Na Skandinávii se 1. června opět usměje Slunce
Autor: Luděk Fík
Podobně jako u lednového zatmění nebude ani toto nikde na Zemi pozorovatelné jako úplné nebo prstencové. Měsíční stín mine Zemi vysoko nad severním pólem. Částečné zatmění si ovšem budou moci vychutnat lidé na širokém území v okolí severního pólu, konkrétně na Aljašce, v Kanadě, v Grónsku a na Islandu, v severní čtvrtině Skandinávie a v Rusku. Právě v ruském Mysu Mikulkin v Barentsově moři bude také zatmění největší – Měsíc zde shora zakryje 60,1 procent slunečního průměru.
Animace průběhu zatmění ve světě (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)
V České republice si můžeme domýšlet
Zatmění proběhne na severu Evropy v době kolem 23:30 středoevropského letního času. Obyvatelé horní čtvrtiny států skandinávského „trojlístku“ jej spatří díky tomu, že v té době u nich Slunce nezapadne pod obzor, pouze kolem místní půlnoci „proplouží“ nízko nad severním obzorem. Díky polárnímu dni úkaz spatří celý, bude-li jim počasí přát. Kdyby Země byla průhledná, bylo by z našeho území zakryto přibližně 40 procent slunečního průměru. Slunce bychom v době maxima úkazu našli asi 18° pod severozápadním obzorem.
O další spektakulární podívanou už nepřijdeme
Byť druhé částečné zatmění Slunce tohoto roku je na našem území beznadějně ztraceno pod obzorem, obyvatelé České republiky si už mohou brousit drápky na další neobvyklou podívanou, ke které se schýlí už 14 dní po tomto zatmění. Ve středu 15. června v pozdních večerních a nočních hodinách nastane nízko nad jihovýchodním obzorem úplné zatmění Měsíce. Měsíc při něm projde středem zemského stínu a tento fakt učiní blížící se měsíční zatmění pátým nejdelším celého 21. století. V době úplného zatmění bude mít Měsíc podivuhodný narudlý nádech, jehož sytost se bude v průběhu „pobytu“ v zemském stínu měnit. Můžeme se tedy těšit na neobvykle barevný úplněk.
Na zatmění Slunce si v českých končinách musíme počkat značně déle. To nejbližší se nad naším obzorem odehraje v pátek 20. března 2015. Měsíc při něm skryje přibližně 74 procent slunečního kotouče a jako deja vu to bude opět shora. Oproti letošku však toto zatmění bude na Zemi pozorovatelné i jako úplné, a to například na severském Faerském souostroví.
Doporučené odkazy:
[1] Interaktivní mapa průběhu zatmění (Xavier Jubier)
[2] Animace na ShadowAndSubstance.com (Larry Koehn)
[3] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce v České republice
[4] Zatmění Slunce v ČR mezi lety 1971 - 2060
[5] Speciální stránka k zatmění Měsíce 15. června 2011
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
