Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí 4. ledna 2011 ráno, následuje zatmění Slunce
Každoroční meteorický roj s frekvencí kolem 120 meteorů v hodině (nejvyšší běžnou ze všech rojů v roce) bývá tradiční astronomickou pozvánkou na počátku nového roku, neboť maximum roje připadá vždy na dobu kolem 3. ledna. Letošní podmínky k jeho pozorování jsou velmi nadprůměrné. Nejvyšší frekvence meteorů má roj dosáhnout v úterý 4. ledna po 2. hodině ranní a na obloze vůbec neruší Měsíc, který je v novu. V ranních a dopoledních hodinách hned po východu Slunce pak po roji meteorů následuje další nevšední úkaz - částečné sluneční zatmění.
Mateřské těleso roje je stále ještě nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu kometu 96P Machholz. Ta se má ke Slunci vrátit v roce 2012 (obíhá Slunce s periodou 5.2 let, naposledy u něj byla v roce 2007). V prosinci roku 2003 přišel známý vědec v oboru meteorů Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) s hypotézou, že s největší pravděpodobností je to fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl toho roku objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Dráha tělesa se se Zemí protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem, přičemž maximum je velmi ostré a trvá jen několik hodin). Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat. Samotné meteory jsou poměrně pomalé - vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi 60 a 200 meteory. Maximum slabších meteorů předchází hlavnímu maximu až o 14 hodin. A vzhledem k tomu, že letos v noci vůbec neruší Měsíc, jsou ideální podmínky na pozorování.
K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění. Z důvodu inverzního charakteru počasí v těchto dnech jsou nejlepší volbou hory. Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se i několika vrstvami teplého oblečení. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku. Vzhledem k době maxima roje i poloze radiantu na obloze je nejlepší pozorovat až v druhé polovině noci a časně ráno. Využít můžete také nabídky úpické hvězdárny, která (nejen) k pozorování roje připravuje akci pro zájemce. Více informací najdete na webu hvězdárny.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO.net
[2] Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí (Pavel Koten)
[3] Pozvánka na pozorování na úpické hvězdárně
[4] Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011 (Tiskové prohlášení ČAS, Petr Horálek)
Poznámka redakce: Název roje Kvadrantidy je lidový. Oficiální název, který ustanovila terminologická komise ČAS v roce 2006, pochází z latinského názvu souhvězdí Kvadrantu, tedy Quadrantidy. V článku jsme užili neoficiálního lidového názvu pro jeho snazší přečtení.
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
