Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Přechod Venuše - fotogalerie

Přechod Venuše - fotogalerie

Fotogalerie přechodu Venuše přes sluneční disk - výběr snímků z přechodu pořízených "velkými" dalekohledy i amatéry. Vaše snímky nám zasílejte na adresu info@astro.cz

Tenká linka na "obvodu" Venuše je způsobena refrakcí ve venušině atmosféře. Zdroj: SST

Informace o přechodu Venuše přes sluneční disk:
Přechod Venuše
projekt VT-2004
   studijní materiály
   akce hvězdáren
   soutěž pro střední školy
   on-line kamery
Související články serveru astro.cz:
Jak se Venuše dostane před Slunce?
Jak probíhá přechod Venuše?
VT 2004 - stručná statistika ke 4. 6. 2004
Evropa se chystá na výjimečný astronomický úkaz - přechod Venuše před Sluncem
Venuše

Švédský 1m dalekohled (SST)
Fotogalerie NASA, obsahuje i videa (externí link)

Video:
Úpice H-alfa (cca 2M)
Úpice Ca (cca 2M)
Úpice WL (cca 2M)
Ondřejov viditelné světlo (4,1M)
DOT H-alfa 1 (2,1M)
DOT H-alfa 2 (23,5M)

Hvězdárny:
Kolovraty
Liberec
Ondřejov - doporovodné akce (pozorování pro veřejnost)
Ondřejov fotografie Pavla Kotena (externí link)
Sedlčany
Sobotiště
hvězdárně v Úpici (externí link)
Hvězdárna Vsetín (externí link)
Zlín
VKCO (externí link)
venustransit.sk (externí link)

Jednotlivci
Milan Altof
astro-zk
Zdeněk Bardon (externí link) - Snímky jsou z výstupu, kde je jasně viditelný třetí a čtvrtý kontakt. Bohužel počasí nedovolilo s dostatečnou kvalitou vyfotografovat začátek tohoto vzácného úkazu, ale i tak jsem velmi spokojen. Snimky byly pořízeny CCD kamerou ST-7XE SBIG dalekohledem 8"LX200 f20
Tomáš Dolejší
Pavlína Horáčková, Gymnázium Zábřeh
Petr Fiedler
Petr Hejna (externí link)
Pavel Jindra (externí link)
Jana Jirků
Martin Kákona (externí link)
Petr Kadleček, Benešov (externí link)
Pavel Kerlin
Martin Kobliha, Vyškov
Petr Kubala (externí link)
David Lempart
Petr Michalík
Eva Mojžíšová, Gymnázium Teplice
Pavel Mráz
Petr Mrva
Petr Pazour
Libor Sedlák
Petr Soukeník
Ladislav Spejchlik
Vojtěch Suchánek (externí link) - Promital jsme obraz na bílou a4 a digitalem snímal. Celé zařízení a jak jsem to dělal je ve formátu Quicktime na http://www.volny.cz/medik/DSCN6808.MOV
Stanislav Tkac
Karel Trapl (externí link) - Kladno - fotografie byly pořízeny kompaktním 2Mpix digitálem přidrženým u okuláru Newtonova reflektoru. Tento typ dalekohledu poskytuje převrácený obraz.
Pavel Vondrák
Jozef Žabka
Milan Zigo, Česká Lípa
ZŠ Strančice

Zahraniční
Italy (externí link), italsky
Taurus Hill Observatory Finsko (externí link)




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Přechod Venuše, Čtenářská galerie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »