Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Trojí zatmění na Jupiteru

Trojí zatmění na Jupiteru

Jupiter_eclipse.jpg
Na první pohled Jupiter vypadá, jako by měl slabé spalničky. V horní polovině planety je rozmístěno 5 barevných skvrn - jedna bílá, další modrá a 3 jsou černé. Podrobnější prohlídka snímku, pořízeného 28. března 2004 HST (Hubble Space Telescope), ukáže, že se jedná o velmi vzácné seřazení tří největších Jupiterových měsíců - Io, Ganymede a Callisto - před diskem planety.

orbits.jpg
Důkazem postavení měsíců jsou stíny (3 černé kotoučky). Stín měsíce Io je umístěn těsně nad středem a mírně vlevo, Ganymedův stín u levého okraje a Callistův blízko pravého okrajeplanety. Měsíce jsou na snímku viditelné pouze dva. Io jako bílý kotouček ve středu snímku a Ganymede jako modrý kotouček vpravo nahoře. Callisto se nachází napravo mimo obraz.

Možnost spatřit tři stíny na Jupiteru nastává jednou nebo dvakrát za desetiletí. Proč je toto trojí zatmění tak jedinečné? Io, Ganymede a Callisto obíhají kolem Jupitera rozdílnými rychlostmi. Také jejich stíny se pohybují po Jupiteru různými rychlostmi. Například měsíc Callisto, který leží na vnější dráze, se ze všech tří satelitů na snímku pohybuje nejpomaleji. Na každých 20 přechodů stínů měsíce Io připadne jeden přechod stínu měsíce Callisto. Vezmeme-li v úvahu četnost přechodu Ganymedova stínu a možnost trojnásobného zatmění, úkaz se stává ještě vzácnějším. Pohled na trojice stínů v roce 2004 byl dokonce ještě více výjimečný, protože dva z měsíců přecházely přes kotouč Jupitera ve stejném době jako tři stíny.

Jupiter má na této fotografii pastelové barvy, protože pozorování probíhalo v blízké infračervené oblasti spektra. Astronomové výsledný barevný obraz složili ze snímků získaných na třech blízkých infračervených vlnových délkách. Snímek ukazuje sluneční světlo odražené od Jupiterových mraků. V blízkém infračerveném oboru metan v Jupiterově atmosféře omezuje pronikání slunečního záření a způsobuje, že mraky na obrázku vidíme v různých barvách v závislosti na jejich "nadmořské" výšce.

Přístroj NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) na HST, umožňující studium oblačnosti v blízké infračervené oblasti, dovoluje astronomům na tomto mimořádném úkazu ověřit novou techniku snímání obrazů. Pro zvýšení ostrosti snímku je pořízeno velké množství "momentek" planety a měsíců. Kombinací jednotlivých snímků a složením do jednoho obrazu se získá více detailů Jupitera a jeho měsíců.

Zdroj: www. spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »