< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mimořádně velká sluneční aktivita
Miroslava Hromadová Vytisknout článek

Mimořádně velká sluneční aktivita

2005_09_09.jpg
Na Slunci vyšla velká aktivní oblast, která 7. září 2005 byla příčinou 4. nejmohutnější erupce za posledních 15 let. Rentgenový snímek Slunce pořídil satelit GOES-12 dne 9. září 2005 v 10:35:47 SELČ.

Astronomové s 50% jistotou předpovídají, že během 24 hodin nastane na Slunci další velmi silná erupce nejvyšší třídy X. Takové sluneční erupce a únik koronální hmoty (CME - coronal mass ejections) mohou způsobit polární záře, geomagnetické bouře a poruchy rádiových vln (především vysokofrekvenční komunikace, mobily, záchranářské vysílačky apod.).

Zdrojem této aktivity je sluneční skvrna 798, která se po 14 dnech vrátila na přivrácenou stranu Slunce (ve druhé polovině srpna 2005 způsobila na Zemi polární záře). Od okamžiku, kdy se objevila na východním okraji slunečního disku způsobila velké zvýšení sluneční aktivity a dosud byly pozorovány 3 obrovské sluneční erupce: 7. září 2005 v 19:40 SELČ (kategorie X17), 8. září 2005 v 23:05 SELČ (kategorie X5), 9. září 2005 v 5:00 SELČ (kategorie X1).

Tato aktivní oblast (sluneční skvrna) je dostatečně veliká, abychom ji mohli pozorovat i bez dalekohledu "pouhým" okem. Pohlédnete-li přes svářečský filtr nebo brýle, které jste používali při zatmění Slunce, k mraky nezastíněnému Slunci, uvidíte na slunečním kotoučku malou "pihu", která zdobí jinak téměř čisté Slunce.

Zdroj: www.spaceweather.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Miroslava Hromadová

členka České astronomické společnosti

Další články autora (212)

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »