Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Uranovy prstence míří na Zemi

Uranovy prstence míří na Zemi

Uranovy prstence.
Uranovy prstence.
Nová série snímků, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, ukazuje soustavu prstenců kolem planety Uran, jejíž prodloužená rovina míří přesně na Zemi, což zatím nebylo možno pozorovat. V letošním roce bude rovina prstenců mířit na Zemi 3krát. Nejpříznivější situaci (na snímku vpravo) zachytila kamera HST (Wide Field Planetary Camera 2) dne 14. 8. 2007.

Okraje prstenců se jeví jako dva hroty nad a pod planetou. Prstence nemohou být viditelné přes kotouček Uranu, protože intenzivní záře planety byla na snímku zastíněna (malé množství zbytkového záření se jeví jako obrazový artefakt v podobě vějíře). Mnohem kratší expozice planety v podobě barevné fotografie byla dodatečně zakomponována do snímku prstenců v odpovídajícím rozměru a poloze.

Schema viditelnosti prstenců planety Uran.
Schema viditelnosti prstenců planety Uran.

Pozemští astronomové mohou takto pozorovat prstence planety Uran jednou za 42 let, neboť kolem Slunce planeta oběhne jednou za 84 roky. Nicméně v minulosti astronomové obdobné události nepozorovali, protože prstence Uranu ještě nebyly známy. Následná analýza snímků z HST by mohla vést k objevu některých z předpokládaných malých měsíčků, které svojí gravitací udržují prachové částice ve zřetelně viditelném prstenci.

Před průletem sondy Voyager 2 kolem Uranu v lednu 1986 byly známy prstence pouze díky tomu, že se podařilo pozorovat občasné zastínění hvězd, před nimiž planeta procházela (zákryty hvězd prstenci Uranu). HST poskytl jedny z prvních fotografií prstenců, jak se jeví ze vzdálenosti přibližně 3 miliardy km. Nástup adaptivní optiky umožnil jejich pozorování rovněž pomocí obřích pozemních dalekohledů, které poskytly obdobně kvalitní fotografie.

Prstence planety Uran.
Prstence planety Uran.

Prstence planety Uran byly objeveny v roce 1977, takže toto je první možné pozorování prstenců, kdy jejich rovina míří přesně na Zemi. Dráha Země kolem Slunce poskytuje v současné době 3 příležitosti ke spatření hrany prstenců: poprvé se tak stalo 3. května. Druhý případ nastal 16. srpna, po třetí se tak stane 20. 2. 2008. Na další příležitost si zase počkáme 42 let. Ačkoliv při posledním směřování roviny prstenců do blízkosti Země budou prstence skryty za Sluncem, největší dalekohledy světa, jako je HST, Keckův dalekohled, soustava dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře či Haleův dalekohled na Mount Palomar, plánují pozorování ve dnech následujících po 7. prosinci 2007. V tento den bude rovina prstenců planety Uran mířit přesně na Slunce.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »