Úvodní strana > Články > Úkazy > Mimořádné atmosférické úkazy v červenci 2009

25.07.2009 11:39 Karel Mokrý Vytisknout článek

Mimořádné atmosférické úkazy v červenci 2009

V průběhu posledních týdnů se na obloze dalo pozorovat několik zajímavých atmosférických úkazů - noční svítící oblaka, soumraky zabarvené při sopečné erupci Sarychev Peak. V článku Vám představíme soubor fotografií od čtenářů.

Jméno pozorovatele: Václav Novotný Datum a čas (SELČ): 9. července 2009 v (viz jednotlivé snímky) Místo pozorování: Střelice u Brna Technické: Fotoaparát Olympus SP-500
	20:52 SELČ	20:52 SELČ	20:59 SELČ
	20:59 SELČ	21:00 SELČ	21:02 SELČ
	21:02 SELČ

Jméno pozorovatele: Vlastimil Vojáček Datum a čas (SELČ): Místo pozorování: Technické: Panasonic FZ10, 1/20s a 8s expozice, 100ISO, 1/20s a 8s expozice, 100ISO. Udělal jsem i takovou gif animaci (3.8MB)



Jméno pozorovatele: Milan Blažek Datum a čas (SELČ): 4. července 2009 Místo pozorování: Praha - Ďáblice Technické: Fotoaparát OLYMPUS C-310 Praha - Ďáblice 4.7.2009 po západu Slunce. Časový údaj pořízení snímků je v SEČ. Fotografie bez úprav.



Jméno pozorovatele: Milan Blažek Datum a čas (SELČ): 14.7.2009 20 - 21 UT Místo pozorování: Praha - Hostivař Technické: OLYMPUS C-310, neupravené fotografie.












Jméno pozorovatele: Jiří Staněk Datum a čas (SELČ): 14. července 2009, přesný čas viz fotografie Místo pozorování: Bechyně (okres Tábor) Technické: Fotoaparát NIKON COOLPIX L4
	21:07 SELČ	21:11 SELČ	22:15 SELČ
	22:25 SELČ	15.7.2009 09:15 SELČ

Jméno pozorovatele: Miroslav Poláček Datum a čas (SELČ): 13.07.2009, 14.7.2009 Místo pozorování: Praha, Černý most; Odpočívadlo silnice R4 u Dobříše Technické: Panasonic FZ50: ISO 200, clona 5,6s, expozice 10s; ISO 100, clona 6,3s, expozice 15s

Související texty:

Noční svítící oblaka (Západočeská pobočka)
Noční svítící oblaka 20./21. června 2009 - fotografie čtenářů (astro.cz)
Vulkanické soumraky nad Českou republikou - fotogalerie čtenářů
Noční svítící oblaky (ukazy.astro.cz)

O autorovi

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Další články autora (321)

Související fotografie

Krátké novinky

24.04.2026 05:00 Josef Chlachula

Téma - Statistika vesmíru

Časopis ČSU Statistika & My 2026/4 přináší řadu zajímavých článků z astronomie a kosmonautiky včetně rozhovoru s předsedkyní ČASu Soňou Ehlerovou.

23.04.2026 20:34 Martin Gembec

Kometa C/2025 R3 v koronografu SOHO

V zorném poli koronografu LASCO C3 už je vidět kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Ta nyní projde jakoby mezi Sluncem a Zemí ve vzdálenosti přibližně poloviny cesty ke Slunci, tedy 75 mil. km. Můžeme očekávat, že uvidíme její pěkný iontový ohon. Aktuální snímek zde: https://soho.nascom.nasa.gov/data/realtime/c3/512/

08.04.2026 14:40 Martin Gembec

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

09.02.2026 12:00 Soňa Ehlerová

Chat s astronomkou 2026

V rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě (11.2.) pořádají astronomky Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Chat s astronomkou.

03.02.2026 10:30 Martin Gembec

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

více novinek »

Související

22.08.2011 10:00 Petr Horálek

Fotogalerie: Srpnové poerupční soumraky

Poerupční soumraky v srpnu 2011Jsou tomu již dva roky, kdy Českou republiku uchvátila série výrazných, krásných a atypicky zabarvených soumraků či rozbřesků. Jakmile Slunce zapadlo (či než vyšlo), obloha nezačala obvyklým způsobem tmavnout, ale nad západním obzorem se rozsvítil jakýsi nachový či karmínový "mrak", který k obzoru přecházel do syté rudo-oranžové záře připomínající vzdálený požár na obzoru. Před dvěma lety se o tyto dramatické pestrobarevné jevy naposledy postaral prach ze sopky Saryčev na Kurilských ostrovech. Nyní, v srpnu tohoto roku, nám přináší stejné divadlo prach došlý pravděpodobně ze severovýchodu Afriky. Aktualizováno: 4. října 2011, 23:49 SELČ.

25.06.2024 07:40 Redakce Astro.cz

Fotogalerie: Noční svítící oblaka (NLC) 2024

Sezóna nočních svítících oblak roku 2024 začala poměrně náhlým a fotogenickým úkazem v noci z 13. na 14. června. Další velmi pěkný úkaz následoval o 10 dní později. Záběry těchto pozoruhodných, ve velmi vysoké atmosféře ležících oblak z ledových krystalů, zaujal nejednoho čtenáře. Krystaly ledu se tvoří ve výškách kolem 83 km v období kolem slunovratu. Dá se očekávat, že NLC budou k vidění nejméně do začátku července. Pokud máte snímky z červnových úkazů nebo zrovna vidíte další, budeme rádi, když je přidáte do naší galerie. Využijte, prosím, formulář pro vložení snímku.

04.02.2015 00:00 Tomáš Tržický

Atmosférické jevy

06.07.2009 02:25 Petr Horálek

Vulkanické soumraky nad Českou republikou - fotogalerie čtenářů

Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách.Autor: Tomáš TržickýDo redakce došlo několik moc pěkných fotografií zachycujících soumraky ovlivněné aerosoly ve stratosféře vychrlené při sopečné erupci Sarychev Peak. Velkou měrou se na tom podílel fakt, že další výrazný úkaz nastal včera 5. července večer během a po západu Slunce, kdy se nad severozápadním obzorem objevila skutečně rozsáhlá vláknitá oblaka a těm, kteří měli odkrytý obzor, se mohlo o hodinu později zdát, jakoby kdesi v dáli hořel les.

09.07.2020 11:09 Redakce Astro.cz

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2020

Sezóna nočních svítících oblaků v roce 2020 je v plném proudu. Jde o nejvýše se vyskytující oblaky v zemské atmosféře. Nacházejí se až v mezosféře ve výšce 80–85 kilometrů. Je možné je spatřit pouze díky ozáření slunečním svitem v době, kdy je Slunce nízko pod horizontem. Zároveň musí být spodní vrstvy atmosféry už v zemském stínu. Mrazivě krásné struktury bílých oblaků již zaznamenalo i několik fotografů, a tak přinášíme čtenářskou galerii. Těšíme se na další úlovky!

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »

Mimořádné atmosférické úkazy v červenci 2009

O autorovi

Karel Mokrý

Další články autora (321)

20. vesmírný týden 2026

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS