Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Merkur otevřel okno viditelnosti všech planet

Merkur otevřel okno viditelnosti všech planet

Merkur 29. 12. 2015
Autor: Martin Gembec

Na večerní oblohu se vyhoupla planeta Merkur a protože je to obvykle nejhůře viditelná planeta, s ohledem na její blízkost zářícímu Slunci, nabízí nám možnost spatřit během noci všechny planety Sluneční soustavy. Po setmění se totiž dají spatřit také Neptun a Uran a nejlepší podívanou nabízí ranní obloha, kde najdeme jasné planety Jupiter, Mars, Venuši a Saturn.

Vzhledem k nastávajícímu mrazivému období se mohou vyskytnout večery i rána, kdy bude jasno a snad i dobrá viditelnost Merkuru. Ten se nyní nachází nízko na jihozápadě. Nejlepší období jeho viditelnosti připadá na čas mezi 16:45 a 17:15. V tomto rozmezí jej můžeme snadno vyhledat na rozhraní modré a oranžové části oblohy, pokud bude navečer jasno. Konkrétně na konci roku 2015 jej najdeme v 17:00 SEČ na azimutu asi 228° a výšce 4°. Může se to zdát velmi málo, ale při průzračné obloze a dobrém výhledu k obzoru bude Merkur i okem nepřehlédnutelný. Ostatně podívejte se na snímek z 29. prosince v 17:05. Podobně byl vidět Merkur i pouhým okem.

Merkur na jihozápadě 29. 12. 2015. Ohnisko 38 mm, Canon 30D Autor: Martin Gembec
Merkur na jihozápadě 29. 12. 2015. Ohnisko 38 mm, Canon 30D
Autor: Martin Gembec

Jakmile se setmí, nastává ideální příležitost vyhledat také planety Uran a Neptun. Zatímco Uran v Rybách je ještě vysoko nad jihem, začít musíme s Neptunem, který se pomalu sklání k jihozápadu. Začít můžeme pod hlavou Pegasa, kde je výrazné seskupení čtyř hvězd Vodnáře. 

Neptun na večerní obloze s vyznačenými souhvězdími Autor: Martin Gembec
Neptun na večerní obloze s vyznačenými souhvězdími
Autor: Martin Gembec

Uran už je k nalezení snadno podle trojice hvězd, přičemž ta nejjasnější je delta Psc (4,4 mag). Od této trojice vlevo je hvězda epsilon Psc (4,3 mag) a pod ní už najdeme Uran (5,8 mag). A dokonce je na tmavé obloze vidět i pouhým okem.

Uran v Rybách je snadno k nalezení díky nedalekým hvězdám 4. velikosti Autor: Martin Gembec
Uran v Rybách je snadno k nalezení díky nedalekým hvězdám 4. velikosti
Autor: Martin Gembec

Nejlepší je ovšem ráno před svítáním, kdy se nízko nad jihovýchodem vyhoupne Saturn, čímž umožní spatřit za noc všechny planety, protože vysoko na obloze září Jupiter, v Panně nedaleko Spiky je Mars a nad jihovýchodem samozřejmě i jasná Venuše.

Planety na ranní obloze 30. prosince 2015 Autor: Martin Gembec
Planety na ranní obloze 30. prosince 2015
Autor: Martin Gembec

Venuše a Saturn ráno 30. 12. 2015 Autor: Martin Gembec
Venuše a Saturn ráno 30. 12. 2015
Autor: Martin Gembec

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Merkur, Planety


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »