Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Přehlídka nejbližších zatmění nad územím České Republiky

Přehlídka nejbližších zatmění nad územím České Republiky

Kresba úplného zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku
Kresba úplného zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku
Zatmění Slunce i Měsíce, ať už jsou úplná či nikoliv, patří mezi nejkrásnější a nejvzácnější úkazy na obloze. O to vzácnější je možnost spatřit takový úkaz nad územím České republiky. Proto se redakční systém Expresních astronomických informací rozhodl vytvořit přehled nejbližších zatmění nad územím České republiky od roku 2008 do roku 2030.

V jednom kalendářním roce může nastat maximálně 5 a minimálně 2 zatmění Slunce. Zatmění Měsíce bývají méně častá (maximálně 3 do roka), ale díky jejich viditelnosti na celé noční polokouli Země může člověk za život spatřit více zatmění měsíčních než slunečních. Kdy budeme moci spatřit nějaké nejbližší zatmění Slunce nebo Měsíce nad územím České republiky?

Existuje mnoho internetových stránek se zaměřením na nejbližší zatmění Slunce a Měsíce, ale většinou jde o přehled všech zatmění na celé Zemi a většina z nich je v anglickém jazyce. Redakce EAI se tedy rozhodla vytvořit soupis zatmění, která jsou buďto viditelná nad územím České republiky, nebo jsou ekonomicky výhodná pro případné expedice, či jsou něčím výjimečná. Tento soupis vyšel v kratší verzi v letošním tištěném čísle EAI a ukázalo se, že by nebylo od věci jej převést do formy webových stránek.

Naskýtá se tak možnost jednak pro pozorovatele, neboť přehled je vytvořen až do roku 2030 a samozřejmě se bude aktualizovat, ale i pro vedoucí expedic za zatměními Slunce (či Měsíce), kteří by chtěli dát o své expedici vědět veřejnosti (a nabídnout jim účast). Předpokládá se, že tyto stránky by tak mohly být centrálním informačním zdrojem pro astronomy i širší veřejnost, pokud jde o téma zatmění Slunce a Měsíce nad územím ČR.

Stránky jsou pod správou Expresních astronomických informací a naleznete je na adrese http://astro.sci.muni.cz/zatmeni.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »