Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Trojí zatmění na Jupiteru

Trojí zatmění na Jupiteru

Jupiter_eclipse.jpg
Na první pohled Jupiter vypadá, jako by měl slabé spalničky. V horní polovině planety je rozmístěno 5 barevných skvrn - jedna bílá, další modrá a 3 jsou černé. Podrobnější prohlídka snímku, pořízeného 28. března 2004 HST (Hubble Space Telescope), ukáže, že se jedná o velmi vzácné seřazení tří největších Jupiterových měsíců - Io, Ganymede a Callisto - před diskem planety.

orbits.jpg
Důkazem postavení měsíců jsou stíny (3 černé kotoučky). Stín měsíce Io je umístěn těsně nad středem a mírně vlevo, Ganymedův stín u levého okraje a Callistův blízko pravého okrajeplanety. Měsíce jsou na snímku viditelné pouze dva. Io jako bílý kotouček ve středu snímku a Ganymede jako modrý kotouček vpravo nahoře. Callisto se nachází napravo mimo obraz.

Možnost spatřit tři stíny na Jupiteru nastává jednou nebo dvakrát za desetiletí. Proč je toto trojí zatmění tak jedinečné? Io, Ganymede a Callisto obíhají kolem Jupitera rozdílnými rychlostmi. Také jejich stíny se pohybují po Jupiteru různými rychlostmi. Například měsíc Callisto, který leží na vnější dráze, se ze všech tří satelitů na snímku pohybuje nejpomaleji. Na každých 20 přechodů stínů měsíce Io připadne jeden přechod stínu měsíce Callisto. Vezmeme-li v úvahu četnost přechodu Ganymedova stínu a možnost trojnásobného zatmění, úkaz se stává ještě vzácnějším. Pohled na trojice stínů v roce 2004 byl dokonce ještě více výjimečný, protože dva z měsíců přecházely přes kotouč Jupitera ve stejném době jako tři stíny.

Jupiter má na této fotografii pastelové barvy, protože pozorování probíhalo v blízké infračervené oblasti spektra. Astronomové výsledný barevný obraz složili ze snímků získaných na třech blízkých infračervených vlnových délkách. Snímek ukazuje sluneční světlo odražené od Jupiterových mraků. V blízkém infračerveném oboru metan v Jupiterově atmosféře omezuje pronikání slunečního záření a způsobuje, že mraky na obrázku vidíme v různých barvách v závislosti na jejich "nadmořské" výšce.

Přístroj NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) na HST, umožňující studium oblačnosti v blízké infračervené oblasti, dovoluje astronomům na tomto mimořádném úkazu ověřit novou techniku snímání obrazů. Pro zvýšení ostrosti snímku je pořízeno velké množství "momentek" planety a měsíců. Kombinací jednotlivých snímků a složením do jednoho obrazu se získá více detailů Jupitera a jeho měsíců.

Zdroj: www. spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »