Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Válí se vám v koutě evscope?

Válí se vám v koutě evscope?

Evscope

Tak ho vytáhněte – oprašte – nabijte – bude se hodit! Když před několika lety přišla nová generace plně automatických elektronických dalekohledů, vypadalo to (parafrází slavné hlášky): „A astrofotografové nebudou mít co žrát!“. Že tomu tak (zatím) rozhodně není, se můžete přesvědčit například vpravo od článku v sekci Česká astrofotografie měsíce.

A co jinak s takovým dalekohledem? Můžete dál přivádět v úžas své partnery, partnerky, děti, sousedy atd. barevnými obrázky objektů vzdáleného vesmíru, ale i to se jednou omrzí… Většina výrobců těchto „hraček“ shrábne svůj zisk a tím to pro ně končí. Jedinou výjimkou je firma Unistellar, kde je vidět, že za ní nestojí jen pověstný strýček Skrblík (pardon ekonom), ale i někdo načichlý astronomií. S pomocí jejích produktů se můžete zapojit do „občanské vědy“ a chránit planetu před blízkozemními projektily, pozorovat komety, satelity, kosmická kataklyzmata, exoplanety a také zákryty hvězd planetkami.

Posledně jmenovaných úkazů, vhodných pro evscope, určitě neproběhnou ve vašem okolí ročně stovky, většinou ani desítky, ale spíše jednotky, a tak není časově náročné se jim věnovat. A jeden takový planetkový zákryt nás právě čeká!

Předpověď z programu Occult
Předpověď z programu Occult
Ve čtvrtek večer, 12. března 2026, projde jižní částí našeho území 41 km široký pás stínu planetky (5368) Vitagliano, která na dobu až 2 sekund zakryje z našeho pohledu hvězdu HIP 22990 s jasností 7,0 mag. v souhvězdí Býka. Jedná se o těleso vnějšího hlavního pásu asteroidů, přibližně 36 km velké, které objevil 21. září 1984 belgický astronom Henri Debehogne na Evropské jižní observatoři (ESO) v La Silla v Chile. Planetka je pojmenována po Aldu Vitaglianovi, autorovi systému SOLEX (SOLar system integration by a fast EXtrapolation method).

Průběh pásu stínu
Průběh pásu stínu
A kam svůj evscope (nebo jiný dalekohled) postavit? Na to nejlépe odpoví připojená mapa. Centrální linie zákrytu vstoupí na naše území z Německa poblíž Železné Rudy ve 20:06:07 UT a opustí ho po 13 sekundách (20:06:20 UT) poblíž Starého Hrozenkova. Předpověď zdá se být poměrně přesná, modré čáry vymezující okraje pásu a ty červené, vyjadřující velikost chyby předpovědi 1-sigma, téměř splývají. Úkaz má i mnoho dalších výhod, odehraje se v pohodlné výšce 38° nad ZJZ obzorem (azimut 248°) se Sluncem i Měsícem hluboko pod obzorem. Ani majitelé jiných dalekohledů by neměli mít s vyhledáním pole problém. Stačí ho namířit na alfu souhvězdí Býka Aldebaran a popojet v rektascenzi o 20 minut na východ.

A jak celou věc od vyhledání předpovědi až po odeslání dat a vyplnění hlášení pomocí evscopu provést? Velmi přátelský návod s celým postupem najdete zde. S jiným dalekohledem nesmíte zapomenout, že u zákrytů se nehraje na krásu, ale na přesnost měření času (ideálně na setiny sekundy).

Svůj výsledek nestrkejte „do šuplíku“, tam k ničemu není. Dejte nám o něm vědět a společně ho nasměrujeme k dalšímu využití.

Majitelé (nejen) evscopů v severní části našeho území nemusí být smutní, jejich „pravá chvíle“ přijde za 8.596 minut po Vitagliano. Ale o tom až příště…

Tipy na zajímavá pozorování vychází (ne)pravidelně na webu Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, v rubrice Dneska by to (možná) šlo.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryty


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »