Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru

Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru

Po Čechách se toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.

Kachna říká: Planeta Mars bude nejjasnější na noční obloze počínaje srpnem. Bude tak veliký jako Měsíc za úplňku - pouhým okem. Toto bude nejpříznivější 27.8., kdy se Mars přiblíží do vzdálenosti 31.65 mil od Země. Určitě se dívejte na oblohu 27.8. 12:30 v noci. Bude to vypadat tak, jako že Země má dva měsíce. Příště se Mars přiblíží tak těsně až v roce 2287 !

A jak je to doopravdy:

Uvedenou zprávu zřejmě rozšiřuje nějaký pohrobek proslulého Rádia Jerevan. Je to přirozeně téměř pravda, až na to, že:

  • Mars nebude na obloze tak veliký jako Měsíc v úplňku, protože bude pětsetkrát menší.
  • Dne 27.8. se Mars nepřiblíží na vzdálenost 31.65 mil k Zemi, protože se v současné době od Země neustále vzdaluje a toho dne bude zhruba 384 milionů km od Země - vůbec nejvíce se od Země vzdálí na přelomu září a října 2006, kdy bude 390 milionů km od Země. (Mars byl letos k Zemi nejblíže 1. ledna ve vzdálenosti 116 milionů km.).

    Mars nikdy není k Zemi blíže než 55 milionů km. Za posledních 60 tisíc roků byl k Zemi nejblíže 27. 8. 2003, kdy jeho vzdálenost od Země dosáhla necelých 56 milionů km - tehdy byl ovšem na obloze stále ještě více než desettisíckrát slabší než Měsíc v úplňku.

    Radio Jerevan se téměř trefilo, že podobně velké přiblížení Marsu k Zemi nastane 28.8.2237, ale ani pak to nebude 31.65 mil, nýbrž opět těch 56 milionů km a opět bude Mars asi desettisíckrát slabší než Měsíc v úplňku. Úhlově bude na obloze sedmdesátkrát menší než Měsíc. Nikdy proto nemůže Mars lidem připadat jako druhý měsíc na pozemské obloze.

  • 27.8.2006 však v žádném případě nebude Mars na obloze vidět v 0:30 h v noci pouhým okem, protože ve skutečnosti nebude vidět vůbec. O dva dny později bude totiž Mars v tzv. konjunkci se Sluncem, bude se v ty dny nacházet v souhvězdí Panny, skrytý ve sluneční záři. Ze Země začne být pozorovatelný očima až během prosince 2006 za svítání na jihovýchodě jako snadno přehlédnutelný objekt.

Článek Ing. Jana Vondráka, DrSc. z Astronomického ústavu AC ČR, který o Marsu vyšel při rekordní opozici Marsu v roce 2003 ve Slunečním měsíčníku Žofie Kanyzové Krásná paní.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »