Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Stín Rakouska na severní hranicí

Stín Rakouska na severní hranicí

Johann Palisa
Autor: Wikimedia, autor neznámý, volné dílo

Je samozřejmě nemožné, aby stín nějakého objektu z dnešního Rakouska dosáhl k naší severní hranici, ale občas stačí málo a všechno může být jinak. Ono i s tou hranicí to není jen tak. Z pohledu stáří vesmíru se jen před krátkým okamžikem jednalo o severní hranici říše, v jejímž názvu se Rakousko vyskytovalo…

Austria - mapa stínu z programu Occult
Austria - mapa stínu z programu Occult
Ale pojďme od tušení stínu k souvislostem. Ve čtvrtek 14. května totiž proběhne nejsevernější částí našeho území 52 km široký stín pásu zákrytu hvězdy TYC 0260-01073-1 (11,2mag, souhvězdí Lva) planetkou (136) Austria. Vzhledem k složitému tvaru hranic v těchto místech, projde centrální linie úkazu během necelých 6 sekund třemi státy, a přitom celkem sedmkrát překročí jejich hranice (DE-CZ-DE-CZ-DE-PL-CZ-PL). To se ve světě zákrytů, kde je možné leccos, také nestává často. Kam postavit dalekohled si můžete prohlédnout v připojené detailní mapě.

Sluší se přidat předpovězené časy. Stín bude postupovat od západu a jeho střed se na našem území poprvé objeví ve 21:29:27 UT poblíž obce Dolní Poustevna, aby ho naposledy opustil ve 21:29:33 UT nedaleko rozhledny Smrk na stejnojmenném kopci v Jizerských horách. Jižní část stínu se u nás „zdrží“ o několik sekund déle (od Děčína po Broumov).

Austria - zákryt hvězdy z programu Occult
Austria - zákryt hvězdy z programu Occult

Další zajímavé zeměpisné souvislosti se váží k objeviteli této planetky. Byl jím Johann Palisa, rodák z Troppau. Víte, jak se město jmenuje dnes a kde vlastně leží? Těleso o průměru asi 40 km pohybující se v hlavním pásu objevil 18. března 1874 z Rakouské námořní observatoře v Pole na Istrii. Jednalo se o jeho první objev a on při pojmenování sáhl po jménu říše, ve které se narodil, žil, pracoval a o pár let ji přežil. Více o Johannu Palisovi si můžete přečíst například zde.

V souvislosti s planetkami, se sluší uvést, že je dosud držitelem „rekordu“ v počtu planetek objevených bez pomoci fotografie a zůstává nejúspěšnějším vizuálním objevitelem asteroidů všech dob. Celkem jich má na svém kontě 122 od (136) Austria v roce 1874 po (1073) Gellivara v roce 1923.

Veškeré údaje potřebné k pozorování najdete v připojené předpovědi z programu Occult. Pokud se vám pozorování i přes velmi nepříznivou předpověď počasí podaří, dejte nám určitě vědět.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryty


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »