Náhody se nestávají jen v životě, ale i ve vesmíru. Jedna taková, ke všemu vícenásobná, nás právě čeká. Během necelých 32 hodin protnou naše území pásy zákrytů hvězd planetkami, které jsou v katalogu pouhá tři pořadová čísla za sebou (první náhoda). A kam postavit dalekohled? To si řekneme na konci.
Zákryt v sobotu 4. dubna
Demeter-mapaPrvní zákryt nastane v sobotu 4. dubna ve večerních hodinách. Necelých 30 km široký pás stínu planetky (1108) Demeter, která zakryje hvězdu HIP 35705, projde naším územím od Slavonic (19:14:12 UT) po Jindřichov v Jeseníkách (19:14:21 UT). Velkou výhodou je zde jasnost hvězdy – luxusních 7,4 magnitudy. Zákryt o délce až 2 sekundy si tak mohou dopřát i majitelé malých dalekohledů (a evskopů...). Mezi šedými a oranžovými liniemi přihlášených pozorovatelů (především od našich severních sousedů) již téměř zanikají (modré) okraje pásu a (zelená) centrální linie. Ale nemusíte se bát, místo se pro vás najde! A pokud klapne počasí, tak se třeba můžeme potkat na silnici II/602 mezi Řehořovem a Bezděkovem, kam plánujeme vyjet. Dejte vědět předem, ať můžeme sladit pozorovací linie.
Demeter-OccultPlanetku o průměru přibližně 27 km objevil 31. května 1929, na státní observatoři Heidelberg-Königstuhl, německý astronom Karl Reinmuth (trpělivost, za chvíli se k němu dostaneme) a je pojmenována po Démétér, řecké bohyni plodnosti země, rolnictví, sklizně a mateřské lásky, dceři Titánů Krona a Rheie. Je jednou z dvanácti olympských bohů. Známá je především díky mýtu o únosu své dcery Persefony Hádem, kvůli němuž nastává zima (smutek Déméter), zatímco na jaře a v létě země vzkvétá (návrat Persefony). Jejím římským protějškem je Ceres (nejedná se o známý kunerol...).
Zákryt v pondělí 6. dubna
Reinmuthia-mapaDruhý úkaz nastane v pondělí 6. dubna v ranních hodinách, kdy 58 km široký pás stínu planetky (1111) Reinmuthia (už tušíte?), která zakryje hvězdu TYC 5562-00420-1 (11,3 mag.), projde u nás od Štítné nad Vláří – Popova v Bílých Karpatech (02:40:05 UT) po Mezní Louku (02:40:32 UT).
Z mapy je zřejmé, že slovenští kolegové jsou již na pozorování zákrytu připraveni, tak se nenechme zahanbit!
Reinmuthia-OccultPlanetka je pojmenována po svém objeviteli Karlu Reinmuthovi (tak, tady ho máte) plodném objeviteli těchto malých těles, mimo jiné Demeter (druhá náhoda) . Celkem objevil 395 asteroidů, většinu z nich ve 20. a 30. letech 20. století, což byl na mnoho let jedinečný rekord. Mezi jeho objevy patří i (11435) 1931 UB, objevený v roce 1931, který je pravděpodobně nejstarším objeveným, ale dosud nepojmenovaným asteroidem.
Kam se vydat je zřejmé z připojených mapek. Pokud byste chtěli pozorovat blízko centrálních linií obou úkazů z jednoho místa, pak navštivte obec Pohledy (jihovýchodně od Svitav). Stín planetky (1108) Demeter k vám přiletí z (České) Kanady a po pouhých 113 158 sekundách od vás stín planetky (1111) Reinmuthia odlétne směrem do (Českého) Švýcarska. A to se vyplatí (tam počkat)!
Pokud se vám některé pozorování podaří, dejte vědět a zajistíme jeho další využití.
Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
