Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Video: Zatmění Slunce nad chilskou observatoří

Video: Zatmění Slunce nad chilskou observatoří

Video: Vše, co potřebujete vědět o úplném zatmění Slunce 2019.
Autor: ESO.

Už za necelý rok, 2. července 2019, se nad severním Chile a střední Argentinou odehraje po téměř dvouleté přestávce nejbližší úplné zatmění Slunce. Úkaz je o to vzácnější, že pás úplného zatmění v tomto případě povede i přes některé z největších pozemních observatoří, včetně Evropské jižní observatoře ESO La Silla. A právě tam bude pozorování úkazu umožněno široké veřejnosti. Nadšenci z celého světa se tak mohou těšit na nebývalý zážitek spojený s návštěvou věhlasné instituce samotné. Evropská jižní observatoř (ESO) k této příležitosti přináší i krátké poutavé video, za jehož scénářem i režií stojí český cestovatel za zatměními a autor populární knihy Tajemná zatmění, Petr Horálek.

V úterý 2. července 2019 se odehraje úplné zatmění Slunce, které se pevniny "dotkne" prakticky až v závěrečné večerní části, a to nad Chile a Argentinou. Jako úplné bude rovněž pozorovatelné z několika velkých observatoří v Chile, konkrétně Cerro Tololo, Cerro Pachón a ESO La SIlla. Právě La Silla, spravovaná mezivládní organizací ESO (Evropská jižní observatoř) nabízí jedinečnou příležitost 1 minutu a 48 sekund dlouhý úplný zákryt Slunce Měsícem pozorovat nadšencům z řad veřejnosti. Kapacita je ovšem omezená, pouhých 300 vstupenek (v ceně 200 eur, výtěžek půjde na podporu planetária ESO Supernova v Mnichově, které je otevřeno veřejnosti zdarma) bude k zakoupení na online portálu od 13. července 2018 ve 13 hodin.

Jak ukazuje video níže, 170. díl krátkometrážního dokumentárního seriálu ESOcast, bude úkaz z La Silly pozorovatelný ve večerních hodinách, zhruba hodinu před západem Slunce. Observatoř nabízí fantastický výhled a unikátní klimatické podmínky. Symbolikou celé události je také fakt, že v příštím roce uplyne přesně 100 let od potvrzení Einsteinovy teorie relativity právě díky pozorování úplného zatmění Slunce, a to sirem Arhurem Eddingtonem (1882-1944) na ostrově Príncipe v Guinejském zálivu 29. května 1919. A právě La Silla patří mezi světově vědecky nejproduktivnější astronomická pracoviště v současnosti.

Autorem scénáře, editorem i režisérem krátkého videa je český popularizátor astronomie Petr Horálek, který je rovněž dobrovolným fotografem Evropské jižní observatoře ESO (tzv. fotoambasador). Video vytvořil v rámci loňské stáže v ústředí ESO v německém Garchingu. Horálek je totiž i ve světě známý svým hlubokým nadšením z těchto pozoruhodných úkazů a v tuzemsku se zapáleně věnuje jejich popularizaci prostřednictvím přednášek, fotografií, ale rovněž populární publikací Tajemná zatmění, která se letos 23. července dočká druhého, rozšířeného vydání včetně předmluvy dr. Jiřího Grygara. Proto právě jeho ESO o tvorbu videa požádala. Už tedy nikoho nepřekvapí, že video obsahuje několik Horálkem zaznamenaných zatmění a rovněž spoustu úchvatných snímků prof. Miloslava Druckmüllera a jeho týmu, s nímž Horálek několikrát spolupracoval.

Video: Vše, co potřebujete vědět o úplném zatmění Slunce 2019
(anglicky, vyberte si pomocí ozubeného kolečka dole české titulky,
jejich autorem je Jan Veselý z pražského planetária)

Konatky a další informace

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie,
český fotoambasador Evropské jižní observatoře

Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: +420 732 826 853

Richard Hook
ESO Public Information Officer (komunikace v angličtině)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO: Úplné zatmění Slunce 2019 na observatoři La Silla v Chile
[2] Webová stránka ESO: Podrobnosti o úkazu i události na La Silla
[3] Online portál k zakoupení vstupenky na pozorování zatmění
[4] Nejbližší zatmění nad územím Česka a Slovenska
[5] Kniha Tajemná zatmění (2018)
[6] Přednášky a publikace Petra Horálka



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Tajemná zatmění, Petr Horálek, La Silla, Evropská jižní observatoř, Zatmění Slunce


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »