Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Stín Rakouska na severní hranicí

Stín Rakouska na severní hranicí

Johann Palisa
Autor: Wikimedia, autor neznámý, volné dílo

Je samozřejmě nemožné, aby stín nějakého objektu z dnešního Rakouska dosáhl k naší severní hranici, ale občas stačí málo a všechno může být jinak. Ono i s tou hranicí to není jen tak. Z pohledu stáří vesmíru se jen před krátkým okamžikem jednalo o severní hranici říše, v jejímž názvu se Rakousko vyskytovalo…

Austria - mapa stínu z programu Occult
Austria - mapa stínu z programu Occult
Ale pojďme od tušení stínu k souvislostem. Ve čtvrtek 14. května totiž proběhne nejsevernější částí našeho území 52 km široký stín pásu zákrytu hvězdy TYC 0260-01073-1 (11,2mag, souhvězdí Lva) planetkou (136) Austria. Vzhledem k složitému tvaru hranic v těchto místech, projde centrální linie úkazu během necelých 6 sekund třemi státy, a přitom celkem sedmkrát překročí jejich hranice (DE-CZ-DE-CZ-DE-PL-CZ-PL). To se ve světě zákrytů, kde je možné leccos, také nestává často. Kam postavit dalekohled si můžete prohlédnout v připojené detailní mapě.

Sluší se přidat předpovězené časy. Stín bude postupovat od západu a jeho střed se na našem území poprvé objeví ve 21:29:27 UT poblíž obce Dolní Poustevna, aby ho naposledy opustil ve 21:29:33 UT nedaleko rozhledny Smrk na stejnojmenném kopci v Jizerských horách. Jižní část stínu se u nás „zdrží“ o několik sekund déle (od Děčína po Broumov).

Austria - zákryt hvězdy z programu Occult
Austria - zákryt hvězdy z programu Occult

Další zajímavé zeměpisné souvislosti se váží k objeviteli této planetky. Byl jím Johann Palisa, rodák z Troppau. Víte, jak se město jmenuje dnes a kde vlastně leží? Těleso o průměru asi 40 km pohybující se v hlavním pásu objevil 18. března 1874 z Rakouské námořní observatoře v Pole na Istrii. Jednalo se o jeho první objev a on při pojmenování sáhl po jménu říše, ve které se narodil, žil, pracoval a o pár let ji přežil. Více o Johannu Palisovi si můžete přečíst například zde.

V souvislosti s planetkami, se sluší uvést, že je dosud držitelem „rekordu“ v počtu planetek objevených bez pomoci fotografie a zůstává nejúspěšnějším vizuálním objevitelem asteroidů všech dob. Celkem jich má na svém kontě 122 od (136) Austria v roce 1874 po (1073) Gellivara v roce 1923.

Veškeré údaje potřebné k pozorování najdete v připojené předpovědi z programu Occult. Pokud se vám pozorování i přes velmi nepříznivou předpověď počasí podaří, dejte nám určitě vědět.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryty


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »