Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Velmi jasný bolid časně zrána 10. listopadu 2022 pravděpodobně skončil pádem meteoritů na Vysočině

Velmi jasný bolid časně zrána 10. listopadu 2022 pravděpodobně skončil pádem meteoritů na Vysočině

Jak by mohl vypadat nalezený meteorit? V tomto případě se jedná o meteorit Žďár nad Sázavou o hmotnosti 40 gramů v nálezové pozici.
Autor: Lukáš Shrbený, Astronomický ústav AV ČR

Ve čtvrtek 10. listopadu 2022 časně ráno proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou velmi jasný bolid, který však pro většinu náhodných pozorovatelů jakož i našich přístrojů zůstal skrytý za hustou oblačností studené fronty, která tou dobou přecházela přes naše území. Přesto jsme přes náš webový formulář obdrželi 4 hlášení a to především ze severozápadních Čech, kde již fronta aspoň částečně přešla. O velikosti a délce trvání tohoto mimořádného bolidu svědčil i fakt, že byl zaznamenán citlivými fotometry, které jsou součástí našich bolidových kamer na velké většině stanic naší části Evropské bolidové sítě.

Alespoň část dráhy tohoto bolidu se nám podařilo nalézt na jedné bolidové kameře v Šindelové v Krušných horách a dále na videokameře v Růžové u Děčína. Nejdůležitější záznamy však máme ze dvou videokamer z Kunžaku v jižních Čechách, kde byl bolid blízko zenitu a byl natolik jasný, že prosvítil aspoň částečně ztenčenou vrstvu oblačnosti, která v tu dobu nad Kunžakem přecházela. Z těchto 4 záznamů ze 3 míst jsme určili všechny základní parametry průletu bolidu atmosférou, tedy mimo jiné kde a jak rychle letěl a odkud přiletěl. Ukázalo se, že bolid dosáhl minimálně jasnosti Měsíce v úplňku (při pozorování ze standardní vzdálenosti 100 km) a pronikl relativně hluboko do atmosféry, což nasvědčuje tomu, že velmi pravděpodobně došlo k pádu meteoritů na zemský povrch.

Co se tedy přesně odehrálo časně ráno ve čtvrtek 10. listopadu 2022 nad jihem Čech?

Přesně ve 4 hodiny 40 minut a 15 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 50 kilogramů a poprvé byl zaznamenán ve výšce 89 km nedaleko Sušice. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 21 km/s a po relativně málo skloněné dráze pod úhlem 25° k vodorovné rovině a pokračovalo v letu přibližně východním směrem. Maximální jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v úplňku dosáhl bolid v nepříliš výrazném zjasnění ve výšce 49 km nad zemí, nicméně jen o málo menší jasnost si udržoval po dobu více než 3 sekundy. V této fázi letu se meteoroid také rozpadal. Největší úlomek pak pohasl ve výšce kolem 25 km nad zemí jižně od Horní Cerekve na Vysočině. Bod pohasnutí nebyl zaznamenán přímo kamerami, ale je odvozený ze světelné křivky pořízené citlivým fotometrem z Kunžaku, který byl blízko konce bolidu. Celou světelnou dráhu dlouhou přes 150 km uletěl bolid za necelých 9 sekund. Její průmět na zemský povrch je znázorněn dole na prvním obrázku. I když převážná většina původní hmoty shořela v atmosféře, je velmi pravděpodobné, že řada převážně menších meteoritů dopadla až na zemský povrch. Největší meteorit (hlavní kus), pokud se dále nerozpadl, může mít až jeden kilogram, většina meteoritů je však mnohem menší s hmotností od jednotek gramů do 100 gramů. S velikostí samozřejmě klesá i počet předpokládaných meteoritů. Podle našich výpočtů by se tyto meteority měly především nacházet v pásu širokém přibližně 300 metrů a dlouhém více než 10 kilometrů táhnoucím se od obce Švábov (nejmenší řádově gramové meteority) přes jižní okraj Batelova, dále přes Bukovou (přibližně 50 g meteority) až k Jezdovickému rybníku nacházejícímu se mezi Třeští a Jezdovicemi, kde by mohly být meteority (maximálně menší jednotky) až kolem 100 gramů. Dole na druhém obrázku je mapa vypočtené pádové oblasti meteoritů bez hlavního kusu, který by měl ležet ještě asi 7 km dále na východ. Jeho teoretická poloha a hmotnost vychází z předpokladu, že nedošlo k jeho rozpadu po pohasnutí bolidu a z tohoto důvodu je jeho existence a i poloha nejistá, proto jí neuvádíme. Meteority různých hmotností navíc mohou být částečně pomíchané a v  případě pozdních rozpadů se mohou malé meteority vyskytovat i v oblasti větších kusů. Malé meteority se mohou nacházet i mimo vyznačenou oblast. Pokud by se meteority našly, zařadily by se do exkluzivní kategorie meteoritů s rodokmenem. Těch je z tisíců známých meteoritů jen asi 40.

Dosavadní hledání zatím úspěch nepřinesla a tak dáváme tuto informaci na vědomí případným dalším zájemcům o hledání. Velmi uvítáme především informace o případných nálezech a samozřejmě jsme připraveni je kdykoliv odborně posoudit. Nicméně i údaje o prohledané oblasti i s negativním výsledkem jsou pro nás hodnotné. V případě nálezu meteoritu je nutné tento nález co nejlépe zdokumentovat. Jednak je nutné pořídit fotografie v nálezové pozici a to jak zblízka, tak i přehledové (aspoň pomocí mobilu) a k tomu změřit nebo do podrobné mapy zakreslit co nejpřesněji polohu nalezeného meteoritu. Vhodné je také aspoň přibližně zvážit jeho hmotnost. Pokud není možné polohu změřit, tak je nutné aspoň jednoznačně označit místo nálezu a zaměření následně můžeme provést sami. Jak mohou meteority na zemi vypadat, si můžete prohlédnout nahoře v titulní fotografii.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 30 cm obíhal Slunce po dráze typické pro asteroidy typu Apollo. V přísluní se meteoroid dostával k dráze planety Venuše a v odsluní se dostal za dráhu planety Mars do oblasti hlavního pásu planetek. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 2.35 pozemských let. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Závěrem bychom rádi podělovali všem svědkům za zprávy o tomto zajímavém bolidu a Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů.

Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený

Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
telefon: 323 620 160 nebo 607 729 608 (jen v urgentních případech)

Průmět zaznamenané části dráhy bolidu na mapu (žlutá šipka). Ve skutečnosti byla dráha skloněná 25 stupňů k zemskému povrchu a byla dlouhá přes 150 km. Čtverci s černým středem jsou označena polohy stanic České bolidové sítě a bolid byl zaznamenán kamerami na stanicích Šindelová, Růžová a z nejbližší stanice Kunžak. Autor: grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth
Průmět zaznamenané části dráhy bolidu na mapu (žlutá šipka). Ve skutečnosti byla dráha skloněná 25 stupňů k zemskému povrchu a byla dlouhá přes 150 km. Čtverci s černým středem jsou označena polohy stanic České bolidové sítě a bolid byl zaznamenán kamerami na stanicích Šindelová, Růžová a z nejbližší stanice Kunžak.
Autor: grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth

Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Meteority různých hmotností lze očekávat v různých částech oblasti. Vyznačena jsou teoretická místa dopadu meteoritů o hmotnostech od 10 do 100 gramů. Není však známo, jak velké meteority ve skutečnosti dopadly. Autor: grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth
Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Meteority různých hmotností lze očekávat v různých částech oblasti. Vyznačena jsou teoretická místa dopadu meteoritů o hmotnostech od 10 do 100 gramů. Není však známo, jak velké meteority ve skutečnosti dopadly.
Autor: grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth


Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Meziplanetární hmota, Astronomický ústav AV ČR, Bolid, Meteority


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »