Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: úplněk v srpnu 2016

Na obloze: úplněk v srpnu 2016

Spln 18.8.2016
Autor: Ján Pliška, Ing.

Srpnový úplněk vyšel na období relativně příznivého počasí a navíc se nacházel v poměrně nízké oblasti ekliptiky, takže vycházel po dlouhou dobu kdy se koupal v červenavém zákalu při jihovýchodním obzoru. Díky tomu bylo možné pořídit jeho náladové snímky a ani tolik neoslňoval, jako vysoko na nebi během zimních nocí.

V úvodu bylo řečeno, že v zimě se úplněk nachází vysoko na obloze. Je to díky tomu, že zdánlivá dráha Slunce na obloze, ekliptika, prochází v zimě souhvězdími jako je Býk nebo Blíženci a ta máme v zimě téměř nad hlavou. Naopak v létě prochází ekliptika souhvězdími jako jsou Štír nebo Střelec a objekty, jako jsou planety nebo Měsíc potom nevystupují v létě tak vysoko nad obzor. Letnímu úplňku to ale spíš dodává na kráse, jak ukazují fotografie našich čtenářů.

Měsíc ve vinici Autor: Karel Křen
Měsíc ve vinici
Autor: Karel Křen

Karel Křen zvolil kompozitní obrázek Měsíce vycházejícího nad vinicí. Autor článku fotografoval ve stejnou chvíli na druhém konci republiky nad přehradou Jesenice u Chebu. A do třetice ve stejný čas se Měsíc vešel mezi mraky také Antonínu Huškovi.

Měsíc nad jezerem Autor: Martin Gembec
Měsíc nad jezerem
Autor: Martin Gembec

074771.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

V dnešní době už na obloze najdeme nejen přírodní bludné hvězdy (planety) a jiné objekty, které se pohybují (například Měsíc nebo planetky). Obloha je v létě doslova protkána pomalu letícími hěvzdičkami, které někdy tu a tam zjasní (družicemi). Další objekty blikají a někdy dokonce zeleně a červeně,to když je máme dost blízko. Pak se ozve i typické hučení (na mysli máme samozřejmě letadla).

Moon vs. Airbus A380 Autor: Martin Svoboda
Moon vs. Airbus A380
Autor: Martin Svoboda
Jedno takové letadlo se připletlo do snímku Měsíce od Martina Svobody. Podle čtyř motorů lze soudit na Airbus 380, nebo Boeing 747, případně by se mohlo jednat i o Airbus 340. Více napoví až detailní průzkum siluety, nebo můžete hledat podle času přeletu na flightradar24.com.

Úplněk není vždy stejně velký. Záleží na tom, zda je na své protáhlé eliptické dráze kolem Země Měsíc zrovna blíž, nebo dál. Pokud vyjde úplněk zároveň na přízemí, tedy bod na dráze nejbližší, vidíme na obloze tzv. velký úplněk. Nastat může i opačný jev, kdy je Měsíc při úplňku na obloze nejmenší. Jeden z největších úplňků vůbec připadl na březen 2011. Porovnání velkého a malého úplňku vidíte na níže uvedených fotografiích pořízených stejným dalekohledem a fotoaparátem. Největší úplněk připadá v roce 2016 na prosinec a protože bude vysoko na obloze, čeká nás i hodně světlá noc, krajina bude nasvícena jasnějším úplňkem, než je obvyklé.

Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk. Autor: Martin Gembec
Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk.
Autor: Martin Gembec

Děkujeme za zaslané snímky. Další najdete v naší čtenářské galerii. Přispívat můžete přímo pod tímto odkazem.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplněk, Měsíc


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »