Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Trojí zatmění na Jupiteru

Trojí zatmění na Jupiteru

Jupiter_eclipse.jpg
Na první pohled Jupiter vypadá, jako by měl slabé spalničky. V horní polovině planety je rozmístěno 5 barevných skvrn - jedna bílá, další modrá a 3 jsou černé. Podrobnější prohlídka snímku, pořízeného 28. března 2004 HST (Hubble Space Telescope), ukáže, že se jedná o velmi vzácné seřazení tří největších Jupiterových měsíců - Io, Ganymede a Callisto - před diskem planety.

orbits.jpg
Důkazem postavení měsíců jsou stíny (3 černé kotoučky). Stín měsíce Io je umístěn těsně nad středem a mírně vlevo, Ganymedův stín u levého okraje a Callistův blízko pravého okrajeplanety. Měsíce jsou na snímku viditelné pouze dva. Io jako bílý kotouček ve středu snímku a Ganymede jako modrý kotouček vpravo nahoře. Callisto se nachází napravo mimo obraz.

Možnost spatřit tři stíny na Jupiteru nastává jednou nebo dvakrát za desetiletí. Proč je toto trojí zatmění tak jedinečné? Io, Ganymede a Callisto obíhají kolem Jupitera rozdílnými rychlostmi. Také jejich stíny se pohybují po Jupiteru různými rychlostmi. Například měsíc Callisto, který leží na vnější dráze, se ze všech tří satelitů na snímku pohybuje nejpomaleji. Na každých 20 přechodů stínů měsíce Io připadne jeden přechod stínu měsíce Callisto. Vezmeme-li v úvahu četnost přechodu Ganymedova stínu a možnost trojnásobného zatmění, úkaz se stává ještě vzácnějším. Pohled na trojice stínů v roce 2004 byl dokonce ještě více výjimečný, protože dva z měsíců přecházely přes kotouč Jupitera ve stejném době jako tři stíny.

Jupiter má na této fotografii pastelové barvy, protože pozorování probíhalo v blízké infračervené oblasti spektra. Astronomové výsledný barevný obraz složili ze snímků získaných na třech blízkých infračervených vlnových délkách. Snímek ukazuje sluneční světlo odražené od Jupiterových mraků. V blízkém infračerveném oboru metan v Jupiterově atmosféře omezuje pronikání slunečního záření a způsobuje, že mraky na obrázku vidíme v různých barvách v závislosti na jejich "nadmořské" výšce.

Přístroj NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) na HST, umožňující studium oblačnosti v blízké infračervené oblasti, dovoluje astronomům na tomto mimořádném úkazu ověřit novou techniku snímání obrazů. Pro zvýšení ostrosti snímku je pořízeno velké množství "momentek" planety a měsíců. Kombinací jednotlivých snímků a složením do jednoho obrazu se získá více detailů Jupitera a jeho měsíců.

Zdroj: www. spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »