Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polostínové zatmění Měsíce 6. srpna 2009 sledujte fotograficky

Polostínové zatmění Měsíce 6. srpna 2009 sledujte fotograficky

Polostínové zatmění Měsíce
Polostínové zatmění Měsíce
Letošní rok je na výrazná měsíční zatmění velmi chudý. Poslední výraznější zatmění nastalo 9. února, bylo polostínové a z našeho území se úkaz nedal téměř pozorovat. Obdobné zatmění nás čeká 6. srpna časně ráno a očima bude patrně téměř nepozorovatelné. Přesto úkaz doporučujeme pozorovat především majitelům digitálních fotoaparátů, neboť by se jim mohlo podařit největší fázi úkazu poměrně dobře zachytit.

Polostínové zatmění Měsíce 16. března 2006. Autor: Stefan Seip
Polostínové zatmění Měsíce 16. března 2006.
Autor: Stefan Seip
Zatmění Měsíce nastává obecně ve chvíli, kdy měsíční úplněk vstoupí do zemského stínu. Ten je ve vzdálenosti Měsíce přibližně třikrát větší než samotný Měsíc, avšak měsíční úplněk jej přesto častěji mine. Sklon měsíční dráhy je totiž okolo 5,1° oproti rovině zemské dráhy a stín Země na obloze zabírá jen asi 1,5°. Velmi často měsíční úplněk zemský stín "podchází" nebo "nachází". Tmavý zemský stín však ještě obklopuje polostín, tedy oblast, kde je sluneční světlo částečně tlumené Zemí. Kdybychom totiž byli na Měsíci ve chvíli, kdy Měsíc polostínem prochází, viděli bychom Slunce zčásti zakryté zemským kotoučem (šlo by tedy vlastně o částečné zatmění Slunce). Zemský polostín má šířku podobnou jako průměr Měsíce. Pokud je Měsíc velmi blízko plného zemského stínu, zdá se, jakoby byl z okraje začouzený černým kouřem. Taková situace ale bohužel během srpnového zatmění nenastává - Měsíc bude v polostínu v maximální fázi jen ze 43 % procent svého průměru (tedy napůl cesty mezi plným zemským stínem a okrajem polostínu).

Průběh zatmění. Zdroj: Eclipse online.
Průběh zatmění. Zdroj: Eclipse online.
Úkaz by ale mohl zachytit digitální fotoaparát, který má menší dynamický rozsah než lidské oko a dokáže tak snadněji zachytit nepříliš velký rozdíl jasů. Měsíc navíc bude polostínem procházet "shora", tudíž do polostínu se ponoří jeho jižní část, která je mnohem světlejší než severní polokoule (z důvodu menšího výskytu měsíčních "moří"). Úkaz začíná krátce po půlnoci z 5. na 6. srpna, ale jeho fotograficky pozorovatelná část nastane okolo maxima zatmění, tedy kolem 2 hodin a 39 minut letního času. Východně od Měsíce nalezneme též výraznou planetu Jupiter a v malém dalekohledu u Jupiteru odhalíme i Neptun. Expoziční doby k fotografování úkazu najdete na konci článku v doporučených odkazech.

Velmi nejistou otázkou je, nakolik vzhled tohoto byť polostínového zatmění ovlivní nedávné erupce tří aljašksých sopek (Kasatochi 7. srpna 2008 a Mt. Redoubt 22. března 2009 a Sarychev Peak 12. června 2009). Všechny tři sopky vychrlily do ovzduší severní zemské polokoule několik miliónů tun oxidu siřičitého, který (byť jej na normální denní obloze nevidíme) se ještě nerozmělnil a nespadal na zemský povrch. Když nastalo zatmění Měsíce 9. srpna 1992 (tedy téměř dva roky po erupci filipínské sopky Mt. Pinatubo, která do ovzduší vychrlila přibližně 20 miliónů tun oxidu siřičitého), byl už během polostínové fáze patrný podivný nazelenalý nádech v otupělém světle měsíčního úplňku.

Pakliže se vám nepodaří tento nevýrazný úkaz jakkoliv napozorovat, nezoufejte. Za příznivého počasí bude bezpochyby zřetelně pozorovatelné hned další měsíční zatmění, které už nebude polostínové, nýbrž částečné. Měsíc se "shora" vnoří no zemského stínu 8 procenty svého průměru, a to na Silvestra tohoto roku jen 3 a půl hodiny před ohňostrojovými oslavami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jak fotografovat zatmění Měsíce
[2] Průběh zatmění (NASA, Fred Espenak, PDF)
[3] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím ČR
[4] Eclipses online - předpovědi zatmění do roku 2100




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční momentka

Neni co dodat :-)

Další informace »