Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zajímavé snímky Měsíce ze začátku dubna 2025

Zajímavé snímky Měsíce ze začátku dubna 2025

Kráter Jenner u kraje měsíčního disku viditelný díky výhodnému náklonu (libraci) vůči Zemi
Autor: Martin Trojan

V období 1. až 5. dubna bylo na českých sítích k vidění několik zajímavých snímků Měsíce. Nejprve se Měsíc dostal k hvězdokupě Plejády, kterou posléze zakrýval. 4. dubna pak testoval novou kameru Moravských přístrojů Martin Myslivec a vznikl obří snímek v rozlišení dosud běžném spíše při snímání mozaiky. A protože nastala výhodná librace, přišly na řadu i zajímavé útvary u jihozápadního okraje měsíčního kotouče v podání Martina Trojana.

Zákrytu Plejád Měsícem 1. dubna 2025 místy nepřálo počasí, přesto se podařilo připraveným pozorovatelům pozorovat alespoň zákryt hvězdy Electra, který nastal, když byl Měsíc ještě poměrně vysoko nad obzorem. Další zákryty nastaly v menší výšce a nebo už byl Měsíc kryt oblačností. Níže jsou dva obrázky z tohoto úkazu ze severu Čech a z jižní Moravy.

Měsíc a Plejády 1. dubna 2025 těsně předtím, než Měísc začaly zakrývat stále hustší vrstvy vysoké oblačnosti. Autor: Martin Gembec
Měsíc a Plejády 1. dubna 2025 těsně předtím, než Měísc začaly zakrývat stále hustší vrstvy vysoké oblačnosti.
Autor: Martin Gembec

Zákryt Electry Měsícem Autor: Radek Kroupa
Zákryt Electry Měsícem
Autor: Radek Kroupa

Dne 4. dubna testoval připravovanou novou kameru firmy Moravské přístroje náš známý astrofotograf Martin Myslivec. Kamera s rozlišením 48 Mpix přes jeho 40cm dalekohled vykreslila celý Měsíc tak akorát. Mohl tak vzniknout netradiční pohled na Měsíc v rozlišení, jaké známe spíše když fotíme menšími kamerami Měsíc jako mozaiku menších polí.

Detaily ze snímku Měsíce přes 40cm dalekohled 46Mpix kamerou Moravských přístrojů řady C2. Snímán byl najednou celý povrch Měsíce, nejlepších 50 snímků z 500 bylo vybráno a doostřeno. Autor: Martin Myslivec
Detaily ze snímku Měsíce přes 40cm dalekohled 46Mpix kamerou Moravských přístrojů řady C2. Snímán byl najednou celý povrch Měsíce, nejlepších 50 snímků z 500 bylo vybráno a doostřeno.
Autor: Martin Myslivec

Martin Myslivec k obtížnosti zpracování snímku dodává: „Jde o kameru z řady C2 se senzorem 4/3" formátu. Snímek je složený pomocí AutoStakkert. Vybráno bylo 50 snímků po 0,02 s z 500 pořízených. Foceno bylo v primárním ohnisku newtona 400/1600, tedy ne projekcí. Jelikož kamera ještě nechodí v SharpCapu (ale bude), tak jsem nasnímal jednotlivé FITSy a ty zpracoval. Seeing chvílemi výborný, chvílemi nic moc, ale statistika to přemohla. Určité procento ostrých snímků tam přeci jen bylo. Složeno v režimu drizzle 1,5× a doostřeno v Adobe Photoshop + Topaz AI sharpen (ale ne až za hranici toho, co je v datech, aby to ještě nedělalo nereálné struktury). Registax tohle už nezvládne (napíše Bitmap too big, pak se zakousne a po chvíli spadne). I AutoStakkert měl co dělat, ale přežil to, na hranici alokovaných 32 GB RAM, a nakonec to poskládal.

Je třeba dodat, že množství dat, které produkuje tato kamera, je enormní. Jeden snímek má 94 MB a v tomto případě tedy celá sada měla 45 GB (500 × 94 MB). Protože zatím bylo nutné vyčítat jednotlivé snímky, trvalo pořízení každého snímku asi 2 sekundy. 

Pavel Gabzdyl, známý pozorovatel Měsíce, jehož Lunární dílna nyní vychází jako seriál na Youtube a také zde na astro.cz, komentuje v jednom z detailů Martinova snímku zajímavé slabě viditelné sopečné útvary – lunární dómy a duchový kráter Lamont.

Oblast kráteru Lamont na snímku z 4. dubna 2025. Křížky označují lunární dómy, nápis LAMONT označuje polohu nevýrazného lávou zalitého kráteru. Autor: Martin Myslivec/Pavel Gabzdyl
Oblast kráteru Lamont na snímku z 4. dubna 2025. Křížky označují lunární dómy, nápis LAMONT označuje polohu nevýrazného lávou zalitého kráteru.
Autor: Martin Myslivec/Pavel Gabzdyl

Na závěr se vracíme ke snímku Martina Trojana z 5. dubna, který se zaměřil na jihozápadní okraj měsíčního kotouče při výhodné libraci, tedy náklonu vůči nám. Objevily se tak krátery obvykle obtížně viditelné nebo vůbec nepozorovatelné. Šipka na obrázku ukazuje na kráter Jenner v oblasti Mare Australe (Jižní moře). Je zalitý lávou a má výrazný světlý středový vrcholek. Výřez okraje Měsíce sahá od kráteru Humboldt, který sám o sobě nebývá často tak dobře viditelný, až ke kráteru Boussingault.

Pohled na okraj Měsíce od kráteru Humboldt vlevo po Boussingault vpravo. Šipka ukazuje na kráter Jenner u samého okraje v oblasti Mare Australe. Toto místo bylo viditelné 5. 4. 2025 díky výhodnému náklonu (libraci) vůči Zemi. Autor: Martin Trojan
Pohled na okraj Měsíce od kráteru Humboldt vlevo po Boussingault vpravo. Šipka ukazuje na kráter Jenner u samého okraje v oblasti Mare Australe. Toto místo bylo viditelné 5. 4. 2025 díky výhodnému náklonu (libraci) vůči Zemi.
Autor: Martin Trojan

S blížícím se úplňkem stojí za to si občas připomenout, že i když nám Měsíc hodně svítí do oblohy a maže slabé objekty, jeho povrch sám o sobě stojí za prozkoumání.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měsíc


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »