Foto bolidu vzaté z videa Andyho Barletta.Na serveru www.spaceweather.com se 21. listopadu objevilo zpravodajství o extrémně jasném bolidu (meteoru jasnějším než Venuše), který byl spatřen nad kanadskou provincií Saskatchewan. K bolidu došlo 20. listopadu v 17:30 MST (13:30 našeho času). Jasnost bolidu se mohla pohybovat kolem -18 magnitudy (možná jasnější), neboť očití svědci (a video) dokazují, že během pádu bolidu bylo okolí jasné jako za denního světla.
Podle svědectví Gordona Blomgrena z kanadské Alberty úkaz trval 3-4 sekundy a nazelenalý bolid byl tak jasný, že rozzářil oblohu do podoby denního světla. Murray McDonnell ze severozápadního Saskatchewanu dokonce slyšel dlouhý hromový zvuk, který dle jeho slov otřásal jeho domem.
Na videu, které pořídil Andy Barlett z 10. poschodí ve svém bytě v Edmontonu (stát Alberta) je patrno hned několik záblesků během pádu bolidu. V jeho pravém horním rohu je pak možné spatřit "chudé" světlo z letícího letadla. Podle Barletta to vypadalo, jakoby bolid byl blíže, než letadlo samotné.
Podle původních domněnek mělo jít o část ruské rakety SOJUZ (Kosmos-2445), nicméně nyní už je téměř jisté, že šlo o malý asteroid. Video a originální článek v angličtině najdete na webu www.spaceweather.com.
V současné době se tedy naskýtá jediná nezodpovězená otázka: Dopadl na zemský povrch meteorit? Na zmíněném serveru bude možné sledovat aktuální vývoj celé situace.
Aktualizace 22. listopadu 2008: Bolid byl zaznamenán kamerou v policejním autě patroly Edmontonu (stát Alberta). Shlédnout jej můžete ZDE.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.