Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Merkur otevřel okno viditelnosti všech planet

Merkur otevřel okno viditelnosti všech planet

Merkur 29. 12. 2015
Autor: Martin Gembec

Na večerní oblohu se vyhoupla planeta Merkur a protože je to obvykle nejhůře viditelná planeta, s ohledem na její blízkost zářícímu Slunci, nabízí nám možnost spatřit během noci všechny planety Sluneční soustavy. Po setmění se totiž dají spatřit také Neptun a Uran a nejlepší podívanou nabízí ranní obloha, kde najdeme jasné planety Jupiter, Mars, Venuši a Saturn.

Vzhledem k nastávajícímu mrazivému období se mohou vyskytnout večery i rána, kdy bude jasno a snad i dobrá viditelnost Merkuru. Ten se nyní nachází nízko na jihozápadě. Nejlepší období jeho viditelnosti připadá na čas mezi 16:45 a 17:15. V tomto rozmezí jej můžeme snadno vyhledat na rozhraní modré a oranžové části oblohy, pokud bude navečer jasno. Konkrétně na konci roku 2015 jej najdeme v 17:00 SEČ na azimutu asi 228° a výšce 4°. Může se to zdát velmi málo, ale při průzračné obloze a dobrém výhledu k obzoru bude Merkur i okem nepřehlédnutelný. Ostatně podívejte se na snímek z 29. prosince v 17:05. Podobně byl vidět Merkur i pouhým okem.

Merkur na jihozápadě 29. 12. 2015. Ohnisko 38 mm, Canon 30D Autor: Martin Gembec
Merkur na jihozápadě 29. 12. 2015. Ohnisko 38 mm, Canon 30D
Autor: Martin Gembec

Jakmile se setmí, nastává ideální příležitost vyhledat také planety Uran a Neptun. Zatímco Uran v Rybách je ještě vysoko nad jihem, začít musíme s Neptunem, který se pomalu sklání k jihozápadu. Začít můžeme pod hlavou Pegasa, kde je výrazné seskupení čtyř hvězd Vodnáře. 

Neptun na večerní obloze s vyznačenými souhvězdími Autor: Martin Gembec
Neptun na večerní obloze s vyznačenými souhvězdími
Autor: Martin Gembec

Uran už je k nalezení snadno podle trojice hvězd, přičemž ta nejjasnější je delta Psc (4,4 mag). Od této trojice vlevo je hvězda epsilon Psc (4,3 mag) a pod ní už najdeme Uran (5,8 mag). A dokonce je na tmavé obloze vidět i pouhým okem.

Uran v Rybách je snadno k nalezení díky nedalekým hvězdám 4. velikosti Autor: Martin Gembec
Uran v Rybách je snadno k nalezení díky nedalekým hvězdám 4. velikosti
Autor: Martin Gembec

Nejlepší je ovšem ráno před svítáním, kdy se nízko nad jihovýchodem vyhoupne Saturn, čímž umožní spatřit za noc všechny planety, protože vysoko na obloze září Jupiter, v Panně nedaleko Spiky je Mars a nad jihovýchodem samozřejmě i jasná Venuše.

Planety na ranní obloze 30. prosince 2015 Autor: Martin Gembec
Planety na ranní obloze 30. prosince 2015
Autor: Martin Gembec

Venuše a Saturn ráno 30. 12. 2015 Autor: Martin Gembec
Venuše a Saturn ráno 30. 12. 2015
Autor: Martin Gembec

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Merkur, Planety


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »