Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Válí se vám v koutě evscope?

Válí se vám v koutě evscope?

Evscope

Tak ho vytáhněte – oprašte – nabijte – bude se hodit! Když před několika lety přišla nová generace plně automatických elektronických dalekohledů, vypadalo to (parafrází slavné hlášky): „A astrofotografové nebudou mít co žrát!“. Že tomu tak (zatím) rozhodně není, se můžete přesvědčit například vpravo od článku v sekci Česká astrofotografie měsíce.

A co jinak s takovým dalekohledem? Můžete dál přivádět v úžas své partnery, partnerky, děti, sousedy atd. barevnými obrázky objektů vzdáleného vesmíru, ale i to se jednou omrzí… Většina výrobců těchto „hraček“ shrábne svůj zisk a tím to pro ně končí. Jedinou výjimkou je firma Unistellar, kde je vidět, že za ní nestojí jen pověstný strýček Skrblík (pardon ekonom), ale i někdo načichlý astronomií. S pomocí jejích produktů se můžete zapojit do „občanské vědy“ a chránit planetu před blízkozemními projektily, pozorovat komety, satelity, kosmická kataklyzmata, exoplanety a také zákryty hvězd planetkami.

Posledně jmenovaných úkazů, vhodných pro evscope, určitě neproběhnou ve vašem okolí ročně stovky, většinou ani desítky, ale spíše jednotky, a tak není časově náročné se jim věnovat. A jeden takový planetkový zákryt nás právě čeká!

Předpověď z programu Occult
Předpověď z programu Occult
Ve čtvrtek večer, 12. března 2026, projde jižní částí našeho území 41 km široký pás stínu planetky (5368) Vitagliano, která na dobu až 2 sekund zakryje z našeho pohledu hvězdu HIP 22990 s jasností 7,0 mag. v souhvězdí Býka. Jedná se o těleso vnějšího hlavního pásu asteroidů, přibližně 36 km velké, které objevil 21. září 1984 belgický astronom Henri Debehogne na Evropské jižní observatoři (ESO) v La Silla v Chile. Planetka je pojmenována po Aldu Vitaglianovi, autorovi systému SOLEX (SOLar system integration by a fast EXtrapolation method).

Průběh pásu stínu
Průběh pásu stínu
A kam svůj evscope (nebo jiný dalekohled) postavit? Na to nejlépe odpoví připojená mapa. Centrální linie zákrytu vstoupí na naše území z Německa poblíž Železné Rudy ve 20:06:07 UT a opustí ho po 13 sekundách (20:06:20 UT) poblíž Starého Hrozenkova. Předpověď zdá se být poměrně přesná, modré čáry vymezující okraje pásu a ty červené, vyjadřující velikost chyby předpovědi 1-sigma, téměř splývají. Úkaz má i mnoho dalších výhod, odehraje se v pohodlné výšce 38° nad ZJZ obzorem (azimut 248°) se Sluncem i Měsícem hluboko pod obzorem. Ani majitelé jiných dalekohledů by neměli mít s vyhledáním pole problém. Stačí ho namířit na alfu souhvězdí Býka Aldebaran a popojet v rektascenzi o 20 minut na východ.

A jak celou věc od vyhledání předpovědi až po odeslání dat a vyplnění hlášení pomocí evscopu provést? Velmi přátelský návod s celým postupem najdete zde. S jiným dalekohledem nesmíte zapomenout, že u zákrytů se nehraje na krásu, ale na přesnost měření času (ideálně na setiny sekundy).

Svůj výsledek nestrkejte „do šuplíku“, tam k ničemu není. Dejte nám o něm vědět a společně ho nasměrujeme k dalšímu využití.

Majitelé (nejen) evscopů v severní části našeho území nemusí být smutní, jejich „pravá chvíle“ přijde za 8.596 minut po Vitagliano. Ale o tom až příště…

Tipy na zajímavá pozorování vychází (ne)pravidelně na webu Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, v rubrice Dneska by to (možná) šlo.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryty


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »