Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Přiletěla kometa 1. velikosti

Přiletěla kometa 1. velikosti

Na ranní obloze v souhvězdí Orla lze nalézt velmi jasnou kometu. Nyní má 1. hvězdou velikost, je vidět okem a mohla by se ještě zjasňovat. Kometa C/2006 P1 McNaught byla objevena 7. srpna 2006 R. H. McNaughtem (Austrálie) jako objekt 17.3 magnitudy.

7.1.2007. článek doplněn o další informace o viditelnosti komety.

Pokud chcete kometu spatřit, musíte mít hodně štěstí na počasí a nejlépe vyrazit někam do hor, neboť její rychlý a "kolmý" let po obloze způsobí, že je z území střední Evropy pozorovatelná pouze do 7. ledna 2007. Nyní má kolem 1. magnitudy, relativně jasnou komu a krásný vějířovitý chvost.

V době perihélia bude ve vzdálenosti pouhých 0,17 AU od Slunce (o polovinu blíže jak planeta Merkur) a bude pozorovatelná na snímcích družice SOHO (v období od 11. do 15. ledna 2007). Pokud by došlo k nějakému velmi výraznému outburstu, není vyloučeno, že bude pozorovatelná okem na denní obloze (ale pozor na Slunce - kometa ho bude úhlově míjet velmi těsně).

Připravili jsme vyhledávací mapku komety. Stránky NASA umožňují 3D pohled na dráhu komety (aplet Java). Předpokládaný vývoj jasnosti a elementy dráhy komety jsou na stránkách Seiichi Yoshidy.

Doplnění - 7.1.2007

Poloha velmi jasné komety C/2006 P1 McNaught je pro pozorovatele v severních zeměpisných šířkách čím dál horší, nicméně vzhledem k jihovýchodnímu pohybu komety po obloze se nám naskyta ještě jedna zajímavá příležitost ji spatřit - a to na večerní obloze. Do úterka 9. ledna 2007 se dá nalézt asi 6° nad západním obzorem za velmi raného soumraku (Slunce je jen 5° pod obzorem!).

Spatřit kometu bude možné pouze, bude-li její jasnost vyšší než -2 magnitudy (průměrná jasnost Jupiteru). I tak bude nutné minimální vybavení - tedy alespoň triedr. Samozřejmě platí nutnost odkrytého západního obzoru a co nejlepší pozorovací podmínky (především čisté ovzduší).

Jak již bylo zmíněno, v období 11. - 15. ledna se bude kometa pohybovat ve zorném poli družice SOHO, konkrétně v koronografu LASCO C3. Aktuální snímky.

Kdyby měl někdo z Vás to obrovské štěstí se vydat na jižní zemskou polokouli, bude mít patrně velmi velkou šanci zažít neobvyke jasnou kometu na večerní obloze.

Z fyzikálního hlediska totiž platí, že nárůst jasnosti u většiny komet je větší po průchodu periheliem a navíc geometrická poloha dráhy komety vůči dráze Země je velmi příznivá (jižní pól Země je navíc nyní přikloněn směrem ke Slunci i k dráze kometě, neboť na jižní polokouli je teď léto). Kometa se (pro 50° jižní šířky) bude pohybovat víceméně kolmo nad obzor a již 20. ledna (týden po průchodu periheliem) bude po západu Slunce více jak 10° nad obzorem. Měsíc v té době bude ve fázi úzkého srpku jen dva dny po novu.

Mapky a nejdůležitější odkazy.

Petr Horálek a




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »