Zajímavé snímky Měsíce ze začátku dubna 2025
Autor: Martin Trojan
V období 1. až 5. dubna bylo na českých sítích k vidění několik zajímavých snímků Měsíce. Nejprve se Měsíc dostal k hvězdokupě Plejády, kterou posléze zakrýval. 4. dubna pak testoval novou kameru Moravských přístrojů Martin Myslivec a vznikl obří snímek v rozlišení dosud běžném spíše při snímání mozaiky. A protože nastala výhodná librace, přišly na řadu i zajímavé útvary u jihozápadního okraje měsíčního kotouče v podání Martina Trojana.
Zákrytu Plejád Měsícem 1. dubna 2025 místy nepřálo počasí, přesto se podařilo připraveným pozorovatelům pozorovat alespoň zákryt hvězdy Electra, který nastal, když byl Měsíc ještě poměrně vysoko nad obzorem. Další zákryty nastaly v menší výšce a nebo už byl Měsíc kryt oblačností. Níže jsou dva obrázky z tohoto úkazu ze severu Čech a z jižní Moravy.
Autor: Martin Gembec
Autor: Radek Kroupa
Dne 4. dubna testoval připravovanou novou kameru firmy Moravské přístroje náš známý astrofotograf Martin Myslivec. Kamera s rozlišením 48 Mpix přes jeho 40cm dalekohled vykreslila celý Měsíc tak akorát. Mohl tak vzniknout netradiční pohled na Měsíc v rozlišení, jaké známe spíše když fotíme menšími kamerami Měsíc jako mozaiku menších polí.
Autor: Martin Myslivec
Martin Myslivec k obtížnosti zpracování snímku dodává: „Jde o kameru z řady C2 se senzorem 4/3" formátu. Snímek je složený pomocí AutoStakkert. Vybráno bylo 50 snímků po 0,02 s z 500 pořízených. Foceno bylo v primárním ohnisku newtona 400/1600, tedy ne projekcí. Jelikož kamera ještě nechodí v SharpCapu (ale bude), tak jsem nasnímal jednotlivé FITSy a ty zpracoval. Seeing chvílemi výborný, chvílemi nic moc, ale statistika to přemohla. Určité procento ostrých snímků tam přeci jen bylo. Složeno v režimu drizzle 1,5× a doostřeno v Adobe Photoshop + Topaz AI sharpen (ale ne až za hranici toho, co je v datech, aby to ještě nedělalo nereálné struktury). Registax tohle už nezvládne (napíše Bitmap too big, pak se zakousne a po chvíli spadne). I AutoStakkert měl co dělat, ale přežil to, na hranici alokovaných 32 GB RAM, a nakonec to poskládal.‟
Je třeba dodat, že množství dat, které produkuje tato kamera, je enormní. Jeden snímek má 94 MB a v tomto případě tedy celá sada měla 45 GB (500 × 94 MB). Protože zatím bylo nutné vyčítat jednotlivé snímky, trvalo pořízení každého snímku asi 2 sekundy.
Pavel Gabzdyl, známý pozorovatel Měsíce, jehož Lunární dílna nyní vychází jako seriál na Youtube a také zde na astro.cz, komentuje v jednom z detailů Martinova snímku zajímavé slabě viditelné sopečné útvary – lunární dómy a duchový kráter Lamont.
Autor: Martin Myslivec/Pavel Gabzdyl
Na závěr se vracíme ke snímku Martina Trojana z 5. dubna, který se zaměřil na jihozápadní okraj měsíčního kotouče při výhodné libraci, tedy náklonu vůči nám. Objevily se tak krátery obvykle obtížně viditelné nebo vůbec nepozorovatelné. Šipka na obrázku ukazuje na kráter Jenner v oblasti Mare Australe (Jižní moře). Je zalitý lávou a má výrazný světlý středový vrcholek. Výřez okraje Měsíce sahá od kráteru Humboldt, který sám o sobě nebývá často tak dobře viditelný, až ke kráteru Boussingault.
Autor: Martin Trojan
S blížícím se úplňkem stojí za to si občas připomenout, že i když nám Měsíc hodně svítí do oblohy a maže slabé objekty, jeho povrch sám o sobě stojí za prozkoumání.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
