Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zákryt hvězdy Jupiterem ráno 4. srpna 2009

Zákryt hvězdy Jupiterem ráno 4. srpna 2009

Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za Jupiter
Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za Jupiter
V noci ze 3. na 4. srpna v 0:58 našeho času zakryje planeta Jupiter skoro na dvě hodiny hvězdu 45 Capricorni. Její hvězdná velikost je 6,0 mag. Podobně jasnou hvězdu Jupiter zakryje až za více jak 100 let, takže si tento úkaz určitě nenechte ujít.

Jupiter je teď pravou ozdobou noční oblohy. Vychází už po setmění a je po Měsíci nejjasnějším tělesem Sluneční soustavy. Dokonce i Venuše, která obvykle svítí ze všech planet nejvíce, je v tomto období na ranní obloze slabší. Jupitera najdete v souhvězdí Kozoroha. To ovšem není tak nápadné, takže by se dalo říci, že spíše najdete Kozoroha podle Jupitera.

Protože se planety pohybují na obloze nejen z důvodu otáčení Země, ale také z důvodu vlastního pohybu kolem Slunce, zakrývají postupně všechny hvězdy, které jsou za nimi. Zákryt hvězdy je pak tím nápadnější, čím jasnější hvězda je. Jupiter během jednoho roku dokáže zakrýt 0 až 8 hvězd do 12. hvězdné velikosti, tedy alespoň podle statistik z let 2000 až 2050.

Hvězda 45 Cap se opět objevuje u disku Jupiteru
Hvězda 45 Cap se opět objevuje u disku Jupiteru
Jaký bude průběh letošního zákrytu? Hvězda 45 Cap se dotkne kotoučku planety v 0:58. K Jupiteru se bude přibližovat od západu, tedy zprava. Během okamžiku hvězda zmizí a zpoza levé části kotoučku Jupiteru se objeví zase až ve 2:49. Úkaz bude doplněn ještě zákryty dvou Jupiterových měsíců. Nejprve za Jupiterův stín zmizí 1:47 měsíc Európa a po skončení zákrytu hvězdy 45 Cap v Jupiterově stínu zmizí ve 4:07 před svítáním i měsíc Ió.

Jasné měsíce Jupitera můžete sledovat celkem čtyři - Ió, Európa, Ganymédes a Callisto. Dokonce jsou jasnější než zakrývaná hvězda, tak si dejte pozor ať si ji nespletete především s měsícem Európa, který bude zakryt už 19 minut před zakrytím hvězdy. Pro pořádek si udělejme ještě jednou přehled všech úkazů:

0:58 - hvězda 45 Cap se schovává za Jupitera
1:47 - měsíc Európa mizí v Jupiterově stínu
2:49 - hvězda 45 Cap se objevuje vedle Jupiteru
4:07 - měsíc Ió mizí v Jupiterově stínu

Hvězd nad hranicí viditelnosti pouhým okem, tj. zhruba nad 7 magnitud, zakryje Jupiter v první polovině 21. století jen 4. Letos už k tomu došlo 26. dubna, ale to byl Jupiter ještě pod obzorem. Druhá možnost je právě teď v noci ze 3. na 4. srpna, pak 2. dubna 2021, ale k tomu dojde když bude Jupiter na denní obloze.

K dalšímu dobře pozorovatelnému zákrytu jasné hvězdy tak dojde až za více jak 100 let. Zákryt hvězdy 43 Ari 21. srpna 2023 navzdory původním informacím, ze Země viditelný vůbec nebude.

Odkazy:
Seznam zákrytů hvězd Jupiterem pro roky 2000 až 2050 - harvard.edu
Česká skupina pozorovatelů planet - http://cspp.astro.cz

Děkuji za tip na tento zajímavý úkaz Vladimíru Kocourovi a za opravu chybných údajů času vstupu a výstupu za Jupiter Janu Mánkovi




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »