Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mimořádné atmosférické úkazy v červenci 2009

Mimořádné atmosférické úkazy v červenci 2009

nlc-2009-07-14-22-42.jpg
V průběhu posledních týdnů se na obloze dalo pozorovat několik zajímavých atmosférických úkazů - noční svítící oblaka, soumraky zabarvené při sopečné erupci Sarychev Peak. V článku Vám představíme soubor fotografií od čtenářů.

Jméno pozorovatele: Václav Novotný
Datum a čas (SELČ): 9. července 2009 v (viz jednotlivé snímky)
Místo pozorování: Střelice u Brna
Technické: Fotoaparát Olympus SP-500
1.jpg
20:52 SELČ 
2.jpg
20:52 SELČ 
3.jpg
20:59 SELČ 
4.jpg
20:59 SELČ 
5.jpg
21:00 SELČ 
6.jpg
21:02 SELČ 
7.jpg
21:02 SELČ         
 
Jméno pozorovatele: Vlastimil Vojáček
Datum a čas (SELČ):
Místo pozorování:
Technické: Panasonic FZ10, 1/20s a 8s expozice, 100ISO, 1/20s a 8s expozice, 100ISO.
Udělal jsem i takovou gif animaci (3.8MB)
p1290210.jpg
 
p1290216.jpg
 
p1290222.jpg
 
p1290225.jpg
 
p1290249.jpg
 
p1290255.jpg
 
 
Jméno pozorovatele: Milan Blažek
Datum a čas (SELČ): 4. července 2009
Místo pozorování: Praha - Ďáblice
Technické: Fotoaparát OLYMPUS C-310
Praha - Ďáblice 4.7.2009 po západu Slunce. Časový údaj pořízení snímků je v SEČ. Fotografie bez úprav.
prach ze sopky sarychev peak__p7057900.jpg
 
prach ze sopky sarychev peak__p7057901.jpg
 
prach ze sopky sarychev peak__p7057902.jpg
 
prach ze sopky sarychev peak__p7057903.jpg
 
prach ze sopky sarychev peak__p7057904.jpg
 
prach ze sopky sarychev peak__p7057905.jpg
 
 
Jméno pozorovatele: Milan Blažek
Datum a čas (SELČ): 14.7.2009 20 - 21 UT
Místo pozorování: Praha - Hostivař
Technické: OLYMPUS C-310, neupravené fotografie.
nlc 1__p7147959.jpg
 
nlc 1__p7147960.jpg
 
nlc 1__p7147961.jpg
 
nlc 1__p7147962.jpg
 
nlc 1__p7147963.jpg
 
nlc 1__p7147964.jpg
 
 
nlc 2__p7147969.jpg
 
nlc 2__p7147970.jpg
 
nlc 2__p7147971.jpg
 
nlc 2__p7147973.jpg
 
nlc 2__p7147974.jpg
 
nlc 2__p7147975.jpg
 
nlc 2__p7147976.jpg
 
nlc 2__p7147977.jpg
 
nlc 2__p7147978.jpg
 
 
nlc 3__p7147979.jpg
 
nlc 3__p7147980.jpg
 
nlc 3__p7147981.jpg
 
nlc 3__p7147982.jpg
 
nlc 3__p7147983.jpg
 
nlc 3__p7147984.jpg
 
nlc 3__p7147986.jpg
 
nlc 3__p7147987.jpg
 
nlc 3__p7147988.jpg
 
nlc 3__p7147989.jpg
         
 
Jméno pozorovatele: Jiří Staněk
Datum a čas (SELČ): 14. července 2009, přesný čas viz fotografie
Místo pozorování: Bechyně (okres Tábor)
Technické: Fotoaparát NIKON COOLPIX L4
obr1.jpg
21:07 SELČ
obr2.jpg
21:11 SELČ
obr3.jpg
22:15 SELČ
obr4.jpg
22:25 SELČ
obr5.jpg
15.7.2009 09:15 SELČ    
 
Jméno pozorovatele: Miroslav Poláček
Datum a čas (SELČ): 13.07.2009, 14.7.2009
Místo pozorování: Praha, Černý most; Odpočívadlo silnice R4 u Dobříše
Technické: Panasonic FZ50: ISO 200, clona 5,6s, expozice 10s; ISO 100, clona 6,3s, expozice 15s
nlc-2009-07-13-22-42.jpg
 
nlc-2009-07-13-22-44.jpg
 
nlc-2009-07-13-22-47.jpg
 
nlc-2009-07-13-22-53.jpg
 
nlc-2009-07-14-22-39.jpg
 
nlc-2009-07-14-22-41.jpg
 
nlc-2009-07-14-22-42.jpg
 
nlc-2009-07-14-22-43.jpg
 
nlc-2009-07-14-22-44.jpg
 

Související texty:




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Krepuskulární paprsky, Noční svítící oblaka, Čtenářská galerie


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »