Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Měsíc a planety

Na obloze: Měsíc a planety

Měsíc
Autor: Milan Tinhofer

V sobotu 9. července se pěkný dorůstající Měsíc objevil nedaleko Jupiteru a dal se krásně pozorovat až do setmění. V galerii se nám sešlo několik fotografií tohoto úkazu, což nám připomíná, že se brzy dočkáme dalších setkání Měsíce s planetami Mars a Saturn. Jejich setkání s Měsícem nás čeká již od čtvrtka 14. července. Kromě Měsíce a planet můžeme stále vyhlížet také noční svítící oblaka.

Vzhledem k nízkému sklonu ekliptiky se dorůstající Měsíc objevil na večerní obloze až poměrně dlouho po novu. I přesto bylo setkání s Jupiterem působivým připomenutím jeho viditelnosti na večerní obloze. Tak pěkné přiblížení, jako vidíme na APODu z 10. 7. to sice na naší obloze nebylo, ale kdo se díval, mohl si užít fotogenickou dvojici nad západním obzorem. Pěkně to ukazují fotografie v naší galerii.

Několik fotografií poslal Antonín Hušek. Na jedné z nich vidíme, jak během dlouhé expozice postupně Měsíc i Jupiter zapadají za místní horizont.

Konjunkce Měsíce a planety Jupiter Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a planety Jupiter
Autor: Antonín Hušek

Detailnější pohled na tuto konjunkci těles přinesl Petr Šobotník z Prahy:

Měsíc&Jupiter Autor: Petr Šobotník
Měsíc&Jupiter
Autor: Petr Šobotník

Pokud vám ve výhledu vadí nějaké objekty v popředí, je nejlepší je do snímku vhodně zakomponovat. Jedna taková fotografie dorazila od Adama Malíře z Pardubic. 

Setkání Jupitera s Měsícem 9.července 2016 Autor: Adam Malíř
Setkání Jupitera s Měsícem 9.července 2016
Autor: Adam Malíř

Samotný Měsíc za vrstvou vysoké oblačnosti zachytil Milan Tinhofer z Jindřichova Hradce. Jestlipak si povšiml i nedalekého Jupiteru..?

Měsíc Autor: Milan Tinhofer
Měsíc
Autor: Milan Tinhofer

Měsíc nyní dorůstá do první čtvrti, která oficiálně nastane 12. července 2016 ve 2:52 SELČ. Pokud se ukáže mezi oblaky, budou dobře viditelné krátery na povrchu, které se nám nejlépe plasticky zobrazí na rozhraní světla a tmy. 

14. července se Měsíc přiblíží k Marsu, 15. 7. bude mezi Marsem a Saturnem. Polohu planet nad jihem můžeme porovnat s polohou Jupiteru na snímku z 9. 7., který také pořídil Antonín Hušek.

Konjunkce Měsíce a planety Jupiter Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce a planety Jupiter
Autor: Antonín Hušek

Noční obloha Autor: Renáta Břízová
Noční obloha
Autor: Renáta Břízová

Měsíc & Jupiter nad Českým krasem Autor: Libor Faitl
Měsíc & Jupiter nad Českým krasem
Autor: Libor Faitl

A závěrem ještě dodejme, že výskyt nočních svítících oblak je v poslední době celkem málo častý jev, přesto se podařilo jedno pozorování, jak vidíme na fotografii Ivana Šranka ze Žiaru nad Hronom.

NLC 10-07-2016_2 Autor: Ivan Šranko
NLC 10-07-2016_2
Autor: Ivan Šranko

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie: Planety ve Štíru
[2] Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2016
[3] Pošlete nám snímek
[4] Nejnovější snímky ve čtenářské galerii



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měsíc a Planety, Čtenářská galerie


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »