Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Venuše a Jupiter na večerním nebi

Venuše a Jupiter na večerním nebi

setkání Venuše a Jupiteru na večerním nebi 13.3.2012 (montáž podle fotky)
setkání Venuše a Jupiteru na večerním nebi 13.3.2012 (montáž podle fotky)
Od 13. do 15. března prochází Venuše 3 stupně od Jupiteru.

Od úterý do čtvrtka, ale i v dalších dnech se máme za příznivého počasí možnost kochat nádherným seskupením dvou nejjasnějších planet nad západním obzorem. Díky příhodné úhlové vzdálenosti od Slunce budou obě planety viditelné ještě za tmy vysoko na obloze jako neuvěřitelně jasné hvězdy. Někteří si je možná spletou s UFO, tedy neidentifikovatelnými objekty na obloze. Jiní si určitě rádi udělají pěkný snímek spolu s okolní krajinou...

Kdy se dívat?

Planety jsou viditelné už při západu Slunce, ale to jsou ještě vysoko nad jihozápadem a není snadné je najít. Půl hodiny po západu Slunce už je uvidíme snadno i pouhým okem a s přibývající tmou se stanou oslnivými kráskami večerního nebe.

18:30 - planety se objevují - 35° téměř nad západem - dobře osvětlená krajina
19:30 - planety 25° nad západem na téměř potemnělé obloze - ideální doba
20:30 - planety ještě 15° nad obzorem na zcela tmavé obloze - při dobrém počasí ideální
21:30 - planety se chýlí k obzoru - ideální ke snímání s pozemskými objekty

Venuše, Jupiter a Měsíc na Paranalu. Autor: Yuri Beletski, ESO
Venuše, Jupiter a Měsíc na Paranalu.
Autor: Yuri Beletski, ESO
Jak fotografovat?

Ideální je použít stativ nebo v nouzi opřít fotoaparát o pevnou podložku (rám okna apod). Nastavit podle světlosti krajiny expozici a citlivost (při ISO 200 zpočátku kolem zlomků sekundy, později jedna až dvě sekundy a více dle ohniska). Máme-li režim samospouště, aktivujme jej, foťák se nesmí během expozice ani hnout.

Merkur a Venuše nad hotelem Ještěd 27.6.2005. Autor: Martin Gembec
Merkur a Venuše nad hotelem Ještěd 27.6.2005.
Autor: Martin Gembec
Význam konjunkcí planet

Pro lidstvo mají konjunkce, tedy blízká setkání planet na obloze, velký význam. V minulosti se jim nejspíš připisovala vazba na významné události. Nejčastěji je zde zmiňována vzácná trojnásobná konjunkce planet Jupiter a Saturn během jediného roku v roce 7 př. n. l. Tato mohla být onou Betlémskou hvězdou. Velmi blízké setkání Venuše a Jupiteru nastalo 17. června roku 2 př. n. l.. Planety tehdy nešly rozlišit pouhým okem a splynuly v jednu výraznou "hvězdu".

Konjunkce v blízké budoucnosti

Pokud zabrousíme do astronomického významu slova konjunkce, zjistíme, že jde o význačné postavení planety sluneční soustavy vůči Zemi a Slunci. Venuše a Merkur se dostávají do dolní nebo horní konjunkce (před nebo za Sluncem). Vnější planety (Mars, Jupiter ap.) pak pouze do konjunkce jediné, kdy jsou schovány za Sluncem.
Konjunkce však může znamenat i situaci, kdy dvě planety mají stejnou rektascenzi a tento význam používáme i v našem článku. Taková blízká setkání jasných planet nejsou úplně nejčastější. Zde je výběr některých (zdroj):

DatumPlanetyÚhlová vzdálenostElongace
15.3.2012Venuše a Jupiter45°
17.8.2012Saturn a Mars60°
27.11.2012Venuše a Saturn0,5°30°
20.6.2013Venuše a Merkur22°
18.8.2014Venuše a Jupiter0,2°18°
21.2.2015Venuše a Mars0,5°28°
1.7.2015Venuše a Jupiter0,4°42°

Co si přát závěrem? Pěkné počasí a pěkné záběry v našem redakčním mailu: info@astro.cz.
Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM. Autorům došlých fotografií děkujeme!




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »