Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: úplněk v srpnu 2016

Na obloze: úplněk v srpnu 2016

Spln 18.8.2016
Autor: Ján Pliška, Ing.

Srpnový úplněk vyšel na období relativně příznivého počasí a navíc se nacházel v poměrně nízké oblasti ekliptiky, takže vycházel po dlouhou dobu kdy se koupal v červenavém zákalu při jihovýchodním obzoru. Díky tomu bylo možné pořídit jeho náladové snímky a ani tolik neoslňoval, jako vysoko na nebi během zimních nocí.

V úvodu bylo řečeno, že v zimě se úplněk nachází vysoko na obloze. Je to díky tomu, že zdánlivá dráha Slunce na obloze, ekliptika, prochází v zimě souhvězdími jako je Býk nebo Blíženci a ta máme v zimě téměř nad hlavou. Naopak v létě prochází ekliptika souhvězdími jako jsou Štír nebo Střelec a objekty, jako jsou planety nebo Měsíc potom nevystupují v létě tak vysoko nad obzor. Letnímu úplňku to ale spíš dodává na kráse, jak ukazují fotografie našich čtenářů.

Měsíc ve vinici Autor: Karel Křen
Měsíc ve vinici
Autor: Karel Křen

Karel Křen zvolil kompozitní obrázek Měsíce vycházejícího nad vinicí. Autor článku fotografoval ve stejnou chvíli na druhém konci republiky nad přehradou Jesenice u Chebu. A do třetice ve stejný čas se Měsíc vešel mezi mraky také Antonínu Huškovi.

Měsíc nad jezerem Autor: Martin Gembec
Měsíc nad jezerem
Autor: Martin Gembec

074771.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

V dnešní době už na obloze najdeme nejen přírodní bludné hvězdy (planety) a jiné objekty, které se pohybují (například Měsíc nebo planetky). Obloha je v létě doslova protkána pomalu letícími hěvzdičkami, které někdy tu a tam zjasní (družicemi). Další objekty blikají a někdy dokonce zeleně a červeně,to když je máme dost blízko. Pak se ozve i typické hučení (na mysli máme samozřejmě letadla).

Moon vs. Airbus A380 Autor: Martin Svoboda
Moon vs. Airbus A380
Autor: Martin Svoboda
Jedno takové letadlo se připletlo do snímku Měsíce od Martina Svobody. Podle čtyř motorů lze soudit na Airbus 380, nebo Boeing 747, případně by se mohlo jednat i o Airbus 340. Více napoví až detailní průzkum siluety, nebo můžete hledat podle času přeletu na flightradar24.com.

Úplněk není vždy stejně velký. Záleží na tom, zda je na své protáhlé eliptické dráze kolem Země Měsíc zrovna blíž, nebo dál. Pokud vyjde úplněk zároveň na přízemí, tedy bod na dráze nejbližší, vidíme na obloze tzv. velký úplněk. Nastat může i opačný jev, kdy je Měsíc při úplňku na obloze nejmenší. Jeden z největších úplňků vůbec připadl na březen 2011. Porovnání velkého a malého úplňku vidíte na níže uvedených fotografiích pořízených stejným dalekohledem a fotoaparátem. Největší úplněk připadá v roce 2016 na prosinec a protože bude vysoko na obloze, čeká nás i hodně světlá noc, krajina bude nasvícena jasnějším úplňkem, než je obvyklé.

Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk. Autor: Martin Gembec
Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk.
Autor: Martin Gembec

Děkujeme za zaslané snímky. Další najdete v naší čtenářské galerii. Přispívat můžete přímo pod tímto odkazem.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplněk, Měsíc


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »