Zvýšená aktivita Slunce může vést i k polární záři
Autor: NASA/SDO/HMI
Na začátku týdne prakticky neexistující aktivní oblast AR4549 se během několika dní výrazně rozrostla, objevilo se mnoho menších skvrnek. Díky komplexnímu magnetickému poli začalo docházet k silnějším erupcím. To vše zrovna v okamžiku, kdy procházela poblíž středu slunečního kotouče, takže případné výrony plazmatu mohou mířit přímo k naší Zemi. Dvě takové erupce skutečně způsobily zajímavé výrony hmoty z koróny, a tak i přes nepřízeň počasí musíme upozornit na možný výskyt polární záře v nadcházejících dnech.
Zatímco ještě v neděli bylo Slunce klidné a kromě několika malých aktivních oblastí se nic zajímavého nedělo, tak v pondělí 5. 10. se pod aktivní oblastí AR4545 začaly objevovat skvrnky a už 6. 10. zde byla nová rychle rostoucí aktivní oblast očíslovaná jako AR4549. A ke všemu ještě než jsme se stihli rozkoukat nad tou nádherou, byl zde potenciál pro nejsilnější erupce kategorie X, protože zdejší magnetické pole je velmi komplikované.
A už 6. 10. k erupcím došlo. Zajímavá byla především ranní dlouhotrvající erupce M1,41. Nebyla pravda z kategorie extrémních, ale její dlouhé trvání naznačilo, že by mohla být zdrojem koronálního výronu plazmatu (CME, Coronal Mass Ejection). K tomu skutečně došlo a oblak hmoty byl na snímcích družic sledujících korónu krásně kruhový, což znamená zacílení přímo k Zemi. Další analýza naznačila, že by Zemi měl zasáhnout alespoň okraj tohoto oblaku někdy 9. října.
Autor: NOAA
Další erupce 6. 10. o síle M1,9 už nebyla z hlediska CME tak zajímavá, ale hned druhý den 7. 10. se objevila slabší erupce C7,83 (také tedy téměř ze střední kategorie M) a také měla dlouhé trvání a opět po ní vyletěl další oblak plazmatu.
Autor: NOAA/SWPC
Předpovědi tedy hovoří o tom, že první oblak plazmatu by mohl způsobit geomagnetickou bouři na stupni dva z pěti (G2) a to už je zvláště v podzimním období dost na to, aby byla případná polární záře vidět i ze střední Evropy. Počasí pro 9. říjen, kdy se očekává první oblak, není zrovna příznivé, nicméně v případě příchodu ještě během noci, tedy 9. 10. nad ránem je dobré zpozornět alespoň tam, kde se nestihne zatáhnout. V dalších dnech by pak mohla dorazit druhá vlna částic a tam uvidíme, jak rychle se stihne vyjasnit za frontou.
Aktualizace 10. 10.
Sotva článek vyšel, došlo 8. 10. kolem 18. hodiny k ještě silnější erupci M6,74 s dalším pěkným výronem plazmatu. Mezitím se ukázalo, že první vlny částic byly zřejmě pomalejší, než se očekávalo a tím i šance na větší geomagnetickou bouři poklesla. Nyní se očekává, zda alespoň CME po poslední erupci dokáže způsobit zmiňovanou G2 geomagnetickou bouři a snad alespoň slabší polární záři.
Podle záznamu slunečního větru se zdá, že minimálně jedna vlna částic už dorazila v noci na sobotu.
Autor: NOAA/SWPC
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Solarham
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
