Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zákryt hvězdy Jupiterem ráno 4. srpna 2009

Zákryt hvězdy Jupiterem ráno 4. srpna 2009

Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za Jupiter
Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za Jupiter
V noci ze 3. na 4. srpna v 0:58 našeho času zakryje planeta Jupiter skoro na dvě hodiny hvězdu 45 Capricorni. Její hvězdná velikost je 6,0 mag. Podobně jasnou hvězdu Jupiter zakryje až za více jak 100 let, takže si tento úkaz určitě nenechte ujít.

Jupiter je teď pravou ozdobou noční oblohy. Vychází už po setmění a je po Měsíci nejjasnějším tělesem Sluneční soustavy. Dokonce i Venuše, která obvykle svítí ze všech planet nejvíce, je v tomto období na ranní obloze slabší. Jupitera najdete v souhvězdí Kozoroha. To ovšem není tak nápadné, takže by se dalo říci, že spíše najdete Kozoroha podle Jupitera.

Protože se planety pohybují na obloze nejen z důvodu otáčení Země, ale také z důvodu vlastního pohybu kolem Slunce, zakrývají postupně všechny hvězdy, které jsou za nimi. Zákryt hvězdy je pak tím nápadnější, čím jasnější hvězda je. Jupiter během jednoho roku dokáže zakrýt 0 až 8 hvězd do 12. hvězdné velikosti, tedy alespoň podle statistik z let 2000 až 2050.

Hvězda 45 Cap se opět objevuje u disku Jupiteru
Hvězda 45 Cap se opět objevuje u disku Jupiteru
Jaký bude průběh letošního zákrytu? Hvězda 45 Cap se dotkne kotoučku planety v 0:58. K Jupiteru se bude přibližovat od západu, tedy zprava. Během okamžiku hvězda zmizí a zpoza levé části kotoučku Jupiteru se objeví zase až ve 2:49. Úkaz bude doplněn ještě zákryty dvou Jupiterových měsíců. Nejprve za Jupiterův stín zmizí 1:47 měsíc Európa a po skončení zákrytu hvězdy 45 Cap v Jupiterově stínu zmizí ve 4:07 před svítáním i měsíc Ió.

Jasné měsíce Jupitera můžete sledovat celkem čtyři - Ió, Európa, Ganymédes a Callisto. Dokonce jsou jasnější než zakrývaná hvězda, tak si dejte pozor ať si ji nespletete především s měsícem Európa, který bude zakryt už 19 minut před zakrytím hvězdy. Pro pořádek si udělejme ještě jednou přehled všech úkazů:

0:58 - hvězda 45 Cap se schovává za Jupitera
1:47 - měsíc Európa mizí v Jupiterově stínu
2:49 - hvězda 45 Cap se objevuje vedle Jupiteru
4:07 - měsíc Ió mizí v Jupiterově stínu

Hvězd nad hranicí viditelnosti pouhým okem, tj. zhruba nad 7 magnitud, zakryje Jupiter v první polovině 21. století jen 4. Letos už k tomu došlo 26. dubna, ale to byl Jupiter ještě pod obzorem. Druhá možnost je právě teď v noci ze 3. na 4. srpna, pak 2. dubna 2021, ale k tomu dojde když bude Jupiter na denní obloze.

K dalšímu dobře pozorovatelnému zákrytu jasné hvězdy tak dojde až za více jak 100 let. Zákryt hvězdy 43 Ari 21. srpna 2023 navzdory původním informacím, ze Země viditelný vůbec nebude.

Odkazy:
Seznam zákrytů hvězd Jupiterem pro roky 2000 až 2050 - harvard.edu
Česká skupina pozorovatelů planet - http://cspp.astro.cz

Děkuji za tip na tento zajímavý úkaz Vladimíru Kocourovi a za opravu chybných údajů času vstupu a výstupu za Jupiter Janu Mánkovi




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »