Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polární záře na Saturnu
Pavel Koten Vytisknout článek

Polární záře na Saturnu

Dynamika polární záe na Saturnu.
Dynamika polární záe na Saturnu.
Dlouhou dobu se předpokládalo, že polární záře na této planetě jsou určitým křížencem mezi stejnými jevy na Zemi a Jupiteru. Nyní se na základě dat získaných HST a sondou Cassini ukazuje, že tato představa nebyla správná. Saturnovy polární záře se svými projevy výrazně liší od ostatních planet.

V průběhu experimentu uskutečněného týmem amerických a evropských vědců - pod vedením Johna Clarka z Bostonské univerzity - studoval Hubbleův kosmický dalekohled polární záře na Saturnu v ultrafialovém světle po dobu několika týdnů. Ve stejném období sonda Cassini - tehdy ještě na cestě k planetě - zaznamenávala rádiové záření z polárních oblastí planety a zároveň měřila úroveň slunečního větru. Výsledky jsou nyní představeny v časopise Nature, v čísle, které vychází 17. února.

Podobně jako na Zemi se i polární záře na Saturnu mění ze dne na den, pohybují se či naopak zůstávají stacionární. Na rozdíl od Země ale mohou trvat i několik dnů. Mnohem větší roli zde překvapivě hraje tlak slunečního větru, zatímco v případě naší planety je hnacím motorem magnetické pole Slunce slunečním větrem nesené. U Saturnu navíc nemá příliš velký vliv orientace magnetického pole.

Jsou tu i některé podobnosti. Vysílané rádiové vlny se zdají být spojeny s jasnými oblastmi polárních září, což naznačuje podobné fyzikální procesy, které toto záření generují, jako na naší planetě. Odlišností je přesto více. Se zjasňováním polární záře se na Saturnu zmenšuje poloměr zářícího prstence, který obklopuje pól. V případě Země se naopak polární oblasti nakrátko zcela zaplní světlem, aby poté prstenec zeslábl a začal expandovat. Ve srovnání s oběma planetami, kde má velký význam sluneční vítr - ačkoliv u každé z nich působí jinak - je jeho vliv na polární záře Jupiterovy velmi malý.

Nové snímky navíc ukázaly, že aurorální prstenec je u Saturnu občas spíše spirálou, jejíž konce nejsou spojeny.

Nyní, když je sonda Cassini oběžnicí planety Saturn, může tým vědců její polární záře zkoumat ještě detailněji.

Zdroj: Hubble ESA information center.




O autorovi



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Plejády

Další informace »