Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mimořádná příležitost pro určení průměru Charona - největšího měsíce Pluta

Mimořádná příležitost pro určení průměru Charona - největšího měsíce Pluta

plutocharon.jpg
Díky tomu, že skupina astronomů z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge byla ve správném okamžiku na správném místě, podařilo se jí pozorovat unikátní astronomický úkaz: zákryt hvězdy Charonem, největším měsícem Pluta. Výsledkem měření, provedených s mimořádnou precizností, je přesné určení velikosti měsíce a jeho případné atmosféry, což umožní unikátní pohled do vzdálené minulosti - do období, kdy se tato tělesa formovala.

Úkaz se odehrál 10. 7. 2005. Astronomové při něm pozorovali světlo hvězdy C313.2, které nejprve "zmizelo" za Charonem a záhy se zase objevilo na druhé straně měsíce. Došlo tedy k zákrytu hvězdy Charonem. Pozorování takovýchto úkazů může přinést zajímavé informace o velikostech vzdálených těles a jejich případných atmosférách.

Na obrázku jsou vlevo uprostřed zachycena tělesa Pluto a Charon, jejichž vzájemná vzdálenost je 0,9 obloukové vteřiny. Fotografie byla složena z několika expozic v časovém intervalu 3 až 1 hodina před vlastním zákrytem. Protože byl dalekohled při pořizování snímků pointován na dvojici Pluto-Charon, zakrývaná hvězda, k níž se Charon postupně přibližoval ve směru zleva doprava, se na složeném obrázku projevila "tečkovanou" dráhou.

Ačkoliv zákryt trval v tomto případě méně než 1 minutu, získaná data poskytnou významné informace o měsíci Pluta - Charonu. Zpracováním naměřených dat byl určen poloměr Charona na (606+/-8) km (doposud udávané hodnoty se pohybují v rozmezí 576 až 593 km). Kombinací s údaji o hmotnosti měsíce, zjištěnými pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), byla určena průměrná hustota Charona na 1,73 g/cm3. Tato hodnota, rovnající se zhruba 1/3 hustoty Země, reflektuje vnitřní stavbu měsíce, který obsahuje jak kamennou složku, tak i určité množství ledu.

Tým astronomů také zjistil, že hustota případné atmosféry Charona musí být více než miliónkrát nižší, než hustota atmosféry Země. Dále astronomové zjistili, že Charon obsahuje o 10 % méně ledu než Pluto. To svědčí spíše proti současným představám, že se obě tělesa - Pluto a Charon - vytvořila ochlazením a kondenzací plynů a prachu tzv. sluneční mlhoviny. Astronomové si spíše myslí, že Charon pravděpodobněji vznikl při kolizi nějakého tělesa s Plutem v počátečním období formování naší planetární soustavy. Připomíná to paralelu se vznikem Měsíce při srážce tělesa velikosti Marsu s mladou Zemí.

Zákryt bylo možno pozorovat z území Jižní Ameriky. Do pozorování se zapojily dalekohledy Clay Telescope, Las Campanas Observatory, Chile (průměr 6,5 m), Gemini South Telescope, Cerro Pachon (průměr 8 m), DuPont Telescope, Las Campanas Observatory (průměr 2,5 m) a dalekohled o průměru 0,8 m na Cerro Amazones Observatory poblíž Cerro Paranal.

Takovýto úkaz - zákryt hvězdy Charonem - byl pozorován zatím pouze jednou před 25 lety, a to jediným dalekohledem. Výsledky pozorování mohou vnést nové světlo do objasnění vzniku a vývoje těles ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.

Zdroj: spaceflightnow a web.mit.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »