Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Venus Transit 2004“ - statistika po skončení úkazu

Venus Transit 2004“ - statistika po skončení úkazu

Evropský projekt pozorování přechodu Venuše před Sluncem

Ve 13:23 h středoevropského letního času přechod Venuše před Sluncem skončil. Měření získaná od registrovaných pozorovatelů se v tuto chvíli zpracovávají na observatoři v Paříži. Registrace však dále pokračuje, takže každý, komu se měření tzv. kontaktů Venuše se Sluncem podařilo uskutečnit, se v příštích dnech stále ještě může zaregistrovat a svá měření poslat k vyhodnocení. Počet účastníků, kteří již odeslali svá pozorování je 144, počet pozorovaných kontaktů Venuše 368. Výsledky včetně "konvergenčního" grafu si lze prohlédnout na http://vt-2004.org/central/cd-observers/obs-tim.html

K 8. 6. 2004 – 13:40 se do mezinárodního projektu pozorování přechodu Venuše před Sluncem zaregistrovalo celkem 2081 subjektů (jednotlivců, škol, klubů apod.). Uvádíme přehled zemí, jejichž účast překročila 5% z celkového počtu subjektů přihlášených do projektu. Účastníci z těchto zemí tvoří 53,3% celkově zaregistrovaných pozorovatelů.

země celkový počet přihlášenýchz toho školyindividuální pozorovateléskupiny
Polsko 262 ( 12,6% ) 72 122 68
Francie 230 ( 11,1% ) 86 86 58
ČR 208 ( 10,0% ) 104 58 46
Španělsko 147 ( 7,1% ) 48 57 42
Slovensko 133 ( 6,4% ) 62 37 34
Německo 130 ( 6,2% ) 54 56 20

Pouze v České republice překročil počet zaregistrovaných škol magickou hranici 100. V České republice probíhá akce na školách pod patronací ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petry Buzkové.

Podrobné informace o projektu Venus Transit 2004 lze najít na internetové adrese českých stránek projektu http://vt-2004.astro.cz/

Pavel Suchan
Český organizační výbor projektu „Venus Transit 2004“




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »