Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Příznivé podmínky pro pozorování planety Merkur

Příznivé podmínky pro pozorování planety Merkur

Poloha Měsíce, Merkuru a Saturnu do 27. října 2008
Poloha Měsíce, Merkuru a Saturnu do 27. října 2008
Planetu Merkur může člověk spatřit jen v okamžicích krátce před východem nebo po západu Slunce. Důvodem je její velmi malá úhlová vzdálenost od Slunce (není se čemu divit - je to planeta k Slunci nejbližší). Právě v těchto dnech však nastávají příznivé podmínky nejen pro pozorování planety na ranní obloze, ale i pro sledovaní zajímavého nebeského seskupení.

Planetu Merkur na obloze laik nerozpozná od stálic. Je to sice jasnější objekt (hvězdná velikost dosahuje kolem -0.5 magnitudy), ale při své maximální výšce nad obzorem (která málokdy přesahuje za rozbřesku 10°) a nevelké úhlové velikosti nám spíše připomíná tuctovou jasnější hvězdu. Co nám ale planetu prozradí, je buď její dlouhodobější pozorování, při němž každý nový den leží vůči jasným stálicím o nemalý kus jinde. Nebo jednoduše nějaký (alespoň malý) dalekohled. V něm se Merkur jeví za dobrých podmínek jako průkazný srpeček. To proto, že díky svému pohybu mezi Sluncem a Zemí je podobně jako náš Měsíc osvětlován pod určitým úhlem vůči pozorovateli na Zemi. Jeho měnící se fáze je tak patrná při každém pozorování, pakliže k němu nastanou příhodné podmínky. Mnohem nápadnější fáze můžeme pozorovat i u planety Venuše, která má však vůči Merkuru mnoho výsad. Jednak je větší, než Merkur, dále pak obíhá Slunce za delší dobu, její úhlová vzdálenost od Slunce nám ji umožňuje pozorovat i několik hodin po západu Slunce a tím soupis výhod zdaleka nekončí. Jak ale pozorovat nyní Merkur?

Pokud si ráno přivstanete, nejlepší podmínky k pozorování planety jsou přibližně do 27. října. V sobotu 25. října nalezneme Merkur v 7 hodin (ještě letního času) přibližně 7° nad východo-jiho-východním obzorem. Mnohem výš, asi 24° nad obzorem, bude ležet Měsíc (ve fázi tři dny před novem) a vlevo nahoře od něj planeta Saturn v souhvězdí Lva. O den později (v neděli 26. října v 6 hodin SEČ - pozor na konec letního času toho rána!) se podmínky mírně zhoršují, ale Měsíc se Saturnem napomůže k vyhledání Merkuru. Obě planety budou od Měsíce stejně daleko, přičemž náš souputník bude ležet téměř mezi nimi, mírně vpravo od pomyslné spojnice obou planet. Pokud počasí dovolí a budete mít vynikající výhled na východní obzor, v pondělí 27. října ráno kolem 6. hodiny středoevropského času spatříte nízko Merkur ve společnosti úzkého měsíčního srpku (ve fázi přibližně den a půl před novem). Merkur bude ležet asi 6° vlevo od Měsíce.

Mimo Merkur můžeme v průběhu noci spatřit hned 3 další okem viditelné planety. Po západu Slunce spatříme nízko nad jihozápadním obzorem jako současnou Večernici planetu Venuši. O něco více k jihu druhým nejjasnějším objektem po Venuši je Jupiter. Obě dvě planety nám na počátku prosince připraví zajímavé divadlo v podobě vzájemného úhlového přiblížení. V pondělí 1. prosince obě tělesa bude dělit něco málo přes 2° a fotogenickou dvojici doplní i měsíční srpek. Ten dokonce toho dne večer planetu Venuši zakryje.

Na ranní obloze pak můžeme v souhvězdí lva spatřit Saturn. V malém dalekohledu jsou patrné jeho prstence, které se nám pomalu "zavírají".

Zdroje:
[1] Software Stellarium (www.stellarium.org)
[2] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol.; HaP Praha a AVČR, 2007




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »