Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí 4. ledna 2011 ráno, následuje zatmění Slunce

Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí 4. ledna 2011 ráno, následuje zatmění Slunce

Každoroční meteorický roj s frekvencí kolem 120 meteorů v hodině (nejvyšší běžnou ze všech rojů v roce) bývá tradiční astronomickou pozvánkou na počátku nového roku, neboť maximum roje připadá vždy na dobu kolem 3. ledna. Letošní podmínky k jeho pozorování jsou velmi nadprůměrné. Nejvyšší frekvence meteorů má roj dosáhnout v úterý 4. ledna po 2. hodině ranní a na obloze vůbec neruší Měsíc, který je v novu. V ranních a dopoledních hodinách hned po východu Slunce pak po roji meteorů následuje další nevšední úkaz - částečné sluneční zatmění.

Radiant roje v 1 hodinu ráno na severovýchodě. Zdroj: Sky and Telescope.
Radiant roje v 1 hodinu ráno na severovýchodě. Zdroj: Sky and Telescope.
Téměř každý meteorický roj nese název dle souhvězdí, v němž se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu na pomezí Pastýře a Draka. V lednu toto místo na obloze dosahuje maximální výšky nad obzorem až k ránu. V době maxima v úterý 4. ledna kolem 2 hodin 10 minut SEČ bude v České republice asi 30° nad obzorem. To zmenší počet možných viditelných meteorů přibližně na polovinu (polovina meteorů zazáří za obzorem). Za ideálních podmínek spatříme časně ráno po 2. hodině asi 55 - 60 meteorů za hodinu, tedy průměrně jeden meteor za minutu. Jak ale bude radiant roje stoupat, frekvence se ještě navýší. K ránu kolem 6. hodiny se bude nad naším územím pohybovat kolem 80-90 meteorů za hodinu.

Mateřské těleso roje je stále ještě nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu kometu 96P Machholz. Ta se má ke Slunci vrátit v roce 2012 (obíhá Slunce s periodou 5.2 let, naposledy u něj byla v roce 2007). V prosinci roku 2003 přišel známý vědec v oboru meteorů Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) s hypotézou, že s největší pravděpodobností je to fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl toho roku objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Dráha tělesa se se Zemí protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem, přičemž maximum je velmi ostré a trvá jen několik hodin). Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat. Samotné meteory jsou poměrně pomalé - vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi 60 a 200 meteory. Maximum slabších meteorů předchází hlavnímu maximu až o 14 hodin. A vzhledem k tomu, že letos v noci vůbec neruší Měsíc, jsou ideální podmínky na pozorování.

K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění. Z důvodu inverzního charakteru počasí v těchto dnech jsou nejlepší volbou hory. Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se i několika vrstvami teplého oblečení. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku. Vzhledem k době maxima roje i poloze radiantu na obloze je nejlepší pozorovat až v druhé polovině noci a časně ráno. Využít můžete také nabídky úpické hvězdárny, která (nejen) k pozorování roje připravuje akci pro zájemce. Více informací najdete na webu hvězdárny.

Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
V úterý 4. ledna budou Kvadrantidy jen součástí nevšední přehlídky astronomických úkazů. Roj bude nejlepší sledovat přibližně od 1. hodiny ranní až do 6 hodin 30 minut. Poté začne svítat, přičemž v té době najdeme nad jižním obzorem v souhvězdí Panny planetu Saturn a nízko nad jihovýchodem velmi jasnou Venuši (nejjasnější objekt oblohy v časných ranních hodinách vůbec). Nízko na obzoru se bude rozkládat severozápadní polovina krásného souhvězdí Štíra a za pokročilého svítaní bude pozorovatelný i Merkur. Kolem 8. hodiny ranní (po hodině a půl po začátku svítání) vyjde Slunce a Měsíc v novu nad celým územím České republiky nabídne ještě výjimečnější úkaz - částečné zatmění Slunce. Při maximální fázi úkazu kolem 9 hodin 25 minut bude skryto shora přibližně 79 % měsíčního průměru (což zatmění činí největším v ČR až do roku 2026).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO.net
[2] Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí (Pavel Koten)
[3] Pozvánka na pozorování na úpické hvězdárně
[4] Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011 (Tiskové prohlášení ČAS, Petr Horálek)

Poznámka redakce: Název roje Kvadrantidy je lidový. Oficiální název, který ustanovila terminologická komise ČAS v roce 2006, pochází z latinského názvu souhvězdí Kvadrantu, tedy Quadrantidy. V článku jsme užili neoficiálního lidového názvu pro jeho snazší přečtení.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »