Supernova v galaxii M82. Autor: Leonard Ellul-Mercer.Na noční obloze se opět děje raritní podívaná. Tentokráte však zejména pro majitele nějakých středně velikých přístrojů pokud možno dále od měst. V galaxii M82, lidově označované „Doutník“, vybuchla jasná supernova. Jde o typ Ia, čili vzplanutí v nesourodé dvojici hvězd – často hustého bílého trpaslíka a hmotného rudého obra. Supernova je v galaxii krásným doplňkem pro fotografy, neboť samotná galaxie patří mezi nejvděčnější objekty tohoto typu. Supernova bude pozorovatelná jen několik následujících dní, maximálně týdnů, než opět výrazně pohasne.
Přibližně před 11,4 miliony let explodoval v galaxii označované
v Messierově katalogu jako M82 bílý trpaslík. Právě v těchto dnech
světlo od vzdálené galaxie doputovalo po své dlouhé cestě vesmírem
k Zemi. Supernova má takovou jasnost, že ji mohou vidět i astronomové
amatéři prostřednictvím svých dalekohledů. Supernova se nachází v
jednom z prašných ramen galaxie. Její jas byl odhadnut na +11,2 mag,
takže by měla být dostupná i menším dalekohledům. Na připojeném
obrázku ji zachytil z observatoře na Maltě 22. ledna letošního roku
astronom Leonard Ellul-Mercer. Supernova je nepřehlédnutelná a navíc je (na snímku v úvodu) označena čárkami.
ČAM 2013.04: M82 Autor: Robert NovotnýSe vzdáleností necelých 12 milionů světelných let je galaxie M82 stále ještě považována za
bezprostřední sousedku naší Galaxie (Mléčné dráhy). Tato supernova je tak nejbližším objektem svého
typu od vzplanutí objektu označeného následně jako SN 1993J, k němuž došlo před 21 roky. Právě
poměrná blízkost úkazu z něho dělá velice atraktivní cíl i pro amatérská pozorování a dává současně
příležitost profesionálům k detailnímu studiu procesů, které při takovéto explozi probíhají. Porovnáním
světelných křivek při obdobných vzplanutích je velká naděje, že jasná supernova bude dobře
pozorovatelná alespoň ještě dva následující týdny. Odborníci navíc nevylučují, že výbuch byl zachycen
již ve svém prvotním stádiu a supernova by mohla ještě zjasnit až někam k 8. mag. Takové prognózy pak
dávají naději i nám ve střední Evropě, že alespoň některá noc bude nakloněna našim pozorováním a
stačíme se na vzácný úkaz alespoň letmo podívat.
Takže v okamžiku kdy se mraky rozplynou, nezapomeňte svůj dalekohled přednostně namířit na
„doutník“, galaxii M82 ve Velké medvědici, a podívejte se, jak na tom právě umírající hvězda bude.
Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4