Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zážitky čtenářů pod zatmělým Sluncem

Zážitky čtenářů pod zatmělým Sluncem

Zatmění Slunce 20.3.2015
Autor: Pavel Stolbenko

Před týdnem se nad českou kotlinou „usmálo“ Slunce. Vlastně ty uvozovky ani nemusí být zcela nutné, neboť před Sluncem přecházel temný měsíční kotouč a vykousl ze slunečního disku podstatnou část v jeho horní půli a na chvíli se tak zdálo, jakoby na nebi zůstal jakýsi zářivý úsměv. Díky perfektnímu počasí se tak v první jarní den mohli mnozí kochat velmi výrazným a neskutečně fotogenickým částečným zatměním Slunce. Jak jsme avizovali dříve, rádi bychom touto cestou dali prostor vám, čtenářům. Neboť je to poslední částečné zatmění Slunce v České republice na dlouhých 6 let, zajímalo nás, co se vám na úkazu líbilo a jaké jste měli při pozorování zážitky. Následující text je tak souhrnem všech došlých příspěvků do naší redakce. Děkujeme, že jste úkaz pozorovali s námi!

Za jedenáct let, nebo dřív?

Hned zkraje začneme pozorováním Terezy Danitové, která žel neupřesnila více ke svému zážitku než toto: „Dnes jsem viděla v 10:45 zatmění Slunce. Bylo to hezké. Zatahovalo se a musely jsme svítit. Koukala sem přes speciální sklíčko. Nikdy jsem nic tavého neviděla, bylo to úžasné. Škoda že to bude zase až za jedenáct let. S pozdravem, Terezka.

Milá Terezko, vězte, že nemusíte čekat 11 let. Ano, v roce 2026 skutečně bude z Česka vidět fantastické částečné zatmění Slunce, při němž na západní polovině našeho území spatříme více jak 88% zákryt slunečního disku. Ale nejbližší zatmění nad územím ČR bude již za 6 let, 10. června 2021, a Měsíc při něm ukousne okolo 17 procent slunečního disku...

Zatmění Slunce u Košic

Průběh zatmění Slunce ve sloveském Medzevu Autor: Jaroslav Merc
Průběh zatmění Slunce ve sloveském Medzevu
Autor: Jaroslav Merc
Počasí bylo perfektní i na Slovensku, jak dokazuje fotograf a astronom Jaroslav Merc, předseda Astronomického klubu Košice. Ten úkaz zaznamenával v jeho průběhu na Hvězdárně v Medzeve nedaleko Košic. Ostatně on sám píše: „Zatmenie Slnka som spolu s desiatkami ďalších ľudí pozoroval na Hvezdárni v Medzeve (neďaleko Košíc). Počasie vyšlo na jednotku, ako málokedy pri zaujímavých astronomických úkazoch. Zároveň sme, síce v skromných podmienkach, vďaka usilovnej práci pracovníkov tejto malej hvezdárne vysielali zatmenie aj naživo na internete.“ Jak je u Jaroslava zvykem, zaslal nám i překrásný snímek. Děkujeme!

Škola nebo astronomie?

Zatmění Slunce a letadlo 20. března 2015 Autor: Petr Hykš
Zatmění Slunce a letadlo 20. března 2015
Autor: Petr Hykš
Krásným úvodem rovněž začíná text Petra Hykše, který úkaz odpozoroval a vyfotografoval na jižní Moravě přes jeho teleskop Celestron PowerSeeker 50AZ s filtrem. Píše doslova „Dnes jsem byl poprvé svědkem události, při které jediný přirozený zemský satelit přejde přes sluneční kotouč a vykouzlí neuvěřitelnou podívanou. Možná je škoda, že má Země jen jeden měsíc, ale nakonec vlastně můžeme být rádi, že ho máme - Venuše, náš nejbližší planetární soused, který je svou velikostí srovnatelný se Zemí, například žádný měsíc nemá. O to víc jsem si dnešního dne vážil a vzal jsem si kvůli němu volno (škola je pro mě sice důležitější než astronomie, ale rozhodně ne dnes! Snad se mi brzy podaří tyto dva zájmy sjednotit).“ Milý Petře – věříme, že se Vám opravdu oba zájmy sjednotit podaří! A vy ostatní si mezitím můžete jeho celé povídání včetně fotografií pročíst na jeho webu.

Precizní příprava...

Mezi čtenáře, kteří vzali naší výzvu vážně, patřil i náš věrný čtenář Jan Krajča z Lukova. A protože je jeho povídání poněkud delší, za redakci se tímto loučíme a slovo už bude patřit jen jemu. Ovšem nebojte se, k zatmění se zjista ještě vrátíme. Stále můžete očekávat zevrubnější zprávy z expedice na Faerské ostrovy a v průběhu několika týdnů rovněž první vědecké výsledky z expedice na Špicberky. A rovněž stále můžete sledovat aktualizovanou galerii zatmění očima čtenářů Astro.cz. Děkujeme!

Nejsem si už jist odkud jsem se prvně dozvěděl o letošním zatmění Slunce, snad z časopisu Astropis, ale bylo to určitě v druhé půli loňského roku.  Tehdy jsem si řekl, že rozhodně chci být přítomen u tohoto vzácného úkazu a počal jsem v hlavě plánovat i spořit finance na nákup potřebného vybavení. Můj plán byl strohý a jasný. Zaznamenat si tuto událost na věky věků.

Reflektorový Newtonův dalekohled mám už delší dobu, takže bylo jasné do čeho budu muset zainvestovat .  Před měsícem jsem pořídil Baader sluneční fólii, tři zatemněná sklíčka (z hvězdárny ve Valašském Meziříčí) pro mě i pro rodinu a  ještě jedny brýle uzpůsobené k pozorování Slunce. Držák na fotoaparát jsem již měl a kamerku taktéž. Otázka byla, jakého výsledku se mi podaří docílit spojením tohoto nesourodého vybavení. Přiznám se, měl jsem z toho obavy.

Čtrnáct dní před zatměním jsem udělal na můj dalekohled Skywatcher 130/900 jednoduchý objektivový filtr z oné Baader fólie, kartónu, lepidla a izolepy. Výsledek mě příjemně překvapil. Kvalita pozorování Slunce byla na velmi dobré úrovni. 

V té době jsem začal vyhledávat vhodné  místo pro pozorování a jelikož bydlím kousek od Zlína, konkrétně v obci Lukov se stejnojmenným hradem na kopci, jež je bránou do Hostýnských vrchů, tak o kopce s krásnými výhledy není u nás nouze. Ale bohůžel drtivá většina je přístupna pouze pěšky či na MTB kole, nikoli autem, které jsem právě potřeboval pro převoz dalekohledu a dalšího vybavení. Avšak jako amatérský astronom pár dostupných kopců autem s výhledem přeci jen znám, takže jsem hned měl jasno kam se vydám (samozřejmě v případě pěkného počasí). Na louku nad obcí Hrobice 2 km od Slušovic a 4 km daleko od mého bydliště. Ideální místo k pozorování s výhledem k jihu a jihozápadu. A také jsem si dopočítal přesný čas začátku (09:39,49), středu (10:48,56) a konce (12:00,19) zatmění pro moji pozici (49.2821331 N, 17.7845725 E). 

Zatmění Slunce 20. 3. 2015 Autor: Daniel Marek
Zatmění Slunce 20. 3. 2015
Autor: Daniel Marek
Tohle byla ta snadnější část. Problém nastal s tím jak zajistit, aby Slunce při jeho putování po obloze zůstalo neustále v zorném poli dalekohledu, když mám dalekohled na německé montáži EQ-2 s hodinovým strojkem. Jinak řečeno, jak na místě manuálně zosit dalekohled se zemskou osou za bílého dne, kdy nejde vidět Polárka? Tohle jsem vyřešil naprosto amatérsky, jak to jen jde. Noc před „dnem D“ jsem ono místo s dalekohledem navštívil, určil přesnou pozici, celou montáž vyvážil do roviny a polárně celý dalekohled zosil a přesně poznačil pozici třech nohou montáže, a to třemi kolíky zabodnutými do země a ryskou na otočné hlavici montáže (kapesní kompas bohůžel pro můj účel nebyl dost přesný).

Vyplatilo se. Ráno po deváté hodině jsem se na ono místo vrátil, dalekohled zpětně nainstaloval, tak, jako bych odtud předchozí noc neodešel. Zaměřil Slunce, nainstaloval držák na okulár, uchytil do něj kamerku a celý přírodní úkaz natočil od začátku do konce s drobnými korekcemi pozice po cca patnácti minutách. I časy úkazu pro mou pozici se mi shodovaly.

Plánování a investice se mi vyplatily. Mám 2,5 hodiny dlouhý videozáznamu celého úkazu v dostatečné kvalitě, který v těchto chvílích zpracovávám a se  kterým se podělím s rodinou,  Vámi a se světem hned jak bude hotovo. Nyní už nezbývá než čekat ještě na letošní úplné zatmění Měsíce a pak na další zatmění Slunce 10. června 2021. Už teď se na to moc těším!




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Zatmění Slunce 2015


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »