Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V sobotu 31. října 2015 zazářil na obloze jasný bolid

V sobotu 31. října 2015 zazářil na obloze jasný bolid

Záznam bolidu z 31. října v 19:05 pořízený stanicí na Lysé hoře.
Autor: AsÚ AV ČR

Večer 31. 10. 2015 v 19:05:18-22 SEČ zachytily automatické bolidové kamery České bolidové sítě přelet jasného bolidu. Protože nad celým územím střední Evropy bylo jasno, tak fotografické snímky bolidu byly pořízeny ze všech 13 stanic. Kromě toho výborné pozorovací podmínky a vysoká jasnost bolidu způsobily, že tento bolid byl pozorován velkým počtem náhodných svědků z nichž do této doby více než 150 nám poslalo svá pozorování. Přinášíme první předběžný popis celého tohoto mimořádného jevu.

Neboť podrobnější zpracování teprve probíhá, výsledky uvedené dále jsou zatím založeny na analýze 2 snímků ze severních stanic Polom a Lysá hora (viz fotografie v úvodu: výřez z celooblohového snímku na kterém je zachycen průlet bolidu EN311015 nad SZ Polskem. Na obrázku bolid letí zprava doleva pod souhvězdím Velké medvědice).

Z našich výpočtů jsme zjistili, že bolid letěl daleko na sever od našeho území na SZ Polska a začal svítit ve výšce 102 km poblíž města Tuchola. Letěl po dráze skloněné k zemskému povrchu necelých 17 stupňů a pohasl ve výšce necelých 60 km poblíž města Dravsko Pomorskie. Zaznamenaná světelná dráha byla dlouhá 150 km. Z našich výpočtů vyplývá, že tento mimořádně jasný bolid, jehož jasnost v maximu mnohonásobně převyšovala jasnost Měsíce v úplňku, patřil k meteorickému roji Jižní Tauridy a jednalo se tak o větší úlomek meziplanetární hmoty kometárního původu. Mateřským tělesem tohoto meteorického roje je kometa Encke.

Přibližná dráha bolidu ze 31. října v 19:05 z roje Jižní Tauridy. Autor: Google/Pavel Spurný.
Přibližná dráha bolidu ze 31. října v 19:05 z roje Jižní Tauridy.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Na závěr bych přidal poděkování těm, co nám poslali svá hlášení o úkazu: Děkujeme vám všem, co nám poslali svá pozorování a tímto aspoň stručně odpovídáme na vaše časté dotazy ohledně tohoto mimořádného přírodního jevu.

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Vedoucí oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Enckeova kometa na Cometography.com
[2] Předpověď aktivity Taurid podle astronoma Davida Ashera

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Bolid, Tauridy, Taurids


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »