Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vánoční zázrak s planetkou Kalliope?

Vánoční zázrak s planetkou Kalliope?

Planetka zakrývá vzdálenou hvězdu.
Autor: NASA.

Před necelým měsícem měli pozorovatelé ve střední Evropě mimořádnou šanci zúčastnit se „honu“ na stín planetky Kalliope, respektive jejího měsíčku Linus. Ten totiž na obloze zakryl poměrně jasnou hvězdu. Jistě si ještě dobře pamatujete na mapku, která ukazovala, jak stín planetky bude v šíři mnoha desítek kilometrů (176 km) procházet od jihu k severu západem naší republiky a současně východní částí Německa. Velice příjemné bylo, že se nad pozorovateli zákrytů slitovalo překvapivě i počasí. Výsledkem bylo hned několik pozitivních měření z oblasti Plzeňska, Karlovarska a Teplicka. Získaná pozorování se stále ještě zpracovávají. Ale na obzoru je již další zajímavá možnost sledování zákrytu spojeného s planetkou Kalliope, která se shodou okolností odehraje právě na Štědrý večer.

Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Kalliope 24. prosince 2016. Autor: Steve Preston.
Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Kalliope 24. prosince 2016.
Autor: Steve Preston.
Evropu opět protne stín vržený na Zemi planetkou Kalliope právě na Štedrý večer. Tentokrát se bude opět jednat o zákryt pozorovatelsky jasné hvězdy s katalogovým označením TYC 2430-01124-1 (9,23 mag), která se nachází v blízkosti hranice souhvězdí Blíženců a Vozky. Při jasnosti planetky 10,1 mag se jedná o naprosto ideální kombinaci i pro menší dalekohledy, při níž před i po úkazu uvidíme těsně vedle sebe oba objekty a při pozitivním pozorování úkazu jasnost spojené dvojice poklesne o příjemných a dobře zaznamenatelných 1,3 mag. Horší už je to s polohou 168 km širokého pásu stínu. Ten bude přicházet z Turecka a postupně protne čtyři balkánské státy (Bulharsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko), aby poté, co překoná sever Jaderského moře, pokračoval přes severní Itálii a Francii do Atlantického oceánu. Nejnázorněji je dráha stínu patrná z připojené mapky. Stín samotné planetky tedy Česko neprotne, bude třeba vyrazit minimálně do italských Alp. Proč tedy to nadšení?

Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Linus 24. prosince 2016. Autor: Steve Preston.
Pás stínu při zákrytu hvězdy planetkou Linus 24. prosince 2016.
Autor: Steve Preston.
Planetka Kalliope má měsíček – přirozený satelit – který dostal po svém objevu, k němuž došlo 29. srpna 2001, jméno Linus (dcera Kalliopé). O tento objev se zasloužili astronomové  Jean-Luc Margot a Michael E. Brown s využitím desetimetrového Keckova dalekohledu na Havaji (USA). Planetce, a v posledních letech i jejímu průvodci, je věnována mimořádná pozornost i se strany pozorovatelů zákrytů. Již několikrát se podařilo i z více stanic sledovat, jak planetka Kalliope zakrývá na své dráze oblohou nějakou hvězdu. Ale i přesto, že astronomové mají stále více informací o jejím přirozeném průvodci, měsíci Linus, zůstávají pokusy o sledování zákrytu hvězdy tímto satelitem stále nenaplněny. A shodou okolností se nyní příležitost stát se prvními, komu se zákryt hvězdy satelitem planetky podaří zachytit, dostává i pozorovatelům ze střední Evropy. Pro pozorovatele zákrytů hvězd planetkami tedy krásný vánoční dárek!

Měsíček Linus by se na své oběžné dráze kolem planetky Kalliope měl nacházet severně od planetky a dráha jeho stínu je tedy oproti stínu Kalliope posunuta výrazně k severu. Stín by měl projít Rumunskem, Maďarskem, jihem Slovenska a protínat pak česko – rakouskou hranici do jižních Čech a Německem pokračovat na sever Francie. Střed času úkazu by se tentokrát měl přibližně o půl minuty předcházet se zákrytem hvězdy planetkou Kalliope a v jižních Čechách by k němu mělo dojít kolem 22:04 UT.

Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - obecná mapka. Autor: Steve Preston.
Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - obecná mapka.
Autor: Steve Preston.

Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - detailní mapka. Autor: Steve Preston.
Poloha zakrývané hvězdy při zákrytu dvojplanetkou Kalliope-Linus 24. prosince 2016 - detailní mapka.
Autor: Steve Preston.

V případě pozitivního výsledku však lze očekávat, při předpokládaném průměru měsíce Linus 28 km, maximálně dvě a čtvrt sekundový zákryt na centrální linii. Směrem k okrajům stínu se pak čas bude samozřejmě v závislosti na vzdálenosti zkracovat. Pro objektivitu získaných dat je v takovém případě velice žádoucí použít nejlépe televizní záznam. Ale jako vždy obecně platí, lepší nějaké pozorování, klidně i jen vizuální, než pozorování žádné! Všem, kdo najdou odvahu a chuť vyrazit v pozdní štědrovečerní noci pozorovat, přeji jasnou oblohu a úspěšné, zcela mimořádné pozorování!

Kontakty a další informace

Karel Halíř
Zákrytová a astrometrická sekce České astronomické společnosti
Hvězdárna v Rokycanech, p. o.
E-mail: halir@hvr.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna v Rokycanech
[2] Planetka Kalliope a její měsíc Linus zakryjí z Česka hvězdu

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Kalliope, Zákryt hvězdy planetkou, Linus


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »