Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte planetku před jejím rozpadem. Zapojte se do kampaně!

Sledujte planetku před jejím rozpadem. Zapojte se do kampaně!

Předpokládaný tvar planetky (17365) Thymbraeus

Ve druhé polovině roku 2024 budeme mít možnost pozorovat šest zákrytů hvězd planetkou (17365) Thymbraeus. Jejich sledování má vysokou prioritu. Důvodem je, že planetka patří mezi tzv. Trojany nacházející se v Jupiterově Lagrangiově bodě L5 a jde o velice zajímavý objekt. Podle dosavadních zjištění by se mělo jednat o těleso s hustotou nižší, než je hustota vody. Ze získaných světelných křivek vychází i jeho mimořádně bizarní protáhlý tvar. Dokonce se zdá, že by se mohl právě blížit bodu oddělení složek, tedy rozpadu na dva kusy.

Právě pro takové případy pak jsou mimořádně žádoucí pozorování zákrytů, která vedou k vyvrácení či potvrzení uvedených předpokladů. Stačí vzpomenout na planetku Kleopatra připomínající svým tvarem kost. Ve střední Evropě máme to štěstí, že dva z uvedené šestice zákrytů se budou týkat i nás.

Planetka byla objevena 7. listopadu 1982 na Mt. Palomar Observatory (USA) na snímcích pořízených astronomy Eleonor Helin a Schelte Bus. Její předběžné označení bylo 1978 VF11. V září 2023 byl Trojan oficiálně pojmenován po jednom ze dvou synů Apollónova trojského kněze Láokoóna, Thymbraeovi. Podle řecké a římské mytologie byli zabiti mořskými hady, které na ně poslali bohové jako trest za to, že se pokoušeli varovat Trojany před nebezpečím plynoucím z dřevěného koně, kterého zanechali Řekové před branami Troji.

Už v roce 2007 astronom Mann se svou skupinou došel k závěru, že ohledně planetky Thymbraeus se jedná o binární systém se složkami o velikosti 34 a 29 km. Z jejich práce vyplynula i výše zmíněná malá hustota objektu.

V loňském roce se světelným křivkám planetky věnoval se svou skupinou také B. Carry. Jeho závěr hovoří o tom, že se nejedná o binární systém, ale o extrémně protáhlý dvoulaločný objekt s úhlovou rychlostí rotace blízkou štěpení (viz úvodní obrázek). 

Nyní je tedy na pozorovatelích zákrytů, aby se vložili svými měřeními do nastalé situace a přispěli k odhalení skutečné podstaty záhadného tělesa. Známý pozorovatel zákrytů hvězd planetkami Oliver Klös, proto vybral šest zajímavých úkazů (PDF), které nastanou ve druhé polovině letošního roku, a vyzývá pozorovatele zákrytů k jejich sledování. Předpovědi byly v červnu 2024 přepočítány pomocí programu Occult (D. Herald) s daty z kampaně Gaia EDR3 a čerstvých efemerid z JPL Horizons.

zákryt 16.9.2024
zákryt 16.9.2024
Naše pozorovatele bude zajímat třetí a čtvrtá z vybraných událostí. Časně ráno v pondělí 16. září 2024 zakryje planetka Thymbraeus hvězdu UCAC4 519-144141 o jasnosti 13,8 mag. Délka zákrytu na centrální linii teoreticky může trvat 2,9 s, ale s ohledem na předpokládaný nepravidelný tvar asteroidu je tento údaj velice nejistý. Pokles jasnosti byl určen na příjemných 3,5 mag, ale i tato hodnota může doznat v reálu nezanedbatelné změny.

zákryt 16.9.2024 detail
zákryt 16.9.2024 detail
Stopa stínu se Sluncem pouhých 10° pod obzorem začíná v Polsku kolem 3:14 UT. Jeho další cesta protne Česko, střední Německo, Lucembursko, jižní Belgii a severní Francii. Poté se přes Atlantik dostane až na Bahamy a Kubu. Projde také jižní Mexiko a kolem 03:26 UT opustí Zemi v Pacifiku.

Přes našem území by pás o šířce 48 km (opět velice sporný údaj) měl procházet v intervalu od 3:14:20 UT do 3:14:34 UT po ose Ostrava – Moravská Třebová – Čerčany – Kařez – Tachov. Celou tuto dráhu proletí stín planetky za pouhých 14 sekund. Úkaz se odehraje ve výšce lehce pod 30° nad západojihozápadním obzorem. Slunce v tom čase bude 12° pod obzorem na východě republiky, respektive -15° na jejím západě.

zákryt 20.9.2024
zákryt 20.9.2024
Hned o čtyři a půl dne později nás čeká druhý z avizovaných zákrytů. Tentokrát v podstatně příjemnějším čase. Asteroid se před hvězdu UCAC4 518-147064 (13,3 mag) dostane v příjemnějších večerních hodinách (20. září 2024, kolem 21:07 UT). Teoretické trvání se oproti předešlému úkazu nemění, zůstává 2,9 s. Stín projde opět od východu. Z asijské severní části Ruska se Lotyšskem a Litvou dostane do Polska.

zákryt 20.9.2024 detail
zákryt 20.9.2024 detail
Z toho se na Broumovsku dostane k nám. Po ose Broumov – Jaroměř – Kolín – Olbramovice – Strakonice – Srní, se během 17 s dostane na Šumavu (21:07:12 až 21:07:19 UT). Šíře pásu byla tentokrát stanovena na 59 km. Další cesta stínu povede jihovýchodním Německem do Rakouska, Švýcarska, škrtne západní Alpy v Itálii a jižní Francií prolétne do Španělska, aby svoji pouť skončil ve vodách severního Atlantiku. Zákryt z České republiky uvidíme vysoko, přibližně 48°, nad jihovýchodním obzorem za astronomické noci se Sluncem hluboko pod horizontem.

Na závěr je ještě jednou nutno zdůraznit, že uvedené údaje ohledně doby trvání zákrytu, šířky pásu a poklesu jasnosti dvojice jsou s ohledem na předpokládaný nepravidelný tvar planetky pouze orientační. Také bude vhodné věnovat pozornost případným upřesněním dráhy stínu a času úkazů.

Ze všeho, co bylo v článku řečeno, ale naopak plyne, že je velice žádoucí koordinovat úsilí jednotlivých pozorovatelů, aby se podařilo co nejlépe pokrýt celou šíři dráhy stínu včetně rozsahu případných chyb v předpovědi. Povede se nám odkrýt tajemství planetky Thymbraeus? Minimálně bychom se o to měli alespoň pokusit! Pokud se budete chtít přidat, ozvěte se na hvězdárnu Rokycany!




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Zákryt hvězdy planetkou


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »