Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pojďte chytit Morellet

Pojďte chytit Morellet

Mapka předpokládaného průchodu stínu planetky Morellet skrz ČR 3. 9. 2021. Nejpravděpodobnější je oblast kolem zelené čáry. Dalekohledy označují hvězdárny Rokycany a Teplice

Pozorovatelé zákrytů dostávají jen velice vzácně šanci pozorovat planetkový zákryt, při němž je hvězda natolik jasná, aby ke sledování mohli vyzvat i další astronomy, kteří se této problematice systematicky nevěnují a nedisponují speciálním vybavením. V pátek večer, 3. září 2021, nás jeden takový úkaz čeká.

Krátce před půl jedenáctou večer našeho času (SELČ) v pátek 3. září 2021 bude podle předpovědi procházet centrální Evropou stín planetky 11950 Morellet. Nejednalo by se o nic mimořádného, pokud by zakrývanou stálicí nebyla hvězda o vizuální jasnosti 7,7 mag (HIP 100805; SAO 163568). Její přesné souřadnice jsou RA 20h 16m 21,9636s; Dec -19° 9´ 7,574“ a je součástí souhvězdí Kozoroha. V čase předpokládaného úkazu (20:23:30 UT) souhvězdí nalezneme nad jižním horizontem a hvězda samotná bude na obzorníkových souřadnicích A 176,2°; h 21,0°, tedy krátce před kulminací.

Animace průběhu zákrytu hvězdy planetkou
Animace průběhu zákrytu hvězdy planetkou

Další parametry zákrytu sice nejsou už tak zajímavé, ale přesto dávají šanci i méně zkušeným pozorovatelům bez větších zákrytářských ambicí. Pokles jasnosti v okamžiku případného zákrytu bude přímo ukázkový, o 11,8 mag. Takže hvězda z dosahu dalekohledu bezpečně zmizí. Dalším důležitým parametrem, který je závislý především na velikosti zakrývající planetky už není tak příznivý. Průměr asteroidu Morellet je odhadován na 11 km, což samozřejmě není moc. Ruku v ruce s průměrem jde samozřejmě i délka trvání zákrytu. V našem případě by to mělo na centrální linii být nejvýše pouhých 1,22 s. Navíc tato hodnota představuje nejdelší čas, směrem k okrajům stínu se bude ještě zkracovat. Malý průměr planetky ale ovlivňuje i to, s jakou přesností známe její dráhu. Nejistota předpovědi je poměrně velká a stín planetky se tak ve směru i v čase může vůči předpovědi poměrně významně posunout. A právě to je důvod, proč by se nadmíru hodila i pomoc astronomů amatérů, kteří se sledováním zákrytů nezabývají.

Veškeré potřebné informace o úkazu obsahuje připojený obrázek:

Informace k zákrytu hvězdy planetkou Morellet 3. 9. 2021
Informace k zákrytu hvězdy planetkou Morellet 3. 9. 2021

Při klasických měřeních je požadováno s co největší přesností určení časů začátku a konce zákrytu. Toho v posledních letech astronomové specializující se na tento typ pozorování docilují díky citlivým kamerám, do jejichž záznamu se přímo vkopírovává přesný čas a záznam je následně počítačově zpracováván. Při získání takovýchto dat je možné uvažovat o určování rozměrů a v mimořádných případech, kdy je tětiv více, i o rámcovém profilu planetky.

V našem případě se ale můžeme pokusit o něco jednoduššího. Prakticky stačí vizuálně zachytit „bliknutí“ hvězdy a třeba i zpětně určit co nejpřesněji souřadnice pozorovacího stanoviště. Velikost ani tvar planetky sice neurčíme, ale její pozici v prostoru jednoznačně zpřesníme. Pokud se navíc povede získat (či alespoň odhadnout) trvání zákrytu, nebo dokonce určit absolutní časy začátku a konce úkazu, budou údaje o to cennější.

Prvotním cílem je tedy zjištění, zda k zákrytu došlo, či ne. K tomu je potřeba především hvězdu vyhledat k čemuž pomůže připojená mapka odpovídající pohledu do dalekohledu Somet Binar s poměrně širokým zorným polem. Velkou pomocí může být přibližně 3,5° vzdálená planeta Saturn.

Zakrývaná hvězda planetkou Morellet 3. 9. 2021 (Stellarium)
Zakrývaná hvězda planetkou Morellet 3. 9. 2021 (Stellarium)

Hvězdné pole s vyznačenou hvězdou, kterou zakryje planetka Morellet
Hvězdné pole s vyznačenou hvězdou, kterou zakryje planetka Morellet

Nepřetržité sledování hvězdy je pak nutné v intervalu plus mínus dvě minuty kolem předpověděného času (20:23:30 UT). Určení délky trvání či dokonce absolutních časů začátku a konce zákrytu už je pouze velice vítaným bonusem. Vždy ale současně uveďte, zda uvedené hodnoty jsou pouhým odhadem, nebo jste použili jakoukoli měřicí aparaturu. Jinými slovy nakolik jsou uvedené údaje důvěryhodné.

S ohledem na výše zmíněný malý průměr planetky, byť protažený na šíři 24 km výškou úkazu nad obzorem (21°), je při snaze zachytit stín nejdůležitější co největší počet pozorovatelů, aby jejich síť pokrývala co největší území na obě strany kolem předpověděné dráhy stínu a současně aby tato síť byla co nejhustší. Kudy by měl stín procházet územím České republiky je patrné z mapy.

Jeho dráha se ale může významně posunout. Zelená čára se šipkami ukazuje centrální linii a směr pohybu stínu po zemském povrchu. Modrá a fialová čára pak vymezuje jižní a severní hranici teoretického stínu. Červené silné, respektive slabé linie ukazují prostor, kde k zákrytu může dojít s nejistotou sigma 1 a sigma 2.

Ke sledování úkazu je přihlášeno již pět pozorovatelů z Polska, Německa, Francie a začínají se připojovat už i naši zákrytáři. Pojďte je doplnit i vy a pokusme se Morellet chytit do naší sítě!

 Předem děkuji za každé zaslané pozorování a uvědomte si, že i negativní výsledek sledování může být velice důležitý a cenný. Výsledky vašeho snažení zašlete co nejdříve po provedeném pozorování na mail hvezdarna@hvr.cz. O výsledku dostanou všichni zúčastnění následně zprávu.

Karel Halíř
Hvězdárna v Rokycanech a Plzni
http://hvr.cz




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Morellet, Zákryt hvězdy planetkou


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »