Mimořádná příležitost pro určení průměru Charona - největšího měsíce Pluta
Úkaz se odehrál 10. 7. 2005. Astronomové při něm pozorovali světlo hvězdy C313.2, které nejprve "zmizelo" za Charonem a záhy se zase objevilo na druhé straně měsíce. Došlo tedy k zákrytu hvězdy Charonem. Pozorování takovýchto úkazů může přinést zajímavé informace o velikostech vzdálených těles a jejich případných atmosférách.
Na obrázku jsou vlevo uprostřed zachycena tělesa Pluto a Charon, jejichž vzájemná vzdálenost je 0,9 obloukové vteřiny. Fotografie byla složena z několika expozic v časovém intervalu 3 až 1 hodina před vlastním zákrytem. Protože byl dalekohled při pořizování snímků pointován na dvojici Pluto-Charon, zakrývaná hvězda, k níž se Charon postupně přibližoval ve směru zleva doprava, se na složeném obrázku projevila "tečkovanou" dráhou.
Ačkoliv zákryt trval v tomto případě méně než 1 minutu, získaná data poskytnou významné informace o měsíci Pluta - Charonu. Zpracováním naměřených dat byl určen poloměr Charona na (606+/-8) km (doposud udávané hodnoty se pohybují v rozmezí 576 až 593 km). Kombinací s údaji o hmotnosti měsíce, zjištěnými pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), byla určena průměrná hustota Charona na 1,73 g/cm3. Tato hodnota, rovnající se zhruba 1/3 hustoty Země, reflektuje vnitřní stavbu měsíce, který obsahuje jak kamennou složku, tak i určité množství ledu.
Tým astronomů také zjistil, že hustota případné atmosféry Charona musí být více než miliónkrát nižší, než hustota atmosféry Země. Dále astronomové zjistili, že Charon obsahuje o 10 % méně ledu než Pluto. To svědčí spíše proti současným představám, že se obě tělesa - Pluto a Charon - vytvořila ochlazením a kondenzací plynů a prachu tzv. sluneční mlhoviny. Astronomové si spíše myslí, že Charon pravděpodobněji vznikl při kolizi nějakého tělesa s Plutem v počátečním období formování naší planetární soustavy. Připomíná to paralelu se vznikem Měsíce při srážce tělesa velikosti Marsu s mladou Zemí.
Zákryt bylo možno pozorovat z území Jižní Ameriky. Do pozorování se zapojily dalekohledy Clay Telescope, Las Campanas Observatory, Chile (průměr 6,5 m), Gemini South Telescope, Cerro Pachon (průměr 8 m), DuPont Telescope, Las Campanas Observatory (průměr 2,5 m) a dalekohled o průměru 0,8 m na Cerro Amazones Observatory poblíž Cerro Paranal.
Takovýto úkaz - zákryt hvězdy Charonem - byl pozorován zatím pouze jednou před 25 lety, a to jediným dalekohledem. Výsledky pozorování mohou vnést nové světlo do objasnění vzniku a vývoje těles ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.
Zdroj: spaceflightnow a web.mit.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
