Zajímavé snímky Měsíce ze začátku dubna 2025

Zákrytu Plejád Měsícem 1. dubna 2025 místy nepřálo počasí, přesto se podařilo připraveným pozorovatelům pozorovat alespoň zákryt hvězdy Electra, který nastal, když byl Měsíc ještě poměrně vysoko nad obzorem. Další zákryty nastaly v menší výšce a nebo už byl Měsíc kryt oblačností. Níže jsou dva obrázky z tohoto úkazu ze severu Čech a z jižní Moravy.

Dne 4. dubna testoval připravovanou novou kameru firmy Moravské přístroje náš známý astrofotograf Martin Myslivec. Kamera s rozlišením 48 Mpix přes jeho 40cm dalekohled vykreslila celý Měsíc tak akorát. Mohl tak vzniknout netradiční pohled na Měsíc v rozlišení, jaké známe spíše když fotíme menšími kamerami Měsíc jako mozaiku menších polí.

Martin Myslivec k obtížnosti zpracování snímku dodává: „Jde o kameru z řady C2 se senzorem 4/3" formátu. Snímek je složený pomocí AutoStakkert. Vybráno bylo 50 snímků po 0,02 s z 500 pořízených. Foceno bylo v primárním ohnisku newtona 400/1600, tedy ne projekcí. Jelikož kamera ještě nechodí v SharpCapu (ale bude), tak jsem nasnímal jednotlivé FITSy a ty zpracoval. Seeing chvílemi výborný, chvílemi nic moc, ale statistika to přemohla. Určité procento ostrých snímků tam přeci jen bylo. Složeno v režimu drizzle 1,5× a doostřeno v Adobe Photoshop + Topaz AI sharpen (ale ne až za hranici toho, co je v datech, aby to ještě nedělalo nereálné struktury). Registax tohle už nezvládne (napíše Bitmap too big, pak se zakousne a po chvíli spadne). I AutoStakkert měl co dělat, ale přežil to, na hranici alokovaných 32 GB RAM, a nakonec to poskládal.‟

Je třeba dodat, že množství dat, které produkuje tato kamera, je enormní. Jeden snímek má 94 MB a v tomto případě tedy celá sada měla 45 GB (500 × 94 MB). Protože zatím bylo nutné vyčítat jednotlivé snímky, trvalo pořízení každého snímku asi 2 sekundy. 

Pavel Gabzdyl, známý pozorovatel Měsíce, jehož Lunární dílna nyní vychází jako seriál na Youtube a také zde na astro.cz, komentuje v jednom z detailů Martinova snímku zajímavé slabě viditelné sopečné útvary – lunární dómy a duchový kráter Lamont.

Na závěr se vracíme ke snímku Martina Trojana z 5. dubna, který se zaměřil na jihozápadní okraj měsíčního kotouče při výhodné libraci, tedy náklonu vůči nám. Objevily se tak krátery obvykle obtížně viditelné nebo vůbec nepozorovatelné. Šipka na obrázku ukazuje na kráter Jenner v oblasti Mare Australe (Jižní moře). Je zalitý lávou a má výrazný světlý středový vrcholek. Výřez okraje Měsíce sahá od kráteru Humboldt, který sám o sobě nebývá často tak dobře viditelný, až ke kráteru Boussingault.

S blížícím se úplňkem stojí za to si občas připomenout, že i když nám Měsíc hodně svítí do oblohy a maže slabé objekty, jeho povrch sám o sobě stojí za prozkoumání.