Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na Skandinávii se 1. června opět usměje Slunce

Na Skandinávii se 1. června opět usměje Slunce

Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Luděk Fík
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011.
Autor: Luděk Fík
Skandinávie má letos veliké štěstí. Hned druhé částečné zatmění z celkových čtyř, která mají letos na Zemi nastat, bude opět pozorovatelné z těchto končin. Červnové částečné zatmění dosáhne maximální velikosti zakrytí něco málo přes 60 %, a to shora. Slunce tedy znovu “vykouzlí” úsměv, i když už ne tak úzký jako v případě lednového zatmění. Úkaz se odehraje na severním pólu, severní Evropu zastihne v době polárního dne. V České republice však tentokrát nespatříme ani část úkazu – Slunce bude v čase zatmění skryto pod severozápadním obzorem.

Podobně jako u lednového zatmění nebude ani toto nikde na Zemi pozorovatelné jako úplné nebo prstencové. Měsíční stín mine Zemi vysoko nad severním pólem. Částečné zatmění si ovšem budou moci vychutnat lidé na širokém území v okolí severního pólu, konkrétně na Aljašce, v Kanadě, v Grónsku a na Islandu, v severní čtvrtině Skandinávie a v Rusku. Právě v ruském Mysu Mikulkin v Barentsově moři bude také zatmění největší – Měsíc zde shora zakryje 60,1 procent slunečního průměru.

Animace průběhu zatmění ve světě (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

V České republice si můžeme domýšlet

Zatmění proběhne na severu Evropy v době kolem 23:30 středoevropského letního času. Obyvatelé horní čtvrtiny států skandinávského „trojlístku“ jej spatří díky tomu, že v té době u nich Slunce nezapadne pod obzor, pouze kolem místní půlnoci „proplouží“ nízko nad severním obzorem. Díky polárnímu dni úkaz spatří celý, bude-li jim počasí přát. Kdyby Země byla průhledná, bylo by z našeho území zakryto přibližně 40 procent slunečního průměru. Slunce bychom v době maxima úkazu našli asi 18° pod severozápadním obzorem.

O další spektakulární podívanou už nepřijdeme

Byť druhé částečné zatmění Slunce tohoto roku je na našem území beznadějně ztraceno pod obzorem, obyvatelé České republiky si už mohou brousit drápky na další neobvyklou podívanou, ke které se schýlí už 14 dní po tomto zatmění. Ve středu 15. června v pozdních večerních a nočních hodinách nastane nízko nad jihovýchodním obzorem úplné zatmění Měsíce. Měsíc při něm projde středem zemského stínu a tento fakt učiní blížící se měsíční zatmění pátým nejdelším celého 21. století. V době úplného zatmění bude mít Měsíc podivuhodný narudlý nádech, jehož sytost se bude v průběhu „pobytu“ v zemském stínu měnit. Můžeme se tedy těšit na neobvykle barevný úplněk.

Na zatmění Slunce si v českých končinách musíme počkat značně déle. To nejbližší se nad naším obzorem odehraje v pátek 20. března 2015. Měsíc při něm skryje přibližně 74 procent slunečního kotouče a jako deja vu to bude opět shora. Oproti letošku však toto zatmění bude na Zemi pozorovatelné i jako úplné, a to například na severském Faerském souostroví.

Doporučené odkazy:
[1] Interaktivní mapa průběhu zatmění (Xavier Jubier)
[2] Animace na ShadowAndSubstance.com (Larry Koehn)
[3] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce v České republice
[4] Zatmění Slunce v ČR mezi lety 1971 - 2060
[5] Speciální stránka k zatmění Měsíce 15. června 2011




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »