Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: úplněk v srpnu 2016

Na obloze: úplněk v srpnu 2016

Spln 18.8.2016
Autor: Ján Pliška, Ing.

Srpnový úplněk vyšel na období relativně příznivého počasí a navíc se nacházel v poměrně nízké oblasti ekliptiky, takže vycházel po dlouhou dobu kdy se koupal v červenavém zákalu při jihovýchodním obzoru. Díky tomu bylo možné pořídit jeho náladové snímky a ani tolik neoslňoval, jako vysoko na nebi během zimních nocí.

V úvodu bylo řečeno, že v zimě se úplněk nachází vysoko na obloze. Je to díky tomu, že zdánlivá dráha Slunce na obloze, ekliptika, prochází v zimě souhvězdími jako je Býk nebo Blíženci a ta máme v zimě téměř nad hlavou. Naopak v létě prochází ekliptika souhvězdími jako jsou Štír nebo Střelec a objekty, jako jsou planety nebo Měsíc potom nevystupují v létě tak vysoko nad obzor. Letnímu úplňku to ale spíš dodává na kráse, jak ukazují fotografie našich čtenářů.

Měsíc ve vinici Autor: Karel Křen
Měsíc ve vinici
Autor: Karel Křen

Karel Křen zvolil kompozitní obrázek Měsíce vycházejícího nad vinicí. Autor článku fotografoval ve stejnou chvíli na druhém konci republiky nad přehradou Jesenice u Chebu. A do třetice ve stejný čas se Měsíc vešel mezi mraky také Antonínu Huškovi.

Měsíc nad jezerem Autor: Martin Gembec
Měsíc nad jezerem
Autor: Martin Gembec

074771.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

V dnešní době už na obloze najdeme nejen přírodní bludné hvězdy (planety) a jiné objekty, které se pohybují (například Měsíc nebo planetky). Obloha je v létě doslova protkána pomalu letícími hěvzdičkami, které někdy tu a tam zjasní (družicemi). Další objekty blikají a někdy dokonce zeleně a červeně,to když je máme dost blízko. Pak se ozve i typické hučení (na mysli máme samozřejmě letadla).

Moon vs. Airbus A380 Autor: Martin Svoboda
Moon vs. Airbus A380
Autor: Martin Svoboda
Jedno takové letadlo se připletlo do snímku Měsíce od Martina Svobody. Podle čtyř motorů lze soudit na Airbus 380, nebo Boeing 747, případně by se mohlo jednat i o Airbus 340. Více napoví až detailní průzkum siluety, nebo můžete hledat podle času přeletu na flightradar24.com.

Úplněk není vždy stejně velký. Záleží na tom, zda je na své protáhlé eliptické dráze kolem Země Měsíc zrovna blíž, nebo dál. Pokud vyjde úplněk zároveň na přízemí, tedy bod na dráze nejbližší, vidíme na obloze tzv. velký úplněk. Nastat může i opačný jev, kdy je Měsíc při úplňku na obloze nejmenší. Jeden z největších úplňků vůbec připadl na březen 2011. Porovnání velkého a malého úplňku vidíte na níže uvedených fotografiích pořízených stejným dalekohledem a fotoaparátem. Největší úplněk připadá v roce 2016 na prosinec a protože bude vysoko na obloze, čeká nás i hodně světlá noc, krajina bude nasvícena jasnějším úplňkem, než je obvyklé.

Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk. Autor: Martin Gembec
Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk.
Autor: Martin Gembec

Děkujeme za zaslané snímky. Další najdete v naší čtenářské galerii. Přispívat můžete přímo pod tímto odkazem.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplněk, Měsíc


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »