Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Uranovy prstence míří na Zemi

Uranovy prstence míří na Zemi

Uranovy prstence.
Uranovy prstence.
Nová série snímků, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, ukazuje soustavu prstenců kolem planety Uran, jejíž prodloužená rovina míří přesně na Zemi, což zatím nebylo možno pozorovat. V letošním roce bude rovina prstenců mířit na Zemi 3krát. Nejpříznivější situaci (na snímku vpravo) zachytila kamera HST (Wide Field Planetary Camera 2) dne 14. 8. 2007.

Okraje prstenců se jeví jako dva hroty nad a pod planetou. Prstence nemohou být viditelné přes kotouček Uranu, protože intenzivní záře planety byla na snímku zastíněna (malé množství zbytkového záření se jeví jako obrazový artefakt v podobě vějíře). Mnohem kratší expozice planety v podobě barevné fotografie byla dodatečně zakomponována do snímku prstenců v odpovídajícím rozměru a poloze.

Schema viditelnosti prstenců planety Uran.
Schema viditelnosti prstenců planety Uran.

Pozemští astronomové mohou takto pozorovat prstence planety Uran jednou za 42 let, neboť kolem Slunce planeta oběhne jednou za 84 roky. Nicméně v minulosti astronomové obdobné události nepozorovali, protože prstence Uranu ještě nebyly známy. Následná analýza snímků z HST by mohla vést k objevu některých z předpokládaných malých měsíčků, které svojí gravitací udržují prachové částice ve zřetelně viditelném prstenci.

Před průletem sondy Voyager 2 kolem Uranu v lednu 1986 byly známy prstence pouze díky tomu, že se podařilo pozorovat občasné zastínění hvězd, před nimiž planeta procházela (zákryty hvězd prstenci Uranu). HST poskytl jedny z prvních fotografií prstenců, jak se jeví ze vzdálenosti přibližně 3 miliardy km. Nástup adaptivní optiky umožnil jejich pozorování rovněž pomocí obřích pozemních dalekohledů, které poskytly obdobně kvalitní fotografie.

Prstence planety Uran.
Prstence planety Uran.

Prstence planety Uran byly objeveny v roce 1977, takže toto je první možné pozorování prstenců, kdy jejich rovina míří přesně na Zemi. Dráha Země kolem Slunce poskytuje v současné době 3 příležitosti ke spatření hrany prstenců: poprvé se tak stalo 3. května. Druhý případ nastal 16. srpna, po třetí se tak stane 20. 2. 2008. Na další příležitost si zase počkáme 42 let. Ačkoliv při posledním směřování roviny prstenců do blízkosti Země budou prstence skryty za Sluncem, největší dalekohledy světa, jako je HST, Keckův dalekohled, soustava dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře či Haleův dalekohled na Mount Palomar, plánují pozorování ve dnech následujících po 7. prosinci 2007. V tento den bude rovina prstenců planety Uran mířit přesně na Slunce.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »