Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Válí se vám v koutě evscope?

Válí se vám v koutě evscope?

Evscope

Tak ho vytáhněte – oprašte – nabijte – bude se hodit! Když před několika lety přišla nová generace plně automatických elektronických dalekohledů, vypadalo to (parafrází slavné hlášky): „A astrofotografové nebudou mít co žrát!“. Že tomu tak (zatím) rozhodně není, se můžete přesvědčit například vpravo od článku v sekci Česká astrofotografie měsíce.

A co jinak s takovým dalekohledem? Můžete dál přivádět v úžas své partnery, partnerky, děti, sousedy atd. barevnými obrázky objektů vzdáleného vesmíru, ale i to se jednou omrzí… Většina výrobců těchto „hraček“ shrábne svůj zisk a tím to pro ně končí. Jedinou výjimkou je firma Unistellar, kde je vidět, že za ní nestojí jen pověstný strýček Skrblík (pardon ekonom), ale i někdo načichlý astronomií. S pomocí jejích produktů se můžete zapojit do „občanské vědy“ a chránit planetu před blízkozemními projektily, pozorovat komety, satelity, kosmická kataklyzmata, exoplanety a také zákryty hvězd planetkami.

Posledně jmenovaných úkazů, vhodných pro evscope, určitě neproběhnou ve vašem okolí ročně stovky, většinou ani desítky, ale spíše jednotky, a tak není časově náročné se jim věnovat. A jeden takový planetkový zákryt nás právě čeká!

Předpověď z programu Occult
Předpověď z programu Occult
Ve čtvrtek večer, 12. března 2026, projde jižní částí našeho území 41 km široký pás stínu planetky (5368) Vitagliano, která na dobu až 2 sekund zakryje z našeho pohledu hvězdu HIP 22990 s jasností 7,0 mag. v souhvězdí Býka. Jedná se o těleso vnějšího hlavního pásu asteroidů, přibližně 36 km velké, které objevil 21. září 1984 belgický astronom Henri Debehogne na Evropské jižní observatoři (ESO) v La Silla v Chile. Planetka je pojmenována po Aldu Vitaglianovi, autorovi systému SOLEX (SOLar system integration by a fast EXtrapolation method).

Průběh pásu stínu
Průběh pásu stínu
A kam svůj evscope (nebo jiný dalekohled) postavit? Na to nejlépe odpoví připojená mapa. Centrální linie zákrytu vstoupí na naše území z Německa poblíž Železné Rudy ve 20:06:07 UT a opustí ho po 13 sekundách (20:06:20 UT) poblíž Starého Hrozenkova. Předpověď zdá se být poměrně přesná, modré čáry vymezující okraje pásu a ty červené, vyjadřující velikost chyby předpovědi 1-sigma, téměř splývají. Úkaz má i mnoho dalších výhod, odehraje se v pohodlné výšce 38° nad ZJZ obzorem (azimut 248°) se Sluncem i Měsícem hluboko pod obzorem. Ani majitelé jiných dalekohledů by neměli mít s vyhledáním pole problém. Stačí ho namířit na alfu souhvězdí Býka Aldebaran a popojet v rektascenzi o 20 minut na východ.

A jak celou věc od vyhledání předpovědi až po odeslání dat a vyplnění hlášení pomocí evscopu provést? Velmi přátelský návod s celým postupem najdete zde. S jiným dalekohledem nesmíte zapomenout, že u zákrytů se nehraje na krásu, ale na přesnost měření času (ideálně na setiny sekundy).

Svůj výsledek nestrkejte „do šuplíku“, tam k ničemu není. Dejte nám o něm vědět a společně ho nasměrujeme k dalšímu využití.

Majitelé (nejen) evscopů v severní části našeho území nemusí být smutní, jejich „pravá chvíle“ přijde za 8.596 minut po Vitagliano. Ale o tom až příště…

Tipy na zajímavá pozorování vychází (ne)pravidelně na webu Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, v rubrice Dneska by to (možná) šlo.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryty


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »