Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vánoční zázrak s planetkou Kalliope?

Vánoční zázrak s planetkou Kalliope?

Planetka zakrývá vzdálenou hvězdu.
Autor: NASA.

Před necelým měsícem měli pozorovatelé ve střední Evropě mimořádnou šanci zúčastnit se „honu“ na stín planetky Kalliope, respektive jejího měsíčku Linus. Ten totiž na obloze zakryl poměrně jasnou hvězdu. Jistě si ještě dobře pamatujete na mapku, která ukazovala, jak stín planetky bude v šíři mnoha desítek kilometrů (176 km) procházet od jihu k severu západem naší republiky a současně východní částí Německa. Velice příjemné bylo, že se nad pozorovateli zákrytů slitovalo překvapivě i počasí. Výsledkem bylo hned několik pozitivních měření z oblasti Plzeňska, Karlovarska a Teplicka. Získaná pozorování se stále ještě zpracovávají. Ale na obzoru je již další zajímavá možnost sledování zákrytu spojeného s planetkou Kalliope, která se shodou okolností odehraje právě na Štědrý večer.

Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Kalliope 24. prosince 2016. Autor: Steve Preston.
Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Kalliope 24. prosince 2016.
Autor: Steve Preston.
Evropu opět protne stín vržený na Zemi planetkou Kalliope právě na Štedrý večer. Tentokrát se bude opět jednat o zákryt pozorovatelsky jasné hvězdy s katalogovým označením TYC 2430-01124-1 (9,23 mag), která se nachází v blízkosti hranice souhvězdí Blíženců a Vozky. Při jasnosti planetky 10,1 mag se jedná o naprosto ideální kombinaci i pro menší dalekohledy, při níž před i po úkazu uvidíme těsně vedle sebe oba objekty a při pozitivním pozorování úkazu jasnost spojené dvojice poklesne o příjemných a dobře zaznamenatelných 1,3 mag. Horší už je to s polohou 168 km širokého pásu stínu. Ten bude přicházet z Turecka a postupně protne čtyři balkánské státy (Bulharsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko), aby poté, co překoná sever Jaderského moře, pokračoval přes severní Itálii a Francii do Atlantického oceánu. Nejnázorněji je dráha stínu patrná z připojené mapky. Stín samotné planetky tedy Česko neprotne, bude třeba vyrazit minimálně do italských Alp. Proč tedy to nadšení?

Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Linus 24. prosince 2016. Autor: Steve Preston.
Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Linus 24. prosince 2016.
Autor: Steve Preston.
Planetka Kalliope má měsíček – přirozený satelit – který dostal po svém objevu, k němuž došlo 29. srpna 2001, jméno Linus (dcera Kalliopé). O tento objev se zasloužili astronomové  Jean-Luc Margot a Michael E. Brown s využitím desetimetrového Keckova dalekohledu na Havaji (USA). Planetce, a v posledních letech i jejímu průvodci, je věnována mimořádná pozornost i se strany pozorovatelů zákrytů. Již několikrát se podařilo i z více stanic sledovat, jak planetka Kalliope zakrývá na své dráze oblohou nějakou hvězdu. Ale i přesto, že astronomové mají stále více informací o jejím přirozeném průvodci, měsíci Linus, zůstávají pokusy o sledování zákrytu hvězdy tímto satelitem stále nenaplněny. A shodou okolností se nyní příležitost stát se prvními, komu se zákryt hvězdy satelitem planetky podaří zachytit, dostává i pozorovatelům ze střední Evropy. Pro pozorovatele zákrytů hvězd planetkami tedy krásný vánoční dárek!

Měsíček Linus by se na své oběžné dráze kolem planetky Kalliope měl nacházet severně od planetky a dráha jeho stínu je tedy oproti stínu Kalliope posunuta výrazně k severu. Stín by měl projít Rumunskem, Maďarskem, jihem Slovenska a protínat pak česko – rakouskou hranici do jižních Čech a Německem pokračovat na sever Francie. Střed času úkazu by se tentokrát měl přibližně o půl minuty předcházet se zákrytem hvězdy planetkou Kalliope a v jižních Čechách by k němu mělo dojít kolem 22:04 UT.

Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - obecná mapka. Autor: Steve Preston.
Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - obecná mapka.
Autor: Steve Preston.

Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - detailní mapka. Autor: Steve Preston.
Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - detailní mapka.
Autor: Steve Preston.

V případě pozitivního výsledku však lze očekávat, při předpokládaném průměru měsíce Linus 28 km, maximálně dvě a čtvrt sekundový zákryt na centrální linii. Směrem k okrajům stínu se pak čas bude samozřejmě v závislosti na vzdálenosti zkracovat. Pro objektivitu získaných dat je v takovém případě velice žádoucí použít nejlépe televizní záznam. Ale jako vždy obecně platí, lepší nějaké pozorování, klidně i jen vizuální, než pozorování žádné! Všem, kdo najdou odvahu a chuť vyrazit v pozdní štědrovečerní noci pozorovat, přeji jasnou oblohu a úspěšné, zcela mimořádné pozorování!

Kontakty a další informace

Karel Halíř
Zákrytová a astrometrická sekce České astronomické společnosti
Hvězdárna v Rokycanech, p. o.
E-mail: halir@hvr.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna v Rokycanech
[2] Planetka Kalliope a její měsíc Linus zakryjí z Česka hvězdu

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Kalliope, Zákryt hvězdy planetkou, Linus


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »