Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Noční svítící oblaka

Na obloze: Noční svítící oblaka

Noční oblaka pro rybáře
Autor: Petr Horálek

Tak jsme se letos dočkali, že se sešlo dobré počasí a výskyt výrazných nočních svítících oblak. Tato stříbřitě bílá oblaka se specifickými strukturami byla nejlépe viditelná 18. června kolem 23. hodiny a ještě lepší úkaz potom nastal nad ránem mezi 2:00 a 3:30. Perfektně tento výskyt zdokumentovali i dva pozorovatelé z Česka. Pokud vás však nenapadlo se podívat, nebo jste neměli zrovna jasno, zkoušejte to i v následujícím období vždy po 22. hodině a před 3:00, kdy bývají oblaka nejčastěji viditelná, a to nad severozápadem až severem večer a naopak nad severovýchodem ráno. Ty nejvýraznější úkazy pak zabírají celý severní obzor a výjimečně mohou sahat až do nadhlavníku.

Z naší galerie jsme vybrali dva snímky od Petra Horálka z přehrady Seč a Antonína Huška ze Švihova. Dobře dokumentují odlišný vzhled nočních svítících oblak od běžné oblačnosti. NLC totiž vznikají v polárních oblastech ve výškách kolem 80 až 85 km a naše oblaka sahají obvykle do 10 až 12 km, proto jsou často na snímku tmavá a bez výrazných struktur. Petrovi ovšem ještě dohasínají po nádherném západu Slunce, který v sobotu nastal. Antonín má pro změnu úplně nahoře nejspíše stopy od letadel, které se podobají klasickým cirrům vysoké oblačnosti a pouze v dolní polovině snímku jsou klasická NLC.

První jasnější stříbřitá oblaka pozorovaná letos z území Čech.. Autor: Antonín Hušek
První jasnější stříbřitá oblaka pozorovaná letos z území Čech..
Autor: Antonín Hušek

Připomeňme ještě, na co se díváme. Jedná se o polární mezosférická oblaka, proto jsou specifického vzhledu, který se vyznačuje vlnkami, proužky a jinými strukturami, které běžně v normální vysoké oblačnosti nepozorujeme. Tyto struktury se v průběhu minut jen pomalu mění. Rozsah oblak obvykle klesá k obozoru s tím, jak se stmívá a ráno naopak stoupají od obzoru, kde je najdeme kolem druhé hodiny a maximální rozsah mívají kolem 3:30, pokud v té době úplně nemizí kvůli příliš velkému světlu. Večer bývá nejlepší období viditelnosti kolem 22:30, tak buďme trpěliví, vypadá to, že následující týden ještě nějaké možnosti nabídne.

Oblaka lze sledovat i na webkamerách ČHMÚ nebo Humlnetu (zde doporučujeme Lovoš, Trutnov nebo Špindl, pláň).

Více informací o NLC jsem přinesli v samostatném článku na začátku letošní sezóny jejich viditelnosti.

Pokud máte nějaké snímky, zašlete je do naší fotogalerie. Děkujeme.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Noční svítící oblaka


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »