >> web
U nás na hvězdárně provádíme mimořádná pozorování, a to na rozdíl od běžného provozu, kdy máme otevřeno pro veřejnost večer středy a pátky, máme tento týden otevřeno každý den od 22 do 24 hodin.

Hvězdárna Valašské Meziříčí >> web
Hvězdárna Valašské Meziříčí má mimořádně otevřeno denně od pondělí 25. srpna do pátku 29. srpna od 20:30 hodin.
Pozorování je doplněno velkoplošnou prezentací o rudé planetě.

Hvězdárna České Budějovice >> web
Pozorování planety Mars v uterý 2.,9.,16.,23.,30., září a ve čtvrtek 4. a18., září - vždy od 21 hodin a konají se pouze za jasného počasí.
V úterý 23.9. navíc filmové pásmo o planetě Mars.

Hvězdárna Karlovy Vary>> web
Od 15. srpna audiovizuální pořad CÍL: PLANETA MARS
Pozorování noční oblohy (pouze je-li jasno) Pá a So ve 21:30

Hvězdárna Uherský Brod >> web
Hvězdárna Uherský Brod má mimořádně otevřeno denně od pondělí 25. srpna do soboty 30. srpna od 20:00 hodin.
Pozorování je doplněno velkoplošným promítáním filmů s astronomickou tématikou a 27.8. samostatnou přednáškou.




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »