Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zákryt hvězdy Jupiterem ráno 4. srpna 2009

Zákryt hvězdy Jupiterem ráno 4. srpna 2009

Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za Jupiter
Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za Jupiter
V noci ze 3. na 4. srpna v 0:58 našeho času zakryje planeta Jupiter skoro na dvě hodiny hvězdu 45 Capricorni. Její hvězdná velikost je 6,0 mag. Podobně jasnou hvězdu Jupiter zakryje až za více jak 100 let, takže si tento úkaz určitě nenechte ujít.

Jupiter je teď pravou ozdobou noční oblohy. Vychází už po setmění a je po Měsíci nejjasnějším tělesem Sluneční soustavy. Dokonce i Venuše, která obvykle svítí ze všech planet nejvíce, je v tomto období na ranní obloze slabší. Jupitera najdete v souhvězdí Kozoroha. To ovšem není tak nápadné, takže by se dalo říci, že spíše najdete Kozoroha podle Jupitera.

Protože se planety pohybují na obloze nejen z důvodu otáčení Země, ale také z důvodu vlastního pohybu kolem Slunce, zakrývají postupně všechny hvězdy, které jsou za nimi. Zákryt hvězdy je pak tím nápadnější, čím jasnější hvězda je. Jupiter během jednoho roku dokáže zakrýt 0 až 8 hvězd do 12. hvězdné velikosti, tedy alespoň podle statistik z let 2000 až 2050.

Hvězda 45 Cap se opět objevuje u disku Jupiteru
Hvězda 45 Cap se opět objevuje u disku Jupiteru
Jaký bude průběh letošního zákrytu? Hvězda 45 Cap se dotkne kotoučku planety v 0:58. K Jupiteru se bude přibližovat od západu, tedy zprava. Během okamžiku hvězda zmizí a zpoza levé části kotoučku Jupiteru se objeví zase až ve 2:49. Úkaz bude doplněn ještě zákryty dvou Jupiterových měsíců. Nejprve za Jupiterův stín zmizí 1:47 měsíc Európa a po skončení zákrytu hvězdy 45 Cap v Jupiterově stínu zmizí ve 4:07 před svítáním i měsíc Ió.

Jasné měsíce Jupitera můžete sledovat celkem čtyři - Ió, Európa, Ganymédes a Callisto. Dokonce jsou jasnější než zakrývaná hvězda, tak si dejte pozor ať si ji nespletete především s měsícem Európa, který bude zakryt už 19 minut před zakrytím hvězdy. Pro pořádek si udělejme ještě jednou přehled všech úkazů:

0:58 - hvězda 45 Cap se schovává za Jupitera
1:47 - měsíc Európa mizí v Jupiterově stínu
2:49 - hvězda 45 Cap se objevuje vedle Jupiteru
4:07 - měsíc Ió mizí v Jupiterově stínu

Hvězd nad hranicí viditelnosti pouhým okem, tj. zhruba nad 7 magnitud, zakryje Jupiter v první polovině 21. století jen 4. Letos už k tomu došlo 26. dubna, ale to byl Jupiter ještě pod obzorem. Druhá možnost je právě teď v noci ze 3. na 4. srpna, pak 2. dubna 2021, ale k tomu dojde když bude Jupiter na denní obloze.

K dalšímu dobře pozorovatelnému zákrytu jasné hvězdy tak dojde až za více jak 100 let. Zákryt hvězdy 43 Ari 21. srpna 2023 navzdory původním informacím, ze Země viditelný vůbec nebude.

Odkazy:
Seznam zákrytů hvězd Jupiterem pro roky 2000 až 2050 - harvard.edu
Česká skupina pozorovatelů planet - http://cspp.astro.cz

Děkuji za tip na tento zajímavý úkaz Vladimíru Kocourovi a za opravu chybných údajů času vstupu a výstupu za Jupiter Janu Mánkovi




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »