Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zatmění Slunce z Hinode a dalších

Zatmění Slunce z Hinode a dalších

Hinode: Prstencové zatmění Slunce 4. 1. 2011, zdroj: JAXA
Hinode: Prstencové zatmění Slunce 4. 1. 2011, zdroj: JAXA
Začátek roku přinesl krásný úkaz nejen některým obyvatelům planety Země, mezi něž se mohlo zařadit i mnoho lidí v České republice. Když jsme při pozorování částečného zatmění u mapky viditelnosti vysvětlovali, že měsíční stín Zemi mine, a proto je všude viditelné jako částečné, padla i zmínka, že z některé družice na oběžné dráze by mohlo být viditelné i jako úplné. Ačkoli jsme se úplně netrefili, jedna družice měla velké štěstí..

Dnes už můžeme naše tvrzení považovat za mylné, neboť pravděpodobnost viditelnosti úplného zatmění silně znevýhodňovala geometrie úkazu, kdy Země byla o den dříve nejblíže ke Slunci, a tak bylo na obloze úhlově prakticky největší možné. Měsíc byl od Země průměrně vzdálený, každopádně se mu nepodařilo zakrýt Slunce celé, i kdybychom se z nějaké družice snažili trefit do jeho stínu.

Hinode: detail sluneční granulace a okraje Měsíce, zdroj: JAXA
Hinode: detail sluneční granulace a okraje Měsíce, zdroj: JAXA
Nicméně co je nyní možné považovat za zázrak je fakt, že se to opravdu nějaké družici povedlo a prošla alespoň místy, odkud bylo zatmění vidět jako prstencové. Tou šťastnou byla navíc sluneční observatoř, takže máme krásné obrázky z tohoto úkazu. Podívejte se sami na obrázky a video z japonské družice Hinode.

Do titulky článku jsme umístili snímek z maximální fáze prstencového zatmění, jak jej Hinode spatřila. Vlevo dále máme černobílý snímek detailu slunečního povrchu, na kterém je dobře patrná granulace (výstupné proudy horké hmoty z nitra Slunce). Černý oblouk je okraj Měsíce, který navíc není hladký, ale krásně hrbolatý od kopců a prohlubní kráterů a pohoří.

Schéma viditelnosti zatmění z Hinode. Zdroj: JAXA
Schéma viditelnosti zatmění z Hinode. Zdroj: JAXA
Schéma viditelnosti zatmění jste už možná před zatměním viděli, ale ještě zajímavěji zpracované jej měli Japonci, protože Hinode měla hned třikrát projít místy, odkud bylo zatmění viditelné. Díky tomu můžeme pěkně vidět, jak se stín Měsíce jakoby netrefil do Země (a krom toho k ní ani nedosáhl). Protože družice obíhá Zemi rychlostí asi 27 000 km/h (doba oběhu 90 minut), trefila se do správných míst v průběhu úkazu celkem třikrát. Dvakrát tak viděla částečné zatmění v malé fázi zákrytu, ale jednou jí zatmění trvalo až 15 minut a v maximálním zákrytu šlo o prstencové zatmění. Tou dobou byla Hinode ve výšce 680 km nad Arktidou.

Video z průběhu zatmění, jak jej viděla Hinode si můžete stáhnout: prstencové zatmění v RTG oboru, detail Měsíce s granulací.
Japonská družice Hinode slaví pátý rok na oběžné dráze. Podařilo se jí pozorovat také úplné zatmění Slunce 19. 3. 2007.

Zatmění Slunce 4. 1. 2011 v podání mikrosatelitu ESA Proba-2.
Zatmění Slunce 4. 1. 2011 v podání mikrosatelitu ESA Proba-2.
Další družicí, která pozorovala částečné zatmění Slunce 4. ledna, byl mikrosatelit Evropské vesmírné agentury (ESA) s názvem Proba-2. Satelit má za úkol testovat 17 nových technologií, chystaných do budoucích misí ESA. Mezi nimi jde i o studium vesmírného počasí a Slunce. Chystané družice Proba-3 budou také zajímavým počinem, neboť budou obíhat tak, že jedna vytvoří umělý terč, který přesně zakryje sluneční disk a díky tomu druhá bude mít perfektní pohled na sluneční korónu, jako při úplném zatmění Slunce pomocí Měsíce.

Částečné zatmění Slunce 7. 10. 2010 z SDO. Zdroj: NASA
Částečné zatmění Slunce 7. 10. 2010 z SDO. Zdroj: NASA
Částečné zatmění Slunce pozorovala 7. 10. 2010 také Solar Dynamics Observatory americké NASA. Video je na jejím kanálu na Youtube.

Zdroje:

JAXA, Hinode
The Planetary Society Blog

Převzato z webu Klubu astronomů Liberecka, pobočky České astronomické společnosti.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »