Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polární záře na Saturnu
Pavel Koten Vytisknout článek

Polární záře na Saturnu

Dynamika polární záe na Saturnu.
Dynamika polární záe na Saturnu.
Dlouhou dobu se předpokládalo, že polární záře na této planetě jsou určitým křížencem mezi stejnými jevy na Zemi a Jupiteru. Nyní se na základě dat získaných HST a sondou Cassini ukazuje, že tato představa nebyla správná. Saturnovy polární záře se svými projevy výrazně liší od ostatních planet.

V průběhu experimentu uskutečněného týmem amerických a evropských vědců - pod vedením Johna Clarka z Bostonské univerzity - studoval Hubbleův kosmický dalekohled polární záře na Saturnu v ultrafialovém světle po dobu několika týdnů. Ve stejném období sonda Cassini - tehdy ještě na cestě k planetě - zaznamenávala rádiové záření z polárních oblastí planety a zároveň měřila úroveň slunečního větru. Výsledky jsou nyní představeny v časopise Nature, v čísle, které vychází 17. února.

Podobně jako na Zemi se i polární záře na Saturnu mění ze dne na den, pohybují se či naopak zůstávají stacionární. Na rozdíl od Země ale mohou trvat i několik dnů. Mnohem větší roli zde překvapivě hraje tlak slunečního větru, zatímco v případě naší planety je hnacím motorem magnetické pole Slunce slunečním větrem nesené. U Saturnu navíc nemá příliš velký vliv orientace magnetického pole.

Jsou tu i některé podobnosti. Vysílané rádiové vlny se zdají být spojeny s jasnými oblastmi polárních září, což naznačuje podobné fyzikální procesy, které toto záření generují, jako na naší planetě. Odlišností je přesto více. Se zjasňováním polární záře se na Saturnu zmenšuje poloměr zářícího prstence, který obklopuje pól. V případě Země se naopak polární oblasti nakrátko zcela zaplní světlem, aby poté prstenec zeslábl a začal expandovat. Ve srovnání s oběma planetami, kde má velký význam sluneční vítr - ačkoliv u každé z nich působí jinak - je jeho vliv na polární záře Jupiterovy velmi malý.

Nové snímky navíc ukázaly, že aurorální prstenec je u Saturnu občas spíše spirálou, jejíž konce nejsou spojeny.

Nyní, když je sonda Cassini oběžnicí planety Saturn, může tým vědců její polární záře zkoumat ještě detailněji.

Zdroj: Hubble ESA information center.




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »