Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zatmění Slunce z Hinode a dalších

Zatmění Slunce z Hinode a dalších

Hinode: Prstencové zatmění Slunce 4. 1. 2011, zdroj: JAXA
Hinode: Prstencové zatmění Slunce 4. 1. 2011, zdroj: JAXA
Začátek roku přinesl krásný úkaz nejen některým obyvatelům planety Země, mezi něž se mohlo zařadit i mnoho lidí v České republice. Když jsme při pozorování částečného zatmění u mapky viditelnosti vysvětlovali, že měsíční stín Zemi mine, a proto je všude viditelné jako částečné, padla i zmínka, že z některé družice na oběžné dráze by mohlo být viditelné i jako úplné. Ačkoli jsme se úplně netrefili, jedna družice měla velké štěstí..

Dnes už můžeme naše tvrzení považovat za mylné, neboť pravděpodobnost viditelnosti úplného zatmění silně znevýhodňovala geometrie úkazu, kdy Země byla o den dříve nejblíže ke Slunci, a tak bylo na obloze úhlově prakticky největší možné. Měsíc byl od Země průměrně vzdálený, každopádně se mu nepodařilo zakrýt Slunce celé, i kdybychom se z nějaké družice snažili trefit do jeho stínu.

Hinode: detail sluneční granulace a okraje Měsíce, zdroj: JAXA
Hinode: detail sluneční granulace a okraje Měsíce, zdroj: JAXA
Nicméně co je nyní možné považovat za zázrak je fakt, že se to opravdu nějaké družici povedlo a prošla alespoň místy, odkud bylo zatmění vidět jako prstencové. Tou šťastnou byla navíc sluneční observatoř, takže máme krásné obrázky z tohoto úkazu. Podívejte se sami na obrázky a video z japonské družice Hinode.

Do titulky článku jsme umístili snímek z maximální fáze prstencového zatmění, jak jej Hinode spatřila. Vlevo dále máme černobílý snímek detailu slunečního povrchu, na kterém je dobře patrná granulace (výstupné proudy horké hmoty z nitra Slunce). Černý oblouk je okraj Měsíce, který navíc není hladký, ale krásně hrbolatý od kopců a prohlubní kráterů a pohoří.

Schéma viditelnosti zatmění z Hinode. Zdroj: JAXA
Schéma viditelnosti zatmění z Hinode. Zdroj: JAXA
Schéma viditelnosti zatmění jste už možná před zatměním viděli, ale ještě zajímavěji zpracované jej měli Japonci, protože Hinode měla hned třikrát projít místy, odkud bylo zatmění viditelné. Díky tomu můžeme pěkně vidět, jak se stín Měsíce jakoby netrefil do Země (a krom toho k ní ani nedosáhl). Protože družice obíhá Zemi rychlostí asi 27 000 km/h (doba oběhu 90 minut), trefila se do správných míst v průběhu úkazu celkem třikrát. Dvakrát tak viděla částečné zatmění v malé fázi zákrytu, ale jednou jí zatmění trvalo až 15 minut a v maximálním zákrytu šlo o prstencové zatmění. Tou dobou byla Hinode ve výšce 680 km nad Arktidou.

Video z průběhu zatmění, jak jej viděla Hinode si můžete stáhnout: prstencové zatmění v RTG oboru, detail Měsíce s granulací.
Japonská družice Hinode slaví pátý rok na oběžné dráze. Podařilo se jí pozorovat také úplné zatmění Slunce 19. 3. 2007.

Zatmění Slunce 4. 1. 2011 v podání mikrosatelitu ESA Proba-2.
Zatmění Slunce 4. 1. 2011 v podání mikrosatelitu ESA Proba-2.
Další družicí, která pozorovala částečné zatmění Slunce 4. ledna, byl mikrosatelit Evropské vesmírné agentury (ESA) s názvem Proba-2. Satelit má za úkol testovat 17 nových technologií, chystaných do budoucích misí ESA. Mezi nimi jde i o studium vesmírného počasí a Slunce. Chystané družice Proba-3 budou také zajímavým počinem, neboť budou obíhat tak, že jedna vytvoří umělý terč, který přesně zakryje sluneční disk a díky tomu druhá bude mít perfektní pohled na sluneční korónu, jako při úplném zatmění Slunce pomocí Měsíce.

Částečné zatmění Slunce 7. 10. 2010 z SDO. Zdroj: NASA
Částečné zatmění Slunce 7. 10. 2010 z SDO. Zdroj: NASA
Částečné zatmění Slunce pozorovala 7. 10. 2010 také Solar Dynamics Observatory americké NASA. Video je na jejím kanálu na Youtube.

Zdroje:

JAXA, Hinode
The Planetary Society Blog

Převzato z webu Klubu astronomů Liberecka, pobočky České astronomické společnosti.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 R3 (PANSTARRS).

Fotografováno nízko (necelých 15 stupňů) nad východním obzorem. Obloha byla průzračná, začalo svítat, ale ještě znatelně rušil závoj městského osvětlení.

Další informace »