Hinode: Prstencové zatmění Slunce 4. 1. 2011, zdroj: JAXAZačátek roku přinesl krásný úkaz nejen některým obyvatelům planety Země,
mezi něž se mohlo zařadit i mnoho lidí v České republice. Když jsme při pozorování částečného zatmění
u mapky viditelnosti vysvětlovali, že měsíční stín Zemi mine, a proto je všude viditelné jako částečné, padla i
zmínka, že z některé družice na oběžné dráze by mohlo být viditelné i jako úplné. Ačkoli jsme se úplně netrefili,
jedna družice měla velké štěstí..
Dnes už můžeme naše tvrzení považovat za mylné, neboť pravděpodobnost viditelnosti úplného zatmění silně
znevýhodňovala geometrie úkazu, kdy Země byla o den dříve nejblíže ke Slunci, a tak bylo na obloze úhlově
prakticky největší možné. Měsíc byl od Země průměrně vzdálený, každopádně se mu nepodařilo zakrýt Slunce celé,
i kdybychom se z nějaké družice snažili trefit do jeho stínu.
Hinode: detail sluneční granulace a okraje Měsíce, zdroj: JAXANicméně co je nyní možné považovat za zázrak je fakt, že se to opravdu
nějaké družici povedlo a prošla alespoň místy, odkud bylo zatmění vidět jako prstencové. Tou šťastnou byla navíc
sluneční observatoř, takže máme krásné obrázky z tohoto úkazu. Podívejte se sami na obrázky a video z japonské
družice Hinode.
Do titulky článku jsme umístili snímek z maximální fáze prstencového zatmění, jak jej Hinode spatřila.
Vlevo dále máme černobílý snímek detailu slunečního povrchu, na kterém je dobře patrná granulace (výstupné proudy
horké hmoty z nitra Slunce). Černý oblouk je okraj Měsíce, který navíc není hladký, ale krásně hrbolatý od kopců
a prohlubní kráterů a pohoří.
Schéma viditelnosti zatmění z Hinode. Zdroj: JAXASchéma viditelnosti zatmění jste už možná před zatměním viděli, ale ještě
zajímavěji zpracované jej měli Japonci, protože Hinode měla hned třikrát projít místy, odkud bylo zatmění viditelné.
Díky tomu můžeme pěkně vidět, jak se stín Měsíce jakoby netrefil do Země (a krom toho k ní ani nedosáhl). Protože
družice obíhá Zemi rychlostí asi 27 000 km/h (doba oběhu 90 minut), trefila se do správných míst v průběhu úkazu
celkem třikrát. Dvakrát tak viděla částečné zatmění v malé fázi zákrytu, ale jednou jí zatmění trvalo až 15 minut
a v maximálním zákrytu šlo o prstencové zatmění. Tou dobou byla Hinode ve výšce 680 km nad Arktidou.
Zatmění Slunce 4. 1. 2011 v podání mikrosatelitu ESA Proba-2.Další družicí, která pozorovala částečné zatmění Slunce 4. ledna, byl
mikrosatelit Evropské vesmírné agentury (ESA) s názvem
Proba-2. Satelit má za úkol
testovat 17 nových technologií, chystaných do budoucích misí ESA. Mezi nimi jde i o studium vesmírného počasí
a Slunce. Chystané družice
Proba-3 budou také zajímavým počinem, neboť budou obíhat tak, že jedna vytvoří umělý terč, který přesně
zakryje sluneční disk a díky tomu druhá bude mít perfektní pohled na sluneční korónu, jako při úplném zatmění
Slunce pomocí Měsíce.
Částečné zatmění Slunce 7. 10. 2010 z SDO. Zdroj: NASAČástečné zatmění Slunce pozorovala 7. 10. 2010 také Solar Dynamics
Observatory americké NASA. Video je na jejím
kanálu na Youtube.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.