Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Viděli jste Jasný bolid 8. dubna večer? Přinášíme podrobnosti

Viděli jste Jasný bolid 8. dubna večer? Přinášíme podrobnosti

Výřez z celooblohového snímku bolidu z 8. dubna 2018 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou české bolidové sítě na rakouské stanici Martinsberg. Světlé pozadí oblohy je způsobeno soumrakem
Autor: Astronomický ústav AV ČR.

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán prakticky všemi přístroji Evropské bolidové sítě, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (2) a Rakousku (1). Díky těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu). A to vše i přesto, že jeho dráha v atmosféře byla daleko nad JZ Maďarskem a Chorvatskem a nejbližší naše kamery byly od bolidu vzdáleny 250 – 300 km.

ento bolid byl i přes velkou vzdálenost velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na jižních stanicích v rakouském Martinsbergu a u nás v Kuchařovicích, Kunžaku a Veselí nad Moravou. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově.

Na přiloženém obrázku (nahoře) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala kamera na rakouské stanici Martinsberg. Bolid letěl nízko nad JZ obzorem na ještě ne zcela temné obloze. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře. Kromě fotografických záznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat videokamerami z Kunžaku také spektrum bolidu, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu.

Fragmentaci tělesa během jeho relativně dlouhého průletu atmosférou se nám podařilo zaznamenat rychlonaváděcím systémem taktéž za stanice Kunžak. Z fotografických záznamů z výše uvedených čtyř stanic nejlépe položených vzhledem ke dráze bolidu se nám i přes jeho velkou vzdálenost podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích.

Co se tedy přesně odehrálo?

Přesně v 20 hodin 47 minut a 34 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid o hmotnosti přibližně 80 kilogramů a začal svítit ve výšce necelých 90 km nad nejzápadnější částí maďarského jezera Balaton (viz obrázek níže).  Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí 16.5 km/s  a světelnou dráhu dlouhou 125 km a skloněnou k zemskému povrchu necelých 30 stupňů uletělo za přibližně 8 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v úplňku a pohasl relativně nízko, necelých 27 km vysoko východně od města Ludbreg již na území Chorvatska.

Průmět atmosférické dráhy bolidu z 8. dubna 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 125 km a bolid jí uletěl přibližně za 8 sekund. Autor: Google/AsÚ AV ČR.
Průmět atmosférické dráhy bolidu z 8. dubna 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 125 km a bolid jí uletěl přibližně za 8 sekund.
Autor: Google/AsÚ AV ČR.

Během letu se rozpadal a velká většina jeho hmoty se během průletu spotřebovala. Přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých meteoritů výhradně již na území Chorvatska. Před srážkou se Zemí tento úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) o velikosti většího balvanu obíhal Slunce po velmi málo výstředné dráze, která se jen málo lišila od dráhy zemské. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek.

Kontakty a další informace:

Dr. Pavel Spurný
Astronomický ústav AV ČR, vedoucí bolidové sítě
Email: pavel.spurny@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Evropská bolidová síť, Bolid, Bolid 8. dubna 2018


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »