Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pro fajnšmekry: Asii a USA ohromí na konci jara 2012 tři výjimečné úkazy

Pro fajnšmekry: Asii a USA ohromí na konci jara 2012 tři výjimečné úkazy

Tři mimořádné úkazy na konci jara 2012
Tři mimořádné úkazy na konci jara 2012
Léto je čas dovolených. To letošní se již pomalu přehouplo do poslední čtvrtiny. Pokud si ale v duchu pokládáte otázku, na jakou dovolenou šetřit v příštím roce, máme pro vás žhavý tip. Není to omyl, že vás o tom informujeme s tak velkým předstihem. Šňůru mimořádných úkazů v květnu a červnu 2012 mohou využít cestovní kanceláře i nadšenci, kteří by si rádi spojili cestovatelský zážitek s neobvykle pestrou přehlídkou astronomických představení a měli dostatek času si vše promyslet a naplánovat. Jeden z těchto úkazů navíc už nikdo současně žijící nejspíš znovu nespatří…

Přelom května a června roku 2012 bude především pro obyvatele východní Asie a západní poloviny Spojených států nebývale nabitý úkazy, které se nevidí každý den. Vše začne 21. května prstencovým zatměním Slunce v Číně, Japonsku a USA (kde bude přechodem přes časovou hranici úkaz vidět večer 20. května). Po dvou týdnech spatří obyvatelé týchž oblastí a ještě z Austrálie částečné zatmění Měsíce 4. června. Pouhé dva dny na to štafetu ukončí úkaz nejvýjimečnější ze všech - přechod Venuše přes Slunce. A teď k jednotlivým úkazům o něco podrobněji:

Prstencové zatmění Slunce 20./21. května 2012

Prstencové zatmění Slunce. Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
Prstencové zatmění Slunce.
Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
Zatmění přechází přes časovou hranici, takže začíná v ranních hodinách 21. května a končí večer 20. května. Pás annularity, z něhož bude zatmění pozorovatelné jako prstencové, povede od jihovýchodního pobřeží Číny a Hongkong přes Japonsko (přímo přes Tokio), severní Tichý oceán (jen kousek jižně od Aleutských ostrovů na Aljašce) a skončí v západní polovině Spojených států. Z Kalifornského pobřeží, v Nevadě či nízko na obzoru v Novém Mexiku se odehraje ve večerních hodinách před západem Slunce. Nejdéle potrvá na oceánu pod Aleutskými ostrovy 5 minut 46 sekund. Měsíc při něm skryje přibližně 89 procent plochy slunečního kotouče, zbytek bude zářit jako "ohnivý prstenec". V japonském Tokiu se "prstýnek" vytvaruje v dopoledních hodinách na 5 minut 4 sekundy ve výšce 35° nad obzorem. Na pobřeží severní Kalifornie nedaleko městečka Klamath bude v podvečer sluneční kroužek zářit 4 minuty 47 sekund ve výšce necelých 22°. Jako částečné toto zatmění uvidí lidé na velkém území východního a severovýchodního Ruska, v Mongolsku, na Aljašce, v Kanadě a také v Grónsku.

Další informace:

Částečné zatmění Měsíce 4. června 2012

Částečné zatmění Měsíce
Částečné zatmění Měsíce
Při tomto měsíčním zatmění se náš soused v úplňku ponoří shora do zemského stínu přibližně 38 procenty svého průměru. Ponořená část Měsíce je mnohem méně pokryta měsíčními moři, takže je světlejší a nebude tak výrazně kontrastovat s nezakrytou částí Měsíce. Bude tak bez problému možné alespoň tušit narudlou barvu v zemském stínu, dalekohledu samozřejmě podívanou umocní. "Ukousnutý" Měsíc se bude nacházet nedaleko krásného souhvězdí Štíra.

O celý úkaz nepřijdou především Australané a Novozélanďané, z jejichž "protinožské" perspektivy bude Měsíc ukousnutý shora. Na západním pobřeží USA Měsíc zapadá až před koncem očima již nepostřehnutelné polostínové fáze. V Japonsku bude Měsíc vycházet již z okraje potemnělý a fáze částečného zatmění bude následovat vzápětí. V Číně vyjde Měsíc v době maxima úkazu, více ve vnitrozemí až po maximu.

Další informace:

Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012

Přechod Venuše v roce 2004. Autor: Stefan Saip
Přechod Venuše v roce 2004.
Autor: Stefan Saip
Celý přechod spatří lidé ve východní polovině Austrálie, Asie (v Číně, v Mongolsku, Japonsku a Rusku), na Aljašce, v Kanadě, Grónsku, na Islandu a na severním pólu, kde bude zrovna polární den. Alespoň část úkazu bude pozorovatelná z celého území USA, severního cípu jihoamerického kontinentu, zbytku Asie, východní Afriky a téměř celé Evropy včetně České republiky. V Česku se budeme moci pokochat poslední přibližně třetinou úkazu časně ráno po východu Slunce.

Tento přechod Venuše je druhý z červnových dvojic (2004 a 2012). Další dvojice přechodů bude prosincová a první tranzit z této dvojice se odehraje až 11. prosince 2117. Nikdo ze současně žijících lidí se jej pravděpodobně nedožije. Úkaz je tedy nesmírně vzácný.

Další informace:

Všechny tři úkazy by člověk teoreticky, tedy v závislosti na počasí, mohl spatřit buď z jihovýchodního pobřeží Číny (a na severu Taiwanu) a v Japonsku (centrální linie prstencového zatmění Slunce přechází přímo přes Tokio) nebo na západním pobřeží Spojených států (Kalifornie, Nevada, Nové Mexiko nebo západní Texas). Z hlediska klimatologické i smogové situace je určitě vhodnější vybrat si Spojené státy. Prstencové zatmění Slunce bude zvláštní ozdobou slunečního západu, částečné měsíční zatmění tam skončí v ranních hodinách ještě nad obzorem a z přechodu Venuše tu nebude pozorovatelná jen poslední asi osmina úkazu po západu Slunce. Z průměrného výskytu oblačnosti v květnu a červnu je tam přibližně 70% naděje jasného počasí. A to už je dost.

Českou republiku štěstí v podobě tří "stínových" úkazů za necelý měsíc potkalo před 8 lety, v květnu roku 2003. V příhodně přezdívaném "stínovém měsíci" se odehrál nejprve přechod Merkuru přes Slunce 7. května, poté částečná fáze úplného zatmění Měsíce 16. května a vše završil znamenitý východ výrazně částečně zatmělého Slunce 31. května. Znovu se v tomto století podobné série v Česku nedočkáme. Ve světě se jí z jednoho místa na Zemi budou moci nabažit až v roce 2032, a to opět ve východní Asii. Vše začne 18. října úplným zatměním Měsíce, 3. listopadu na to naváže částečné zatmění Slunce a vrcholem bude přechod Merkuru 13. listopadu (v ČR z této přehlídky uvidíme první a třetí úkaz). Takže ještě pořád váháte?

Poznámka na závěr: Pokud budete za touto šňůrou úkazů pořádat veřejný zájezd, můžete nás kontaktovat, abychom jej přidali do seznamu expedic uveřejněných na webu Expresních astronomických informací (tato poznámka se týká i dalších podobných úkazů, například úplného zatmění Slunce v listopadu 2012).

Doporučujeme:
[1] Klimatologické předpovědi Jaye Andersona
[2] Plánované české expedice a zájezdy za zatměními




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »