Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: úplněk v srpnu 2016

Na obloze: úplněk v srpnu 2016

Spln 18.8.2016
Autor: Ján Pliška, Ing.

Srpnový úplněk vyšel na období relativně příznivého počasí a navíc se nacházel v poměrně nízké oblasti ekliptiky, takže vycházel po dlouhou dobu kdy se koupal v červenavém zákalu při jihovýchodním obzoru. Díky tomu bylo možné pořídit jeho náladové snímky a ani tolik neoslňoval, jako vysoko na nebi během zimních nocí.

V úvodu bylo řečeno, že v zimě se úplněk nachází vysoko na obloze. Je to díky tomu, že zdánlivá dráha Slunce na obloze, ekliptika, prochází v zimě souhvězdími jako je Býk nebo Blíženci a ta máme v zimě téměř nad hlavou. Naopak v létě prochází ekliptika souhvězdími jako jsou Štír nebo Střelec a objekty, jako jsou planety nebo Měsíc potom nevystupují v létě tak vysoko nad obzor. Letnímu úplňku to ale spíš dodává na kráse, jak ukazují fotografie našich čtenářů.

Měsíc ve vinici Autor: Karel Křen
Měsíc ve vinici
Autor: Karel Křen

Karel Křen zvolil kompozitní obrázek Měsíce vycházejícího nad vinicí. Autor článku fotografoval ve stejnou chvíli na druhém konci republiky nad přehradou Jesenice u Chebu. A do třetice ve stejný čas se Měsíc vešel mezi mraky také Antonínu Huškovi.

Měsíc nad jezerem Autor: Martin Gembec
Měsíc nad jezerem
Autor: Martin Gembec

074771.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

V dnešní době už na obloze najdeme nejen přírodní bludné hvězdy (planety) a jiné objekty, které se pohybují (například Měsíc nebo planetky). Obloha je v létě doslova protkána pomalu letícími hěvzdičkami, které někdy tu a tam zjasní (družicemi). Další objekty blikají a někdy dokonce zeleně a červeně,to když je máme dost blízko. Pak se ozve i typické hučení (na mysli máme samozřejmě letadla).

Moon vs. Airbus A380 Autor: Martin Svoboda
Moon vs. Airbus A380
Autor: Martin Svoboda
Jedno takové letadlo se připletlo do snímku Měsíce od Martina Svobody. Podle čtyř motorů lze soudit na Airbus 380, nebo Boeing 747, případně by se mohlo jednat i o Airbus 340. Více napoví až detailní průzkum siluety, nebo můžete hledat podle času přeletu na flightradar24.com.

Úplněk není vždy stejně velký. Záleží na tom, zda je na své protáhlé eliptické dráze kolem Země Měsíc zrovna blíž, nebo dál. Pokud vyjde úplněk zároveň na přízemí, tedy bod na dráze nejbližší, vidíme na obloze tzv. velký úplněk. Nastat může i opačný jev, kdy je Měsíc při úplňku na obloze nejmenší. Jeden z největších úplňků vůbec připadl na březen 2011. Porovnání velkého a malého úplňku vidíte na níže uvedených fotografiích pořízených stejným dalekohledem a fotoaparátem. Největší úplněk připadá v roce 2016 na prosinec a protože bude vysoko na obloze, čeká nás i hodně světlá noc, krajina bude nasvícena jasnějším úplňkem, než je obvyklé.

Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk. Autor: Martin Gembec
Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk.
Autor: Martin Gembec

Děkujeme za zaslané snímky. Další najdete v naší čtenářské galerii. Přispívat můžete přímo pod tímto odkazem.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplněk, Měsíc


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »