Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Noční obloze vévodí planeta Mars, která projde opozicí se Sluncem

Noční obloze vévodí planeta Mars, která projde opozicí se Sluncem

Mars 21. 9. 2020, http://astrofotky.cz/gallery.php?show=proky/1600705922.png
Autor: Pavel Prokop

Po dvouletém čekání je to tady. Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem 14. října 2020. O pár dní dříve, 6. října 2020 se Mars nejvíce přiblíží k Zemi - na vzdálenost 62,1 milionu kilometrů. Planeta Mars je tak v tomto období pozorovatelná po celou noc, je velmi jasná a díky malé vzdálenosti od Země jsou útvary na kotoučku planety lépe vidět. Podobně příznivé podmínky pro pozorování Marsu nastanou za 15 roků.

Už jsme si během léta zvykli vídat na obloze velmi jasnou planetu Jupiter a vlevo od ní méně jasný Saturn – dvě největší planety Sluneční soustavy. Nad jihozápadním obzorem jsou vidět i v těchto dnech. Rok 2020 je ale zároveň jedním z nejpříznivějších pro pozorování planety Mars za posledních 49 let. I Mars začal být pozorovatelný v létě, kdy jsme ho vídali v druhé polovině noci. Nyní je pozorovatelný celou noc.

Opozice Marsu

Opozice Marsu se Sluncem nastane 14. října 2020 a planeta je tak v tomto období pozorovatelná celou noc. Zatímco Slunce zapadá, planeta právě vychází a zatímco Slunce ráno vychází, planeta právě zapadá. O týden dříve, 6. října 2020, se Mars nejvíce přiblíží k Zemi - na vzdálenost 62,1 milionu kilometrů, což je „jen“ o necelých 5 milionů kilometrů dál než při jeho velké opozici v roce 2018. Půjde tak o třetí největší přiblížení Marsu k Zemi od roku 1971 (blíže byl jen v roce 2003 a 2018) a až do roku 2035.

Díky malé vzdálenosti od Země bude mít jeho kotouček již natolik velký úhlový průměr – Mars dosáhne úhlové velikosti přes 22” – abychom na něm dalekohledy zahlédli několik pozoruhodných detailů. Už ve středně velkých dalekohledech uvidíme např. jasnou polární čepičku tvořenou ledem v oblasti marsovského jižního pólu nebo rozsáhlou tmavou plochu označovanou jako Syrtis Major ve tvaru afrického kontinentu. Díváme se tak na povrch planety, protože atmosféra Marsu je velmi řídká.

Kresby planety Mars z 11. a 12. září 2020, patrné jsou nejznámější útvary, jako je "oko" Solis Lacus na obrázku vlevo, nebo Mare Erythreum na druhém obrázku. Autor: Aleš Majer
Kresby planety Mars z 11. a 12. září 2020, patrné jsou nejznámější útvary, jako je "oko" Solis Lacus na obrázku vlevo, nebo Mare Erythreum na druhém obrázku.
Autor: Aleš Majer

Planeta se při svém největším přiblížení bude nacházet v souhvězdí Ryb a nad naším územím vystoupá do výšky více než 45° nad obzorem. Díky této výšce bude pozorování výrazně snazší než při minulé opozici v roce 2018, kdy nízká výška na obloze a navíc velká prachová bouře na planetě neumožnily sledování detailů na povrchu.

Mars dosáhne jasnosti −2,5 magnitudy, čímž bude konkurovat jasnému Jupiteru (který v říjnu najdeme nízko nad jihozápadem). I pouhýma očima nás upoutá načervenalý odstín planety (vnímáme ji jako načervenalou jasnou hvězdu, až dalekohled ukáže kotouček). Vhodné podmínky pro pozorování planety se neomezují pouze pro den největšího přiblížení k Zemi nebo pro den opozice se Sluncem, ale potrvají ještě pár týdnů.

Pět planet pozorovatelných očima

Na konci října a počátkem listopadu bude možné spatřit v průběhu celé noci všech 5 očima viditelných planet: Jupiter se Saturnem večer, Mars celou noc a Venuši s Merkurem na ranní obloze před rozbřeskem.

Vydejte se na pozorování na některou z hvězdáren

Říjen je vhodným měsícem pro návštěvy hvězdáren – stmívá se již brzy a ještě není příliš zima. Letos navíc s  Marsem za výborných pozorovacích podmínek díky jeho opozici se Sluncem a přiblížení k  Zemi. Například Hvězdárna a planetárium Brno pořádá mimořádná pozorování Marsu – ta budou probíhat od 5. do 18. října 2020 vždy od 21:00, 21:45 a 22:30.  Více na www.hvezdarna.cz nebo Facebooku @hvezdarna.brno.

Seznam na hvězdáren je například na mapě webu hvezdarna.cz.

Pavel Suchan
tiskový tajemník České astronomické společnosti
suchan@astro.cz
737 322 815

Tiskové prohlášení č. 266 v DOC a PDF.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Tiskové prohlášení, Mars


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »