Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na úterní obloze zazářil velmi jasný bolid

Na úterní obloze zazářil velmi jasný bolid

Stopa bolidu zachycená na celooblohové kameře na Churáňově, která je součástí Evropské bolidové sítě. Záznam bolidu je označen šipkou. Jasný objekt je Měsíc a okolo něj lze rozeznat halový kruh na vysoké řídké oblačnosti. Nad bolidem lze rozeznat souhvězdí Orionu.
Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný

Nad Rakouskem přeletěl v úterý 19. ledna 2016 večer velmi jasný bolid. A protože se k nám dostalo velké množství pozorování úkazu i z Česka, odkud jej spatřilo mnoho náhodných svědků krátce po půl osmé večer, přinášíme krátký popis toho, co se tedy na noční obloze nad střední Evropou odehrálo. Tímto i děkujeme všem pozorovatelům, kteří nás o úkazu informovali!

Stopa bolidu zachycená na celooblohové kameře v Kunžaku, která je součástí Evropské bolidové sítě. Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný
Stopa bolidu zachycená na celooblohové kameře v Kunžaku, která je součástí Evropské bolidové sítě.
Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný
Přesně v 19:35:08 SEČ jižně od našeho území proletěl jasný bolid, který byl zřetelně vidět po dobu 4 sekund, a to i na Měsícem silně přezářené obloze. Kromě náhodných vizuálních pozorování a i několika záznamů z kamer sítě ČHMÚ, které jsou na internetu veřejně dostupné, byl celý průlet bolidu velmi dobře zachycen také kamerami na sedmi stanicích české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo jasno. Tato síť pokrývá území střední Evropy a její centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Všechny stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry. Snímky bolidu z jižních stanic Kunžaku a Churáňova jsou na obrázcích.

Z našich záznamů jsme tedy určili všechny základní parametry popisující jak dráhu, kterou bolid proletěl v zemské atmosféře, tak i jeho dráhu, po které se před vstupem do zemské atmosféry pohyboval. Bolid začal svítit ve výšce 79,8 km nad zemí a po relativně málo skloněné dráze k zemskému povrchu (jen 26 stupňů), která byla 97,8 km dlouhá, pohasl ve výšce 36,9 km. Maximální jasnosti –11.2 magnitudy (tzv. absolutní jasnost, tj. jasnost normovaná na vzdálenost 100km) dosáhl ve výšce 44,1 km. Průmět této dráhy na zemský povrch je na následujících mapách.

Dráha bolidu nad Rakouskem a polohy kamer Evropské bolidové sítě. Autor: Google/Pavel Spurný.
Dráha bolidu nad Rakouskem a polohy kamer Evropské bolidové sítě.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Dráha bolidu nad Rakouskem. Autor: Google/Pavel Spurný.
Dráha bolidu nad Rakouskem.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Je vidět, že celá dráha byla nad územím Rakouska. Tento bolid způsobilo malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti necelých 10 kg. Během průletu atmosférou tento meteoroid celý shořel v atmosféře, takže nic makroskopického z něho na zemský povrch nedopadlo. Do atmosféry vstoupil rychlostí 27,7 km/s a postupně se zbrzdil na konečnou rychlost 9 km/s. Před srážkou se Zemí se těleso pohybovalo po relativně výstředné dráze, která byla jen 3,3° skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostával až téměř ke dráze planety Merkur a nejdále od Slunce se pohyboval ve vnější oblasti hlavního pásu planetek jen přibližně 1 astronomickou jednotku (vzdálenost Země od Slunce) od dráhy planety Jupiter. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.     

Za všechna zaslaná pozorování ještě jednou velmi děkujeme. Budete-li někdy svědky dalšího podobného úkazu, určitě se o něj s námi opět podělte prostřednictvím formuláře na hlášení bolidů na webu Astronomického ústavu AV ČR.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O meteorech a hlášení jejich pozorování na Astro.cz
[2] Hlášení bolidů na Astronomickém ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Bolid 19. ledna 2016, Bolidová síť, Bolid


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »