Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Supernova v Doutníkové galaxii

Supernova v Doutníkové galaxii

Supernova v galaxii M82. Autor:  Leonard Ellul-Mercer.
Supernova v galaxii M82.
Autor: Leonard Ellul-Mercer.
Na noční obloze se opět děje raritní podívaná. Tentokráte však zejména pro majitele nějakých středně velikých přístrojů pokud možno dále od měst. V galaxii M82, lidově označované „Doutník“, vybuchla jasná supernova. Jde o typ Ia, čili vzplanutí v nesourodé dvojici hvězd – často hustého bílého trpaslíka a hmotného rudého obra. Supernova je v galaxii krásným doplňkem pro fotografy, neboť samotná galaxie patří mezi nejvděčnější objekty tohoto typu. Supernova bude pozorovatelná jen několik následujících dní, maximálně týdnů, než opět výrazně pohasne.

Přibližně před 11,4 miliony let explodoval v galaxii označované v Messierově katalogu jako M82 bílý trpaslík. Právě v těchto dnech světlo od vzdálené galaxie doputovalo po své dlouhé cestě vesmírem k Zemi. Supernova má takovou jasnost, že ji mohou vidět i astronomové amatéři prostřednictvím svých dalekohledů. Supernova se nachází v jednom z prašných ramen galaxie. Její jas byl odhadnut na +11,2 mag, takže by měla být dostupná i menším dalekohledům. Na připojeném obrázku ji zachytil z observatoře na Maltě 22. ledna letošního roku astronom Leonard Ellul-Mercer. Supernova je nepřehlédnutelná a navíc je (na snímku v úvodu) označena čárkami.

ČAM 2013.04: M82 Autor: Robert Novotný
ČAM 2013.04: M82
Autor: Robert Novotný
Se vzdáleností necelých 12 milionů světelných let je galaxie M82 stále ještě považována za bezprostřední sousedku naší Galaxie (Mléčné dráhy). Tato supernova je tak nejbližším objektem svého typu od vzplanutí objektu označeného následně jako SN 1993J, k němuž došlo před 21 roky. Právě poměrná blízkost úkazu z něho dělá velice atraktivní cíl i pro amatérská pozorování a dává současně příležitost profesionálům k detailnímu studiu procesů, které při takovéto explozi probíhají. Porovnáním světelných křivek při obdobných vzplanutích je velká naděje, že jasná supernova bude dobře pozorovatelná alespoň ještě dva následující týdny. Odborníci navíc nevylučují, že výbuch byl zachycen již ve svém prvotním stádiu a supernova by mohla ještě zjasnit až někam k 8. mag. Takové prognózy pak dávají naději i nám ve střední Evropě, že alespoň některá noc bude nakloněna našim pozorováním a stačíme se na vzácný úkaz alespoň letmo podívat.

Takže v okamžiku kdy se mraky rozplynou, nezapomeňte svůj dalekohled přednostně namířit na „doutník“, galaxii M82 ve Velké medvědici, a podívejte se, jak na tom právě umírající hvězda bude.

Stáhněte si: Vyhledávací mapka pro odhady jasnosti supernovy (AAVSO)

Karel Halíř
Hvězdárna v Rokycanech




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »