Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vánoční zázrak s planetkou Kalliope?

Vánoční zázrak s planetkou Kalliope?

Planetka zakrývá vzdálenou hvězdu.
Autor: NASA.

Před necelým měsícem měli pozorovatelé ve střední Evropě mimořádnou šanci zúčastnit se „honu“ na stín planetky Kalliope, respektive jejího měsíčku Linus. Ten totiž na obloze zakryl poměrně jasnou hvězdu. Jistě si ještě dobře pamatujete na mapku, která ukazovala, jak stín planetky bude v šíři mnoha desítek kilometrů (176 km) procházet od jihu k severu západem naší republiky a současně východní částí Německa. Velice příjemné bylo, že se nad pozorovateli zákrytů slitovalo překvapivě i počasí. Výsledkem bylo hned několik pozitivních měření z oblasti Plzeňska, Karlovarska a Teplicka. Získaná pozorování se stále ještě zpracovávají. Ale na obzoru je již další zajímavá možnost sledování zákrytu spojeného s planetkou Kalliope, která se shodou okolností odehraje právě na Štědrý večer.

Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Kalliope 24. prosince 2016. Autor: Steve Preston.
Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Kalliope 24. prosince 2016.
Autor: Steve Preston.
Evropu opět protne stín vržený na Zemi planetkou Kalliope právě na Štedrý večer. Tentokrát se bude opět jednat o zákryt pozorovatelsky jasné hvězdy s katalogovým označením TYC 2430-01124-1 (9,23 mag), která se nachází v blízkosti hranice souhvězdí Blíženců a Vozky. Při jasnosti planetky 10,1 mag se jedná o naprosto ideální kombinaci i pro menší dalekohledy, při níž před i po úkazu uvidíme těsně vedle sebe oba objekty a při pozitivním pozorování úkazu jasnost spojené dvojice poklesne o příjemných a dobře zaznamenatelných 1,3 mag. Horší už je to s polohou 168 km širokého pásu stínu. Ten bude přicházet z Turecka a postupně protne čtyři balkánské státy (Bulharsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko), aby poté, co překoná sever Jaderského moře, pokračoval přes severní Itálii a Francii do Atlantického oceánu. Nejnázorněji je dráha stínu patrná z připojené mapky. Stín samotné planetky tedy Česko neprotne, bude třeba vyrazit minimálně do italských Alp. Proč tedy to nadšení?

Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Linus 24. prosince 2016. Autor: Steve Preston.
Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Linus 24. prosince 2016.
Autor: Steve Preston.
Planetka Kalliope má měsíček – přirozený satelit – který dostal po svém objevu, k němuž došlo 29. srpna 2001, jméno Linus (dcera Kalliopé). O tento objev se zasloužili astronomové  Jean-Luc Margot a Michael E. Brown s využitím desetimetrového Keckova dalekohledu na Havaji (USA). Planetce, a v posledních letech i jejímu průvodci, je věnována mimořádná pozornost i se strany pozorovatelů zákrytů. Již několikrát se podařilo i z více stanic sledovat, jak planetka Kalliope zakrývá na své dráze oblohou nějakou hvězdu. Ale i přesto, že astronomové mají stále více informací o jejím přirozeném průvodci, měsíci Linus, zůstávají pokusy o sledování zákrytu hvězdy tímto satelitem stále nenaplněny. A shodou okolností se nyní příležitost stát se prvními, komu se zákryt hvězdy satelitem planetky podaří zachytit, dostává i pozorovatelům ze střední Evropy. Pro pozorovatele zákrytů hvězd planetkami tedy krásný vánoční dárek!

Měsíček Linus by se na své oběžné dráze kolem planetky Kalliope měl nacházet severně od planetky a dráha jeho stínu je tedy oproti stínu Kalliope posunuta výrazně k severu. Stín by měl projít Rumunskem, Maďarskem, jihem Slovenska a protínat pak česko – rakouskou hranici do jižních Čech a Německem pokračovat na sever Francie. Střed času úkazu by se tentokrát měl přibližně o půl minuty předcházet se zákrytem hvězdy planetkou Kalliope a v jižních Čechách by k němu mělo dojít kolem 22:04 UT.

Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - obecná mapka. Autor: Steve Preston.
Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - obecná mapka.
Autor: Steve Preston.

Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - detailní mapka. Autor: Steve Preston.
Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - detailní mapka.
Autor: Steve Preston.

V případě pozitivního výsledku však lze očekávat, při předpokládaném průměru měsíce Linus 28 km, maximálně dvě a čtvrt sekundový zákryt na centrální linii. Směrem k okrajům stínu se pak čas bude samozřejmě v závislosti na vzdálenosti zkracovat. Pro objektivitu získaných dat je v takovém případě velice žádoucí použít nejlépe televizní záznam. Ale jako vždy obecně platí, lepší nějaké pozorování, klidně i jen vizuální, než pozorování žádné! Všem, kdo najdou odvahu a chuť vyrazit v pozdní štědrovečerní noci pozorovat, přeji jasnou oblohu a úspěšné, zcela mimořádné pozorování!

Kontakty a další informace

Karel Halíř
Zákrytová a astrometrická sekce České astronomické společnosti
Hvězdárna v Rokycanech, p. o.
E-mail: halir@hvr.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna v Rokycanech
[2] Planetka Kalliope a její měsíc Linus zakryjí z Česka hvězdu

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Kalliope, Zákryt hvězdy planetkou, Linus


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »