Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Venuše a Jupiter na večerním nebi

Venuše a Jupiter na večerním nebi

setkání Venuše a Jupiteru na večerním nebi 13.3.2012 (montáž podle fotky)
setkání Venuše a Jupiteru na večerním nebi 13.3.2012 (montáž podle fotky)
Od 13. do 15. března prochází Venuše 3 stupně od Jupiteru.

Od úterý do čtvrtka, ale i v dalších dnech se máme za příznivého počasí možnost kochat nádherným seskupením dvou nejjasnějších planet nad západním obzorem. Díky příhodné úhlové vzdálenosti od Slunce budou obě planety viditelné ještě za tmy vysoko na obloze jako neuvěřitelně jasné hvězdy. Někteří si je možná spletou s UFO, tedy neidentifikovatelnými objekty na obloze. Jiní si určitě rádi udělají pěkný snímek spolu s okolní krajinou...

Kdy se dívat?

Planety jsou viditelné už při západu Slunce, ale to jsou ještě vysoko nad jihozápadem a není snadné je najít. Půl hodiny po západu Slunce už je uvidíme snadno i pouhým okem a s přibývající tmou se stanou oslnivými kráskami večerního nebe.

18:30 - planety se objevují - 35° téměř nad západem - dobře osvětlená krajina
19:30 - planety 25° nad západem na téměř potemnělé obloze - ideální doba
20:30 - planety ještě 15° nad obzorem na zcela tmavé obloze - při dobrém počasí ideální
21:30 - planety se chýlí k obzoru - ideální ke snímání s pozemskými objekty

Venuše, Jupiter a Měsíc na Paranalu. Autor: Yuri Beletski, ESO
Venuše, Jupiter a Měsíc na Paranalu.
Autor: Yuri Beletski, ESO
Jak fotografovat?

Ideální je použít stativ nebo v nouzi opřít fotoaparát o pevnou podložku (rám okna apod). Nastavit podle světlosti krajiny expozici a citlivost (při ISO 200 zpočátku kolem zlomků sekundy, později jedna až dvě sekundy a více dle ohniska). Máme-li režim samospouště, aktivujme jej, foťák se nesmí během expozice ani hnout.

Merkur a Venuše nad hotelem Ještěd 27.6.2005. Autor: Martin Gembec
Merkur a Venuše nad hotelem Ještěd 27.6.2005.
Autor: Martin Gembec
Význam konjunkcí planet

Pro lidstvo mají konjunkce, tedy blízká setkání planet na obloze, velký význam. V minulosti se jim nejspíš připisovala vazba na významné události. Nejčastěji je zde zmiňována vzácná trojnásobná konjunkce planet Jupiter a Saturn během jediného roku v roce 7 př. n. l. Tato mohla být onou Betlémskou hvězdou. Velmi blízké setkání Venuše a Jupiteru nastalo 17. června roku 2 př. n. l.. Planety tehdy nešly rozlišit pouhým okem a splynuly v jednu výraznou "hvězdu".

Konjunkce v blízké budoucnosti

Pokud zabrousíme do astronomického významu slova konjunkce, zjistíme, že jde o význačné postavení planety sluneční soustavy vůči Zemi a Slunci. Venuše a Merkur se dostávají do dolní nebo horní konjunkce (před nebo za Sluncem). Vnější planety (Mars, Jupiter ap.) pak pouze do konjunkce jediné, kdy jsou schovány za Sluncem.
Konjunkce však může znamenat i situaci, kdy dvě planety mají stejnou rektascenzi a tento význam používáme i v našem článku. Taková blízká setkání jasných planet nejsou úplně nejčastější. Zde je výběr některých (zdroj):

DatumPlanetyÚhlová vzdálenostElongace
15.3.2012Venuše a Jupiter45°
17.8.2012Saturn a Mars60°
27.11.2012Venuše a Saturn0,5°30°
20.6.2013Venuše a Merkur22°
18.8.2014Venuše a Jupiter0,2°18°
21.2.2015Venuše a Mars0,5°28°
1.7.2015Venuše a Jupiter0,4°42°

Co si přát závěrem? Pěkné počasí a pěkné záběry v našem redakčním mailu: info@astro.cz.
Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM. Autorům došlých fotografií děkujeme!




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »