< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  První kometa roku 2006
Miroslava Hromadová Vytisknout článek

První kometa roku 2006

C/2006 A1 (Pojmanski)
C/2006 A1 (Pojmanski)
Na ranní obloze můžeme v dalekohledu spatřit první kometu letošního roku, která nese označení C/2006 A1 (Pojmanski).

Kometu C/2006 A1 objevil ji polský astronom Dr. Grzegorz Pojmanski z varšavské univerzitní observatoře (Obserwatorium Astronomiczne Uniwersytetu Warszawskiego) 4. ledna 2006 na snímcích v rámci projektu robotických dalekohledů ASAS (All Sky Automated Survey). Systému automatických dalekohledů se nachází na observatoři Las Campanas v Chile.

Při prohlídce archivů byla kometa nalezena i na snímcích ASAS z 29. prosince 2005. K. Cernis ji dohledal i mezi daty z 25. prosince 2005 z přístroje SWAN (Solar Wind Anisotropies) na sluneční kosmické observatoři SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). SOHO objevilo již 1.100 komet, které se pohybovaly v blízkosti Slunce.

Bohužel kometa C/2006 A1 (Pojmanski) se teprve na konci února přesunula na severní polokouli. Nyní se nachází na ranní obloze vlevo od planety Venuše ("Jitřenky) a jako malinký "chomáček" je viditelná v dalekohledu (triedru). Ale jasnost komety slábne a i nepatrné znečištění oblohy (ať už skutečné nebo světelné) může znemožnit pozorování tohoto plošného objektu.

Efemeridy komety C/2006 A1 (Pojmanski) najdete na adrese:
http://cfa-www.harvard.edu/iau/Ephemerides/Comets/2006A1.html
Mapka komety 28.2.2006 na adrese:
http://spaceweather.com/images2006/28feb06/skymap_north.gif

Snímek: Venuše a vlevo kometa C/2006 A1 (Pojmanski), 1.3.2006, 15:19:01 2006 UT (Credit: Dareell E. Spangler, fotografováno z Storm Mountain u města Drake, Colorado, USA).

Zdroj: spaceweather.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Miroslava Hromadová

členka České astronomické společnosti

Další články autora (212)

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »