Sledujte planetku před jejím rozpadem. Zapojte se do kampaně!
Ve druhé polovině roku 2024 budeme mít možnost pozorovat šest zákrytů hvězd planetkou (17365) Thymbraeus. Jejich sledování má vysokou prioritu. Důvodem je, že planetka patří mezi tzv. Trojany nacházející se v Jupiterově Lagrangiově bodě L5 a jde o velice zajímavý objekt. Podle dosavadních zjištění by se mělo jednat o těleso s hustotou nižší, než je hustota vody. Ze získaných světelných křivek vychází i jeho mimořádně bizarní protáhlý tvar. Dokonce se zdá, že by se mohl právě blížit bodu oddělení složek, tedy rozpadu na dva kusy.
Právě pro takové případy pak jsou mimořádně žádoucí pozorování zákrytů, která vedou k vyvrácení či potvrzení uvedených předpokladů. Stačí vzpomenout na planetku Kleopatra připomínající svým tvarem kost. Ve střední Evropě máme to štěstí, že dva z uvedené šestice zákrytů se budou týkat i nás.
Planetka byla objevena 7. listopadu 1982 na Mt. Palomar Observatory (USA) na snímcích pořízených astronomy Eleonor Helin a Schelte Bus. Její předběžné označení bylo 1978 VF11. V září 2023 byl Trojan oficiálně pojmenován po jednom ze dvou synů Apollónova trojského kněze Láokoóna, Thymbraeovi. Podle řecké a římské mytologie byli zabiti mořskými hady, které na ně poslali bohové jako trest za to, že se pokoušeli varovat Trojany před nebezpečím plynoucím z dřevěného koně, kterého zanechali Řekové před branami Troji.
Už v roce 2007 astronom Mann se svou skupinou došel k závěru, že ohledně planetky Thymbraeus se jedná o binární systém se složkami o velikosti 34 a 29 km. Z jejich práce vyplynula i výše zmíněná malá hustota objektu.
V loňském roce se světelným křivkám planetky věnoval se svou skupinou také B. Carry. Jeho závěr hovoří o tom, že se nejedná o binární systém, ale o extrémně protáhlý dvoulaločný objekt s úhlovou rychlostí rotace blízkou štěpení (viz úvodní obrázek).
Nyní je tedy na pozorovatelích zákrytů, aby se vložili svými měřeními do nastalé situace a přispěli k odhalení skutečné podstaty záhadného tělesa. Známý pozorovatel zákrytů hvězd planetkami Oliver Klös, proto vybral šest zajímavých úkazů (PDF), které nastanou ve druhé polovině letošního roku, a vyzývá pozorovatele zákrytů k jejich sledování. Předpovědi byly v červnu 2024 přepočítány pomocí programu Occult (D. Herald) s daty z kampaně Gaia EDR3 a čerstvých efemerid z JPL Horizons.
Přes našem území by pás o šířce 48 km (opět velice sporný údaj) měl procházet v intervalu od 3:14:20 UT do 3:14:34 UT po ose Ostrava – Moravská Třebová – Čerčany – Kařez – Tachov. Celou tuto dráhu proletí stín planetky za pouhých 14 sekund. Úkaz se odehraje ve výšce lehce pod 30° nad západojihozápadním obzorem. Slunce v tom čase bude 12° pod obzorem na východě republiky, respektive -15° na jejím západě.
Na závěr je ještě jednou nutno zdůraznit, že uvedené údaje ohledně doby trvání zákrytu, šířky pásu a poklesu jasnosti dvojice jsou s ohledem na předpokládaný nepravidelný tvar planetky pouze orientační. Také bude vhodné věnovat pozornost případným upřesněním dráhy stínu a času úkazů.
Ze všeho, co bylo v článku řečeno, ale naopak plyne, že je velice žádoucí koordinovat úsilí jednotlivých pozorovatelů, aby se podařilo co nejlépe pokrýt celou šíři dráhy stínu včetně rozsahu případných chyb v předpovědi. Povede se nám odkrýt tajemství planetky Thymbraeus? Minimálně bychom se o to měli alespoň pokusit! Pokud se budete chtít přidat, ozvěte se na hvězdárnu Rokycany!
O autorovi
Karel Halíř
Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.
