Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Letní Mléčná dráha v červenci 2016

Na obloze: Letní Mléčná dráha v červenci 2016

Mléčná dráha v horách v Chorvatsku. Objektiv Sigma 10 mm, clona 4, 6 min, ISO 800.
Autor: Martin Gembec

Dnes naposledy vychází ubývající Měsíc ještě před půlnocí na začátku astronomické noci. V dalších dnech se už budeme moci stále delší dobu kochat tmavou oblohou a Mléčnou dráhou klenoucí se nad našimi hlavami. Období od konce července až do září je typické tím, že po setmění můžeme pozorovat souhvězdí Labutě vysoko na obloze. Ačkoli je nám čím dál více upírán pohled na nádherný oblouk tvořený miliardami hvězd naší Galaxie, ohlédnutí za fotografiemi čtenářů ze začátku července ukazuje, že je o co stát a že taková místa v naší vlasti pořád existují. 

Pojem astronomická noc použitý v úvodu je samozřejmě ideální situací, kdy pozorovat Mléčnou dráhu a množství objektů vzdáleného vesmíru. Slunce tehdy dlí níže než 18° pod obzorem. Ovšem z povahy této definice to není tak snadné. Například obyvatelé severu Čech si mohou užívat na konci července úplnou noc jen zhruba od tři čtvrtě na dvanáct a Slunce opět začne stoupat už kolem půl třetí. Temná část noci bude tedy dlouhá jen necelé tři hodiny. Naproti tomu na jihu Čech bude noc začínat již po čtvrt na dvanáct a končit až ve tři, což je délka téměř čtyř hodin. Je pozoruhodné, jak i na tak malé části území je velký rozdíl mezi tím, jak dlouho si může astronom vychutnat tu pravou astronomickou noc. I proto se v létě obecně vyplatí vycestovat například do Chorvatska, kde nejenom že Mléčná dráha v zajímavém souhvězdí Střelce vystupuje výše nad obzor, ale tmavá část noci zde trvá již přes pět hodin.

Medzitým v Čičmanoch Autor: Pavol Kostolný
Medzitým v Čičmanoch
Autor: Pavol Kostolný

Mléčnou dráhu tak, jak ji nádherně zachytil náš čtenář Pavol Kostolný už uvidíte stěží i jen za městem. Často za takovým výhledem musíme cestovat do hor, nebo desítky kilometrů od větších měst. Přesto po pořízení takových snímků často slýcháme překvapení, že taková místa vůbec jsou. A skutečně, pokud pomineme světla měst všudypřítomných u obzoru, pak obloha nad našimi hlavami v odlehlých lokalitách zůstává velmi tmavá a Mléčná dráha se klene s mnoha temnými zálivy. A přesto není až tak tmavá, jako v Parku tmavé oblohy Poloniny, nebo ještě lépe v Bieszczadech na polské straně. Podobně tmavé nebe, jako na východě Slovenska se už dá málokde snadno najít. Výjimkou bývají další odlehlé lokality na Balkáně. Dobře dostupné jsou třeba hory pod Plitvickými jezery v Chorvatsku (fotografii z této oblasti vidíte níže a vězte, že je pořízena za podprůměrných atmosférických podmínek). Další oblíbená místa pak hledejte v oblasti ostrovů Korčula a nejlépe pak na Lastovu, který je nejvíce vystrčený směrem na jih do moře. Přesto ani zde není obloha zcela přírodně temná.

074455.jpg Autor: Marián Runkas

Autor: Marián Runkas

Kromě souhvězdí Labutě, kde najdeme nejhezčí Velký oblak Mléčné dráhy, ještě hezčí oblaka hvězd můžeme pozorovat ve Střelci a dále k jižnímu obzoru, kde už jsou pro našince neviditelná (pro nás na severní polokouli je oblak v Labuti bohužel jen slabým odvarem nádherných jasných oblak na jižní hvězdné polokouli). Situaci na naší obloze pěkně vystihl snímek Mariána Runkase z Římova, kde dominuje právě Velký oblak ve Střelci (dole u obzoru).

Mléčná dráha v Chorvatsku. Snímek 4 minutovou expozicí na 1600 ISO bez úprav (ohnisko 20 mm, clona 4). Mírně zvýšen kontrast. Špatná průzračnost, světelné znečištění však jen do 5° nad obzorem Autor: Martin Gembec
Mléčná dráha v Chorvatsku. Snímek 4 minutovou expozicí na 1600 ISO bez úprav (ohnisko 20 mm, clona 4). Mírně zvýšen kontrast. Špatná průzračnost, světelné znečištění však jen do 5° nad obzorem
Autor: Martin Gembec

Že léto a Mléčná dráha k sobě v Česku neodmyslitelně patří, dokazuje i překrásný snímek Václava Hýži, který zachytil „pilíř noci“ nad polem vykvetlých květin, poeticky nazvaný „Zahrádka“. Snímek ukazuje Mléčnou dráhu v oblasti okolo letního trojúhelníku a byl pořízen nedaleko Albrechtic.

Zahrádka Autor: Václav Hýža
Zahrádka
Autor: Václav Hýža

Byl by hřích, kdyby letní sezóny pro fotografování Mléčné dráhy někdo nevyužil k návštěvě nějaké oblasti tmavé oblohy. Toho hřííchu se nedopustil Jiří Hlisinkovský, který zavítal do Beskyd a pořídil tam hned několik portrétů naší Galaxie. Níže nabízíme ukázku z jeho fotografií. Bohužel, i v oblastech temné oblohy je obloha při obzoru silně postižena rušivým světelným smogem, ale pohledy vzhůru k nočnímu nebi i tak ještě stojí ze to.

Mléčná dráha nad Radhoštěm Autor: Jiří Hlisnikovský
Mléčná dráha nad Radhoštěm
Autor: Jiří Hlisnikovský

Letní obloha I. Autor: Jiří Hlisnikovský
Letní obloha I.
Autor: Jiří Hlisnikovský

Obloha v České republice nebo na Slovensku skutečně místy ještě není k zahození. Zrovna nedávno mohla upoutat ještě jedna fotografie Mléčné dráhy, která při správném složení fotografií do mozaiky, vytvořila most nad přehradou Seč, tedy místem, které je srdcovou záležitostí autora fotografie, Petra Horálka. Je krásné, když fotograf, který vozí úchvatné snímky z celého světa, pořídí podobný snímek i u nás doma.

Hvězdný vodopád nad Sečskou přehradou Autor: Petr Horálek
Hvězdný vodopád nad Sečskou přehradou
Autor: Petr Horálek

Ať už se vydáte jen kousek na okraj města, nebo dál od civilizace, užijte si pohledů na Mléčnou dráhu. A když nám k tomu pošlete reportážní snímek, bude to jenom dobře.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rady Astro.cz - fotografujeme krajinu s hvězdami
[2] Rady Astro.cz - světelné znečištění
[3] Fotogalerie čtenářů Astro.cz
[4] O světelném znečištění na stránkách Astro.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mléčná dráha


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »