Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mimořádná viditelnost pěti planet v druhé polovině března

Mimořádná viditelnost pěti planet v druhé polovině března

Tiskové prohlášení ČAS číslo 58

Ve sluneční soustavě je devět planet. Na jedné z nich žijeme, takže na obloze jich můžeme sledovat přirozeně jen osm. Jen pět z nich je natolik jasných, že je můžeme spatřit i bez použití dalekohledu. Jedná se o planety Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Zbývající tři - Uran, Neptun a Pluto - jsou již velmi daleko od Slunce a odrážejí zpět k Zemi jen malé množství slunečních paprsků. K pohledu na všech pět planet najednou budeme muset pod oblohu přijít večer, dokonce hned za soumraku, protože Merkur zapadá brzy po západu Slunce. Zatímco nejníže nad západem bude planeta Merkur, západnímu večernímu nebi bude vévodit Venuše. Jupiter najdeme zvečera na východě. Vysoko nad jižním obzorem bude svítit Saturn a také Mars.

Je přirozené, že oněch pěti planet viditelných očima si všimli již starověcí hvězdáři. A to nejen z toho důvodu, že na obloze většinou svítí jasněji než hvězdy, ale především proto, že se na nebi mezi hvězdami pohybují. Právě jejich putování mezi hvězdami jim dalo jméno, neboť slovo planety znamená "poutníci". Dnes víme, že pohyb mezi hvězdami je jen zdánlivý a že se ve skutečnosti planety pohybují stejně jako Země jen kolem Slunce. Každé planetě trvá jinak dlouho než jednou oběhne Slunce a každá obíhá Slunce v jiné vzdálenosti. Proto na obloze nevidíme všechny planety stále na jednom místě a také je nevidíme všechny najednou. V období od 15. března do 5. dubna budeme moci vidět na obloze všechny jasné planety pospolu. K této události dochází jen jednou za několik let.

Merkur, planeta ke Slunci nejbližší, je kvůli své blízkosti obtížně pozorovatelná, neboť na obloze většinu roku zaniká v záři Slunce. Lze ji v krátkých časových obdobích spatřit jen krátce před východem Slunce nebo po jeho západu. Nejlepší podmínky pro pozorování Merkuru nastávají v době největší úhlové vzdálenosti od Slunce, ke které dojde 29. března. Spatřit jej budeme moci večer nízko nad západním obzorem.

Druhá vnitřní planeta, Venuše, je díky větší vzdálenosti od Slunce na obloze pozorovatelná podstatně déle po západu Slunce i před jeho východem. Zcela náhodou bude nejlépe pozorovatelná ve stejný den jako Merkur, tedy 29. března, a to večer nad jihozápadem. Venuše se nedá přehlédnout, její jasnost mnohonásobně převyšuje jasnost všech hvězd i ostatních planet.

V srpnu 2003 byl Mars k Zemi nejblíže za posledních 70 000 let a měli jsme tak mimořádné podmínky pro jeho pozorování. I když je Mars již mnohem dále od Země než v době svého loňského těsného přiblížení a není tedy už tak jasný, můžeme jej na obloze stále spatřit. Mars bude večer svítit na jihu v souhvězdí Býka a zapadat bude v polovině noci. 25. března jej můžeme spatřit v tzv. "zlaté bráně ekliptiky" mezi hvězdou Aldebaranem a hvězdokupou Plejády.

Jupiter je v březnu na obloze po celou noc, protože na 4. března připadá jeho opozice se Sluncem. Právě v době kolem tzv. opozice je planeta nejlépe pozorovatelná. Najdeme ho v souhvězdí Lva. Svojí jasností vévodí večerní obloze nad východním obzorem. Již v menších dalekohledech můžeme spatřit jeho čtyři největší měsíce - Io, Europa, Ganymedes a Callisto, které pozoroval už Galileo Galilei.

Poslední planetou pozorovatelnou okem je Saturn. Nachází se v souhvězdí Blíženců a je pozorovatelný po většinu noci. Zvečera jej najdeme nad jižním obzorem. Pohled na planetu dalekohledem je velmi pěkný, protože známé Saturnovy prsteny jsou nyní nakloněny k Zemi a jsou velmi rozevřeny.

Určitě stojí za to využít této mimořádné příležitosti, kterou nám zákony nebeské mechaniky poskytly a za jasné noci pozvednout oči k obloze. S ohledem na to, že Merkur zapadá velmi brzy, spatřit všech pět planet bude možné zvečera, hned po setmění. Lepší podmínky pro pozorování jsou samozřejmě mimo velká města, kde pozorování neruší světelné znečištění.

Kromě toho, že planety můžeme spatřit pouhým okem, stojí za to se v této době vypravit na hvězdárnu a podívat se na planety dalekohledem. Opravdu zřídkakdy se poštěstí pozorovat všech pět planet za jedno vstupné ..

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »