Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte zatmění slunce on-line
redakce Vytisknout článek

Sledujte zatmění slunce on-line

Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
Sledujte s námi online přenos ze zatmění Slunce.
Přenos se uskuteční ze soukromé observatoře pana Jaroslava Jaška nacházející se v lokalitě Brno - Ořešín. Obraz bude snímán třemi kamerami typu Watek, které mají CCD čip a proto jsou velmi citlivé i v infračervené oblasti.

Při sledování okem dodržute bezpečnostní pravidla

Internetové videopřenosy
Přenos - Jaroslav Jašek, Brno-Ořešín

Přenos se uskuteční ze soukromé observatoře pana Jaroslava Jaška nacházející se v lokalitě Brno - Ořešín. Obraz bude snímán třemi kamerami typu Watek, které mají CCD čip a proto jsou velmi citlivé i v infračervené oblasti.

  • 1. kamera bude snímat obraz Slunce přes teleobjektiv F=500 mm.
  • 2. kamera bude snímat obraz Slunce přes dalekohled tipu Newton F=2000 mm, průměr zrcadla D= 400 mm. Před objektivem se nachází sluneční Baader folie na zeslabení vstupujícího světla.
  • 3. kamera bude sledovat okolí přes klasický objektiv F=6 mm.

Pro případ, že by počasí trošku zlobilo, a mírně se nám obloha zatáhla (mléčná oblačnost, nikoliv však těžké mračna), tak máme před každou kamerou umístěn infračervený filtr na odstínění jasu přesvětlené mléčné oblohy a tím se zvětší kontrast mezi pozorovaným zatměním a okolím.

V případě, že budou těžká a tmavá mračna, pak ani tato metoda (fígl) nezabere a budeme si muset počkat na okamžiky alespoň mírného vyjasnění. Pro tento případ bude nastavena 3. kamera, která je osazena klasickým objektivem s F= 6 mm. Tato kamera bude snímat horizont po dobu, než se Slunce opět ukáže.

Předpokládaný scénář video přenosu :

  • Začátek přenosu kolem 8:00 hod.
  • Pohled na Slunce přes kameru 1 ( obraz Slunce přes celé zobrazené pole kamery)
  • V případě zajímavého zákrytu sluneční skvrny Měsícem bude připojena kamera 2 (měla by snímat detailní obraz Slunce se sluneční skvrnou)
  • V případě zatažené oblohy bude vysílán obraz z kamery 3 ( pohled z její kopule na okolí observatoře )
  • Po skončení úkazu bude živý přenos ukončen. V rámci technických možností bude poté vystaveno nahrané video OFF-line ke shlédnutí na těchto stránkách.

Přenos byl ukončen.

Ke sledování je nutno mít nainstalovaný MS Silverlight (nebo plugin v prohlížeči který používáte).

Z technických důvodů je omezen počet současných zobrazení videa na 2000 čtenářů.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »